Saint-Étienne a Lille v porovnání s Paris Saint-Germain? Titěrné lodičky vedle tankeru. Přesto mezi nimi Christophe Galtier staví rovnítko. Menší kluby pod ním a) pracovaly bezchybně, b) stoupaly vzhůru, c) dělaly dojem. PSG nefunguje a obdiv nebudí.
Nový trenér vyfasuje seznam úkolů, jež má vykonat. V Parku princů to není seznam – musí zdolat pohoří výzev. Himalájský masiv obtíží. „V Paříži je všechno větší,“ řekl Christophe Galtier. „Byl jsem zvyklý na pár novinářů, teď tu mám stohlavý zástup z celého světa.“
Jeho krédo naštěstí zní: „Une vie sans examen ne vaut pas la peine d’être vécue.“ Život bez zkoušky nemá cenu žít. Paris Saint-Germain má nejdražší tým světa. Peníze tam vozí nákladním vozem a nejvyšší prioritu má vždy útok – jen Zlatan Ibrahimovic, Edinson Cavani , Kylian Mbappé, Ángel Di María a Neymar nastříleli dohromady 750 branek.
Ofenzivní esa – nenasytní góloví otesánci – mají hlavní slovo. Někdy však vidí jen pokutové území a nejsou při smyslech. „Chovají se jako alkoholik v palírně,“ vystihl to Laurent Blanc, někdejší stoper s přezdívkou Le Président a v letech 2013–16 trenér Les Parisiens.
Alkoholik v palírně? To je delirium. Porucha vědomí charakterizovaná blouzněním a halucinacemi. Neymar kupříkladu nacvičuje přemety. Klopp či Guardiola by dostávali 30 záchvatů vzteku za minutu. Pařížští milionáři neběhají, zejména ve druhém poločase nebo ve chvíli, kdy je soupeř znechutí a věci nejdou podle plánu.
Jako by neměli dost morálky, často jsou na hřišti nevýrazní, že by je nezachytil ani georadar. Jejich ochota bránit? Ta urgentně potřebuje růstové hormony.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
