ANALÝZA - Ještě na startu letošního světového šampionátu měli hráči v hlavách úspěch z posledního EURO, které před dvěma lety ovládli. Stále je ten úspěch hřál u srdce. Před měsícem ale dostali od kouče Vicente del Bosqueho defi nitivně klapky na oči a zamířili intuitivně za dalším snem, titulem mistrů světa. A mají ho! Poprvé v historii se šampionem fotbalové zeměkoule stalo Španělsko.
Vyhrát evropský šampionát se jim povedlo pod koučem Luisem Aragonesem. Po úspěšném turnaji převzal španělské hvězdy trenér Vicente del Bosque a dovedl Villu a spol. ke světovému zlatu. Jaká to byla cesta?
Zprvu trnitá. Porážka 0:1 od Švýcarů na úvod turnaje byla hrozivou výstrahou. Jenže pak se tým opírající se o kapitána v brance Ikera Casillase postavil na zadní a nikdo jej už nesrazil.
Svým typickým stylem dominovala parta plná hvězd celému turnaji. V každém utkání stovky přesných přihrávek, neustále balon u nohy a pak smrtící útok zakončený Villou, Torresem či jinými zabijáky zpod Pyrenejí.
Mentalita šampionů
Dlouho nemohli nic vyhrát. Před dvěma roky však s tímhle půstem zatočili a ve Vídni vyhráli EURO 2008. Jejich sebevědomí se posunulo do kategorie mistrů, se kterými jen tak něco nezacloumá.
Důkaz podal hned první zápas v JAR. Španělé v něm senzačně padli se Švýcary, ale v jejich táboře nedošlo k panice. Naopak, všichni zachovali klid a nadále věřili ve vlastní práci.
Dominantní styl hry
Věděli totiž, že jejich styl hry je naprosto dominantní. Každé mužstvo by chtělo vnutit soupeři ten svůj styl, jenže pouze málokdo to dokáže. Španělé byli na šampionátu jediní, kterým se to povedlo. Hráli jako králové! Pamatujete, jak jim před semifi - nále Němci slibovali: „Nehodláme dopustit, aby oni diktovali hru, režírovat utkání chceme my.“
Zůstalo u slov. Výsledek na hřišti vypadal jinak. Němečtí hráči jen zoufale přihlíželi španělské kombinační smršti.
Super biliár
Právě smrtící a precizní kombinace udělala ze Španělů neuvěřitelnou mašinu.
Přes šest set uskutečněných přihrávek za zápas, to je ohromující číslo, které Xavi a spol. napsali v JAR. Je však třeba ihned přidat, že nešlo o ťukes mezi obránci zleva doprava a zprava doleva bez napadání, ale o přihrávky ve zhuštěném prostoru, respektive narážečky do pokutového území. Tedy nikoli o alibistické přihrávky, naopak: pro soupeře velice nebezpečné! „Miluji tenhle španělský fotbal,“ řekla anglická legenda Gary Lineker. Jako by celému světa mluvil z duše.
Bleskový presink
Aby mohli spustit svůj kombinační kolotoč, museli mít míč. A tak se o to pekelně rychle ihned postarali. Míč nade vše. Tak zní motto Španělů. A proto dorážejí na soupeře už před jeho pokutovým územím. Umožňuje to perfektní součinnost mužstva, které se pohybuje v semknutém bloku, jehož hloubka není větší než 30 metrů. Obránci zbytečně neustupují, mezi hráči jsou malé vzdálenosti, což umožňuje agresivní napadání. Viděli jste, co to dělalo v semifi nále s Němci? Dvě přihrávky jakžtakž, třetí už ve spěchu vzduchem a po čtvrté následovala ztráta balonu. Ale když to samé na ně zkusí soupeř, díky biliáru se z presinku vymaní.
David Villa
A míří dopředu, do útoku. Na zteč! Vědí, že tam vepředu už číhá gólový zabiják David Villa. Na mistrovství Evropy 2008 se blýskl čtyřmi góly ve čtyřech zápasech a bral korunu pro nejlepšího střelce turnaje. Teď potvrdil, že nešlo o náhodu. Nikdo na mistrovství světa v JAR neměl tak chladnokrevnou koncovku jako on. Nyní tenhle snajpr oblékne dres Barcelony a dlouho by se zastřelovat nemusel. Vždyť na přihrávky Xaviho, Iniesty, Busquetse nebo Pedra je už zvyklý z národního mužstva.