Když fotbalista dostane nabídku od londýnské Chelsea, odmítnout ji lze jen velice těžce. Angažmá na Stamford Bridge se ovšem může hodně rychle proměnit v nekonečné putování po hostováních. Seznamte se s Matejem Delačem, gólmanem, který za Chelsea během sedmi let neodehrál jediný soutěžní duel, v současném kádru slouží nejdéle z celé soupisky a v létě po konci smlouvy skončí. Díky Petru Čechovi zanechal během své kariéry stopu i v české lize.
O tom, jak je těžké se v Chelsea prosadit, by mohl vyprávět obránce Tomáš Kalas, který do klubu zamířil v roce 2010 a za áčko si dosud připsal čtyři zápasy. Přesto mohl dopadnout hůř. Ještě před olomouckým odchovancem přišel do anglického velkoklubu chorvatský brankář Matej Delač.
Vytoužený start v dresu „Blues“ zhatilo Delačovi zamítnutí udělení pracovního víza. I přes smutné okolnosti prožil vskutku pozoruhodný příběh, při kterém byl devětkrát poslán na hostování a vystřídal osm různých klubů. O zamotaném vývoji své kariéry promluvil pro server ESPN.
„Problém s pracovními vízy je politický. Čekal jsem na možnost, že budou Chorvati moci pracovat bez víz, ale to se nikdy nestalo. Nyní přišel čas se posunout dál,“ prohlásil Delač před vypršením svého kontraktu s Chelsea, které nastane příští rok. Zároveň se rozpovídal o etapách své kariéry.
„Vždycky jsem snil o angažmá v Anglii, dokonce ještě před námluvami s Chelsea. V roce 2010 jsme věděli, že kolem podpisu smlouvy mohou nastat komplikace, ale tehdy byla situace zcela jiná. Měl jsem za sebou dobrou sezonu v Interu Zaprešič, kouč Slaven Bilič mě v sedmnácti letech povolal do národního týmu a doufal jsem, že splním potřebná kritéria pro zisk pracovního víza,“ svěřil se Delač.
„Realita však byla odlišná. Zranil jsem se na tři měsíce, ztratil místo v národním týmu a bylo to,“ popsal okolnosti, které mu znemožnily zisk pracovního povolení na Ostrovech. A tak putoval Delač na první z dlouhé řady zahraničních štací.
Nejprve zamířil do nizozemského Vitesse Arnhem, s nímž má londýnský klub vřelé vztahy a kam často posílá své naděje v rámci hostování. Jenže chorvatský brankář zažil problémy s vydáním pracovního víza i v Nizozemsku. „Vyskytly se problémy ohledně nizozemského víza, takže jsem se k týmu připojil až po startu sezony. Druhému brankáři se mezi tyčemi dařilo a trenéři nechtěli dělat změnu. Strávil jsem celý rok na lavičce, aniž bych odehrál jedinou minutu,“ litoval Delač.
Příští sezonu 2011/12 měl strávit na hostování v Belgii, jenže jednání na poslední chvíli padla, přestupové okno se chýlilo ke konci a Delač neměl kam jít. Tehdy ho podržela jednička Chelsea, Petr Čech. „Petr mi pomohl najít klub skrze svou agenturu. Zkontaktovali Karla Poborského, který seděl ve vedení Českých Budějovic,“ vzpomínal Delač. Mimochodem, Poborský jej tehdy označil za jeden z největších brankářských talentů v Evropě.
„Přestupové okno se v Česku uzavírá později, než v ostatních ligách, takže jsem mohl odejít i v září. I přesto se administrativa nepodařila dotáhnout dostatečně brzy a druhý gólman se mezitím osvědčil,“ přemítal. Mimochodem, do branky ho nepustil současný gólman Slovácka Michal Daněk. V klubu tehdy působili fotbalisté jako Tomáš Řepka, Rudolf Otepka nebo útočník Plzně Jakub Řezníček.
Kluby, ve kterých Matej Delač hostoval |
| 2010-11: Vitesse |
| 2011-12: Dynamo České Budějovice |
| 2012-13: Vitoria de Guimaraes |
| 2012-13: Vitoria de Guimaraes II |
| 2013: Inter Zaprešič |
| 2013: Vojvodina |
| 2014: Sarajevo |
| 2014-15: Arles-Avignon |
| 2015-16: Sarajevo |
| 2016-17: Mouscron |
„Znovu mě čekala sezona na lavičce. Jedinou šanci jsem dostal proti Viktorii Plzeň, která měla velmi silný tým. Prohráli jsme 0:4 a navzdory tomu, že jsem předvedl několik dobrých zákroků, pro gólmana není možné po podobném výsledku získat pozitivní hodnocení,“ hodnotil po letech. Sezonu končil s dvěma odchytanými soutěžními zápasy, jednou naskočil v lize a jednou v poháru. Slova o velkém talentu nenaplnil. V Česku, ani nikde jinde. Kompletní seznam štací, kterými Delač prošel vypadá následovně.
Ačkoliv si Delač za londýnský klub nikdy nemohl zahrát, mluví o něm jen v dobrém. „Vůbec ničeho nelituji. Jsem hrdý, že jsem mohl být součástí tak skvělého klubu. Takto jsem se vždy cítil, přestože jsem nikdy nedostal šanci si za Chelsea zahrát,“ svěřil se. „Měl jsem štěstí, že jsem mohl pracovat pod skvělými trenéry – Carlem Ancelottim, Andre Villas-Boasem, či José Mourinhem. Jsem rád, že jsem měl tu možnost trénovat s Čechem, který je nejenom fenomenální gólman, ale také skvělý člověk,“ vysekl Delač poklonu brankáři, díky němuž dostal šanci zanechat stopu mezi českými fanoušky.
