Premier League | Jak Leicester lovil Cruijffa: pomoc se záchranou, rozhodly peníze a počasí | iSport.cz
David Pávek
13. února 2021 • 04:40

Jak Leicester lovil Cruijffa: pomoc se záchranou, rozhodly peníze a počasí

Autor: David Pávek
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
MOMENTY 21. kola: Kozel skončil, Jarolím poprvé vyhrál, Limberský jubilantem
Sparta - Třinec: Sašo, ty chytej! Rozhodčí Hodek pohotově umlčel Saláka
VŠECHNA VIDEA ZDE

Kanonýři Gary Lineker a Jamie Vardy, elegán Roberto Mancini či skromný a neúnavný N’Golo Kanté. Dres Leicesteru obléklo dost zajímavých až hvězdných hráčů. Víte ale, že „lišky“ byly blízko, aby si za ně zahrál jeden z nejlepších fotbalistů všech dob? Od téměř splněného úkolu ulovit na záchranářské boje Johanna Cruijffa uplynulo už 40 let.



V prvních dnech roku 1981 nebyla nálada v Anglii bůhvíjaká. Odboráři protestovali proti premiérce Thatcherové a jejímu plánu uzavřít třiadvacet solidně vydělávajících dolů. Policie konečně zatkla Petera Sutcliffa, sériového vraha známého jako Yorshireský rozparovač. Mrazivější než zprávy o činech bestie už bylo jen počasí – všechen horký čaj v celé zemi nestačil na to, aby zahřál Brity v jedné z nejtužších zim za poslední roky.

V Leicesteru trápila lidi ještě jiná věc než šílená kosa. Tamní fotbalový tým začal druhou polovinu sezony 1980/81 na dvaadvacátém místě. Ještě v srpnu a září sice skolil Liverpool, Leeds a Tottenham, jenže pak zvlhnul střelecký prach. Od října do konce roku vyhrál třikrát, k tomu zapsal dvě remízy a hlavně dvanáct proher.

Manažer Jock Wallace si lámal hlavu, co s mizernou sezonou provést. Byl to úspěšný stratég, fanoušci skotských Rangers se mu klaněli za dvě sezony, v bńichž pokaždé získal treble. S propadem na sestupové příčky se nehodlal srovnat. Do Leicesteru přivedl důkladné a přísné tréninkové metody, včetně neoblíbených výběhů na „vražedný kopec“, kterými se proslavil ve Skotsku.

V týmu ani neměl žádné flinky, co by se na zápasy připravovali s pintou čepovaného piva a zapálenou cigaretou. Naopak, na soupiska plno ambiciózních borců, co měli to nejlepší před sebou. Nejlepšímu střelci Jimu Melroseovi bylo teprve 22, dvacáté narozeniny oslavil jistý Gary Lineker. Průměrný věk celé soupisky, která v sezoně předtím proletěla druhou ligou bez nejmenších potíží, se tedy dostal na 23 let.

„Možná v tom je ten problém,“ odtušil Wallace. Podle jeho důkladné analýzy chyběla mladému družstvu zkušená persona, co by šla příkladem na hřišti i v kabině. Skotskému stratégovi utkvělo v hlavě jedno jméno – Johan Cruijff. Zdálo se to bláznivé. Vítěz tří Zlatých míčů, hlavní tahoun veleúspěšné generace Ajaxu Amsterdam, bývalá hvězda Barcelony, ikona, kterou v hlasování o nejlepšího hráče tisíciletí v roce 1999 dokázal přeskočit jedině Pelé. Takový borec, že by se v 33 letech trápil se záchranářskými pracemi v Leicesteru?

Spojení ovšem bylo blíž, než by se teď mohlo zdát. Cruijff si nadále držel vynikající úroveň, ale to nejlepší měl za sebou. S reprezentací seknul tři roky předtím, fotbalovou radost odjel rozdávat do Ameriky. V Los Angeles Aztecs dal 14 gólů za 27 zápasů a byl vyhlášen nejlepším hráčem roku, než se přesunul do Washington Diplomats. Jenže očekávaný boom kopané ve Spojených státech se nekonal, tým z hlavního města koncem roku 1981 zanikl vinou dluhů. Celá NASL, kde si zahráli i Pelé, George Best nebo Franz Beckenbauer, mimochodem skončila o čtyři roky později.

Cruijff své působení ve Washingtonu završil jen po čtyřech zápasech, kdy nechal zrušit smlouvu. Ostatně, tu si klub nemohl stejně dovolit. Na začátku roku 1981 byl jeden z nejlepších hráčů historie bez týmu a otevřený návratu na starý kontinent, který by mu pomohl i ke comebacku do reprezentace na MS 1982 ve Španělsku. A právě o šampionátu i nahlas přemýšlel.

Johan Cruijff prožil v dresu Barcelony fantastické období
Johan Cruijff prožil v dresu Barcelony fantastické období

Fronta byla dlouhá, ale zájemci odpadali. Kluby by sice za Cruijffa nemusely zaplatit přestupovou částku, nizozemská ikona si však potrpěla na vysoký životní standard a požadovala mzdu, co by zatřásla s nejednou týmovou kasou. Ze slavných celků, které se jeho agentovi ozvaly, byl podle deníku Guardian nejblíže Arsenal. Nicmoně „kanonýři“ chtěli, aby stárnoucí hvězda prokázala, že je stále v dostatečné kondici, a teprve následně podepsala dlouhodobější kontrakt. To se Cruijffovi nechtělo.

