Výkonný výbor v úterý rozhodl, že jeho předseda Petr Fousek vyjedná s trenérem reprezentace Jaroslavem Šilhavým prodloužení smlouvy. Ale pozor: vůbec to nutně neznamená, že kouč u národního týmu skutečně zůstane.
Sejdou se ve čtvrtek. Petr Fousek a Jaroslav Šilhavý. Téma je dané, výsledek však nejistý, a to nejenom kvůli možné neshodě ohledně navýšení odměny pro trenéra a jeho realizační tým. Proč?
Je nevyřčenou skutečností, že Šilhavý a jeho lidé jsou rozmrzelí z přístupu předsedy asociace. Především proto, že navzdory dlouhodobé snaze nedokázali z Petra Fouska dostat jasné Ano či Ne, co se jejich budoucnosti týče.
Svědčí o tom i úterní – jindy co do špičatých výroků velmi opatrného – Šilhavého vyjádření. „Jsem rád, ale myslím, že to trvalo zbytečně dlouho, pro všechny,“ řekl trenér v reakci na rozhodnutí výkonného výboru.
Úplně zásadní otázkou, tedy dvěma otázkami, je, jaký je autentický zájem obou stran. Neboli:
Chce pokračovat Jaroslav Šilhavý? Navzdory výše napsanému, i navzdory reálným myšlenkám na vlastní rezignaci – ano. Jen za vylepšených platových podmínek, o tom později.
Chce Petr Fousek, aby Jaroslav Šilhavý pokračoval? Ano i ne. Samotný předseda by podle hlasů ze zákulisí preferoval výměnu, v úterý na výkonném výboru měl říct, že by rád přivedl Ivana Haška.
Ovšem výkonný výbor promluvil zcela zásadní většinou jinak, postavil se za setrvání Šilhavého. Což Fousek musí, i když to může být proti jeho vůli, respektovat. V tomto smyslu sám posléze hovořil. „Vůle výboru byla silná. Proto chceme do konce dubna dosáhnout dohody, vyvinu intenzivní úsilí. Nemáme v úmyslu nic protahovat,“ prohlásil předseda.
Termín „do konce dubna“ pak má být přímo ze Šilhavého hlavy. Ze dvou důvodů. Zaprvé, kvůli obavě, že předseda bude rozhodnutí znovu a znovu odkládat. Zadruhé, před čtyřmi červnovými zápasy Ligy národů (dvakrát Španělsko, Portugalsko, Švýcarsko) chtěl mít jistotu, zda povede tým i v následujícím období.
To je podstatné i z dalšího pohledu – červnový reprezentační termín je obecně „neoblíbený“ a omluvenky v něm skokově rostou. V případě, že by měl zápasy vést trenér na odchodu, situaci by to zhoršilo ještě výrazněji. Nemluvě o tom, že zápasy se silnými soupeři – pro něž se bez výjimky jedná o přípravu na mistrovství světa – mají svůj zřejmý sportovní význam.
Takže se bude jednat, ve čtvrtek. Možná dojde i na vyříkání historických neshod, to zásadní se však odehraje v debatě o penězích. Šilhavý i jeho lidé požadují navýšení stávajícího kontraktu, což je lidsky pochopitelné, na druhou stranu se však netrefili do doby. Šetří se všude, na asociaci tím spíš, že ji trápí finanční nedostatek.
Což může být pro Fouska argument, aby se s trenérem nedohodl. Nicméně platí, že cest k řešení se nabízí víc, například navýšením prémiové složky. Tady záleží na tom, do jaké míry se u Šilhavého jedná o principiální záležitost, a to i směrem k jeho lidem v realizačním týmu.
Není jisté, že k dohodě jakýmkoli směrem dojde, může přijít i další setkání. Vzhledem k dubnovému deadlinu na ně však už příliš času nezbývá.
Vývoj se přiklání spíš k Šilhavému setrvání.
Kdo by však chtěl najít ještě jednu indicii, že se věc vyvine opačně, najde ji ve vyjádření Petra Fouska. To když vysvětloval (téměř nevysvětlitelné), proč si nevyžádal názor jím nedávno jmenované sportovní rady právě k tomuto tématu. „Nechtěli jsme členy zatěžovat otázkami trenéra reprezentace. Radu nevypojujeme, věci budou mít vývoj. Její vrchol přišel návrhem na technického ředitele.“
Jenže rada se do záležitosti zapojí jedině tehdy, pokud Šilhavý skončí…