Darida dal výstavní gól, ale přemohlo ho zklamání: Bod by byl zasloužený
Rána jako z praku. Božská. Hlavně vyrovnávací. Ale přesto nestačila aspoň na ten bod. Vladimíra Daridu přepadly v jednu chvíli euforické pocity, v druhou obrovské zklamání, které mezi novináři po zápase nedokázal skrývat, jak se mu třásla brada... „Je strašná škoda, že jsme neudrželi ten výsledek,“ klopil záložník oči do země.
Třepe se vám hlas. Je to opravdu tak velké zklamání?
„Je... Tak, že jo... Vstřelil jsem branku, měl jsem super krásné pocity, bylo pár minut do konce. Teď to zklamání je prostě velké.“
Bylo to blízko, že?
„Je to strašná škoda, myslím, že 1:1 by bylo zasloužené. Předvedli jsme dobrý týmový výkon a je jenom škoda, že jsme to na konci neuhlídali, a že jsme to nedovedli do bodu. Ten by pro nás byl v kvalifikaci hodně bonusový.“
Irové v San Marinu vyhráli, je postup na mistrovství světa ještě reálný?
„Musíme se teď koukat na příští zápas a udělat všechno, abychom z Irska přivezli tři body, to je to nejdůležitější. Je před námi těžký úkol.“
Proti Němcům jste si na něj ale mohli zvednout sebevědomí třeba tím, že jsme mistry světa nepustili do tolika šancí. Souhlasíte?
„Bylo to o taktice, ale nejen o ní, taky samozřejmě o tom, jak dobře jsme ji plnili. Jestli to bylo pro Němce náročné, tak tím, že jsme jim to zkomplikovali, dostávali jsme se i do spousty brejků, je jenom škoda, že jsme nějaké nevyřešili lépe, nedali z nich gól, ten by nám dost pomohl.“
Ukázal vám tenhle výkon, že střed obrany s Markem Suchým a střed zálohy s vámi dobře fungoval?
„Pro nás to nebylo vůbec jednoduché. My tam byli dva středoví hráči v záloze, takže to bylo celé hodně o posouvání, ale musím pochválit naše stopery, ti byli výborní. Tím, že tam hráli tři, museli se hodně vytahovat, posouvat dopředu, a to je velmi náročné udělat pět kroků, podstoupit souboj a pak se zase rychle zatáhnout. Byli výborní a pomohli nám hodně, zpevnil se tím střed hřiště a nepouštěli jsme Němce příliš do šancí.“
Vy jste to utkání zdramatizoval krásným gólem. Jak se vám líbil?
„Myslím, že jsem to takhle dobře asi nikdy netrefil.“
Čím, že vám to takhle hezky sedlo?
„Byli jsme domluvení s Vládíkem (Mikulášem, masér českého týmu). Den před zápasem chodil kolem tyče, branek a zaklínal je, byli jsme domluvení, že to trefím k pravé tyči. A spadlo to tam. Je to hezké, ale škoda, že to nepomohlo aspoň k bodu.“
Co Ladislav Krejčí dělal?
„Přinesl svůj černý pásek z karate. Říkal, že ho nikdy nevynes mimo tělocvičnu, vzal ho na trénink a byl s námi i před zápasem v kabině. Škoda, že nepřinesl ještě o trochu víc štěstí.“
