Krach Belgie: Lukaku brečel, pak rozbil lavičku. Útěcha od ikony, kouč to balí
PŘÍMO Z DAUHÁ | Nedokázal to tým okolo Vincenta Kompanyho, nedokáže to ani další kapitán Eden Hazard. Belgie, bronzový medailista z posledního šampionátu v Rusku a druhý celek v žebříčku FIFA, končí. Bezgólová remíza s Chorvatskem jí nestačila, protože Maroko porazilo Kanadu a ovládlo skupinu F. A ještě jedna novina na závěr: „rudé ďábly“ už dál nepovede španělský trenér Roberto Martínez, jenž na tiskovce oznámil rezignaci. Loučí se po šesti letech s pořádnou pachutí...
Pomalým krokem se došoural k lavičce, objal se s asistentem Thierrym Henrym, pak se předklonil, sklopil hlavu a začal plakat. Možná byste od stokilového obra Romela Lukaka takové emoce nečekali, možná si někdejší francouzský snajpr pomyslel, že by s šancemi naložil lépe. Stejně tak bývalý holandský kanonýr Pierre van Hooijdonk, jenž zamířil mezi novináře.
Průšvih, tedy konec ve skupině, nakonec totiž nese i Lukakův podpis. Ne snad že by útočník Interu Milán mohl za porážku s Marokem, kde nedoléčený nastoupil na závěrečných devět minut. Nicméně včerejší plichtu s Chorvatskem mohl – a měl – zlomit právě on.
Lukaku nastoupil do druhé půle, aby zvrátil nepříznivý vývoj skupiny, neboť v souběžně hraném zápase vedlo Maroko nad Kanadou 2:1. Spoluhráči na něj dřeli, jenže v první tutovce trefil zblízka slabší pravačkou jen tyčku, pak z dobré pozice přestřelil hlavou a v nastavení nedokázal ani z pár centimetrů dostat do sítě míč, který mu spadl na prsa.
Balon se od něj odrazil jak od zdi a demonstroval celé dvoutýdenní počínání Belgie v Kataru. Stejně jako jeho poslední moment na šampionátu před odchodem do kabin, a sice úder pěstí do lavičky, kterým rozbil plexisklo...
Rozhádaný mančaft končí. Navzdory třetímu místu z MS 2018 v Rusku je nabíledni, že „rudí ďáblové“ nenaplnili potenciál silné generace. Připomeňme, že na loňském EURO 2020 vypadli ve čtvrtfinále s pozdějšími vítězi z Itálie.
Kdo za to může, je na hlubší analýzu. Například uvadající kariéra Edena Hazarda však reprezentaci určitě nepomohla, což platí i pro prohlášení Kevina De Bruyneho (byť pravdivé) o přestárlém kádru nebo samotného kouče Roberta Martíneze. Pro něj byl teplý čtvrteční večer v Dauhá posledním na lavičce, na sympatický výkon si vzhledem k vývoji skupiny málokdo vzpomene.
„Naše cesta skončila,“ prohlásil na tiskovce a spousta belgických novinářů se začala potichu radovat. Nejen podle nich totiž Španěl umění top fotbalistů, které měl k dispozici, zabíjel. A nevymačkal z nich maximum.
„Asi si dovedete představit, že je to teď pro mě hodně emotivní okamžik. Mé rozhodnutí však nijak nesouvisí s vyřazením,“ dušoval se Martínez. „Po třetím místě na předchozím šampionátu jsem měl spoustu nabídek, ale chtěl jsem zůstat loajální a dodržet kontrakt.“
Popravdě, jeho smlouva měla platnost do konce tohoto roku, tudíž o žádné velké gesto nešlo. Ale zní to líp, chlapsky. A nechcete přece o sobě za měsíc číst, že o vás už belgický svaz dále nemá zájem. Takhle tomu Martínez předešel a může vyhlížet třeba návrat do Premier League.
Otázkou je, jak se zachová Eden Hazard, za měsíc mu bude 32 let a nevypadá to, že by se bez něj nároďák už neobešel. To samé Toby Alderweireld, Jan Vertonghen, Axel Witsel, Dries Mertens...
A Chorvatsko? Ti naopak teď mohou své zkušenosti zúročovat ve vyřazovacích bojích. I pro Luku Modriče (37) jde totiž o poslední mundial, o motivaci má on i jeho spoluhráči bohatě postaráno.