Leicester na hřišti přetlačil Tottenham a ukončil domácí vítěznou sérii šampionů z Liverpoolu, tabulkou vystoupal na 20. místo – lepší, ale stále ne bezpečné. V zákulisí zatím Jock Wallace rozjížděl vysokou hru. Vedení podlehlo tlaku a spočítalo si, že pokud Cruijffova přítomnost zaplní stadion na Filbert Street, budou mu moct odevzdat čtvrtinu zisku ze vstupného – suma sumárum 11 zápasů po čtyřech tisících librách za mač. V 80. letech horentní částka, jenže takové holt byly požadavky jednoho z nejlepších hráčů světa.

„Lišky“ měly dojem, že nizozemské ikoně dávají nabídku, kterou nelze odmítnout. A Cruijff odkýval, že má zájem za ně hrát. Wallace a spol. tak do médií vypustili zprávu, že je přestup hotovou věcí. „Když všechno dopadne, jak má, odbyde si debut už v sobotu proti evropským šampionům Nottinghamu Forest,“ psal deník The Sun ve středu 25. února.

A citoval nadšeného Wallace. „S Johanem už jsme se na všem dohodli. Musí ještě vyřešit jeden dva menší problémy, ale věřím, že se k nám přidá už ve čtvrtek. Myslím si, že součástí Johanova zájmu je i naše osobní přátelství. Znám ho od roku 1973, kdy na Ibrox vstřelil za Ajax nádherný gól proti Rangers,“ pýřil se skotský kouč. „Vyjednáváme po telefonu už dobré tři čtyři týdny, a myslím si, že ho máme. Naše mladé hráče naučí mnoho věcí, a udělá skvělou reklamu Leicesteru City.“

Ve městě zavládlo ohromné nadšení. Zatímco spokojený Wallace připravoval své mládežníky na sobotní zápas, v hospodách, obchodech, kancelářích a fabrikách se neklábosilo o ničem jiném, než jak legenda Ajaxu a Barcelony přijede v sobotu navléct modrý dres. Aby srazil na kolena rivaly z Nottinghamu.

A co tou dobou dělal Cruijff? Zrovna přistával na valencijském letišti Manises…

Nizozemská hvězda spolu s agentem totiž nevedli líté vyjednávání jen s Leicesterem, ale i s jedním španělským týmem. Levante sice hrálo "až" druhou ligu, sezonu mělo ale velmi slibně rozjetou na postup. Cruijffovi nabízelo návrat do teplého španělského klimatu, které si oblíbil už v Barceloně. Nepochybně lepší ve srovnání s krutou zimou v Leicesteru. A peníze? Kromě nezveřejněné fixní částky dostal hvězdný hráč ne čtvrtinový, ale rovnou poloviční podíl ze všech prodaných vstupenek. Navrch samozřejmě i mastný bonus za očekávaný postup do Primera Division. Ani luxusní nabídka „lišek“ prostě nemohla konkurovat…

Zatímco Leicester v sobotu nastoupil proti Nottinghamu, Cruijff se v dresu Levante chystal na tým Palencia CF. „Podepsal jsem s Levante, nevadí mi hrát druhou ligu. Měsíc dlouhé vyjednávání jsme nakonec zakončili k spokojenosti obou stran,“ líčil hloučku španělských novinářů. „V této zemi se mi žije dobře, hraje se tu kvalitní fotbal a podnebí je také skvělé. Tento přestup mi zaručí, že budu žít dobře, vydělám velké množství pesetas a vrátím se do evropského fotbalu. Co víc si můžu přát?“ ptal se.

A rovnou prásknul, že boji o postup dal přednost před nabídkami Leicesteru, Arsenalu a nejmenovaného německého klubu. Tím měl podle médií být Hamburk. Cruijff byl však stále naštvaný z prohry se Západním Německem na MS 1974, a dveře do bundesligy tedy považoval za zavřené.

Zdá se, že Leicester z honu na hvězdu vyšel jako poražený. Sluší se ale říct, že tahle přestupová sága neměla vítěze. Tak popořadě: Cruijff vyrukoval na Palencii 1. března 1981, při výhře 1:0 podle místního tisku ukázal záblesky geniality, na druhou stranu ale nevypadal, že by si s novými spoluhráči dvakrát rozuměl. V dalším zápase proti Baracaldo už odehrál jen poločas, po šlapáku od soupeře nemohl pokračovat.

Zranění prstu na noze, které si ze zápasu odnesl, ho ovlivnilo po zbytek sezony. Za Levante odehrál kvůli chatrné formě i zdraví skromných deset zápasů, dal dva góly. „Žáby“ v nich vyhrály pouze třikrát a spadly z kýžených postupových pozic. Tři kola před koncem je prohra 1:3 v Linares odsoudila k dalšímu roku v druhé lize, postup už byl matematicky nemožný. Zraněný Cruijff nešťastný zápas sledoval z tribuny, kde ho vybučeli i vlastní fanoušci. Ze slíbeného množství „pesetas“ byla vyplacena jen malá částka a nizozemská hvězda se vrátila domů.

Leicester bez zkušené posily sice z dvanácti zápasů čtyři vyhrál, což přesto stačilo pouze na 21. místo. Sestup zpátky do druhé ligy byl neodvratný. Fanoušci „lišek“ si tak nikdy neužili pohled na to, jak v jejich dresu válí jeden z nejlepších fotbalistů všech dob. Splnila se však ještě větší pohádka v podobě ligového titulu, dlouhých 35 let poté.

Leicester City FC Vše o klubu ZDE

Vstoupit do diskuse
0
26. kolo
Články odjinud


Články odjinud