Marocká senzace: hvězdy nadevše, investice za miliardu i padák před MS

Gigant končí, trpaslík pokračuje. Senzace! Šok! Právě takové titulky zaplavily média poté, co Maročané v osmifinále šampionátu po penaltách poslali domů Španěly. Může být. Detailnější pohled pod fotbalovou pokličku afrického výběru ale ukazuje, že tenhle zázrak rozhodně nespadl jen tak z nebe. Maročané totiž včas pochopili, co všechno je potřeba pro úspěch udělat.
Maroko na MS v číslech |
Vstřelené góly: 4 (průměr 1,0 na zápas) |
Hakím Zijach, Nussajír Mazráví i Ašraf Hakimí mají leccos společného. Všichni tři jsou hvězdami světového formátu. Všichni tři reprezentují Maroko. Nikdo z nich se ale v africké zemi nenarodil. První dva pocházejí z Nizozemska, Hakimí zase z Madridu.
Přesto právě oni jsou hlavními řidiči marockého expresu, který na spanilé (a stále probíhající) jízdě světovým šampionátem dosud nezastavili Chorvaté, Belgičané a naposledy v osmifinále ani Španělé.
„Dali jsme do toho veškerou energii a celé srdce. Bojovali jsme, aby na nás mohli být všichni Maročané hrdí, abychom jim udělali radost,“ hlásil po postupu kouč Valíd Radžradžuí.
Historický úspěch saharské země ovšem není pouhou shodou nahodilých faktorů, nýbrž stojí na poctivě vybudovaných a funkčních základech. Maročané totiž už před mnoha lety pochopili, že cesta výchovy mladých hráčů ve vlastní domovině nevede k vytouženému cíli.
Pánové, pojďte k nám
Nejen extrémní podnebí, ale třeba i ramadán jsou okolnosti, které zkrátka Maročanům nedovolují, aby drželi s vyspělou Evropou krok. Museli na to jít jinak. A přišli na poměrně efektivní způsob.
„Maročané investují spoustu prostředků i úsilí, aby na starém kontinentu mohli vyhledávat fotbalové talenty, které mají kořeny právě v Maroku. Ty se pak snaží přetáhnout do svého národního týmu,“ vysvětluje respektovaná africká novinářka Ušer Komugišaová.