Hertha slaví postup: Zlili Hubníka i šéfa klubu | iSport.cz
spo
29. dubna 2011 • 04:00

Hertha slaví postup: Zlili Hubníka i šéfa klubu

Autor: spo, Richard Šíma
Roman Hubník si postup náležitě vychutnal
TOP VIDEA
Bucha, Jeřábek, Hašek. Kdo další se vyváže z profesionální smlouvy?
Bizarní posily Plzně: Troublemaker Kace, ale i Poznar nebo Ivanschitz
VŠECHNA VIDEA ZDE

ROZHOVOR S HUBNÍKEM - Jako kdyby získal mistrovský titul. Tak si po pondělní výhře 1:0 v Duisburgu připadal Roman Hubník, obránce Herthy Berlín. Jeho klub totiž právě tímto vítězstvím definitivně potvrdil návrat do první bundesligy. Na opravdové oslavy se ale olomoucký odchovanec těší. Mají propuknout dnes, kdy Hertha nastoupí v domácím sedmdesátitisícovém kotli proti Mnichovu 1860.



Na dnešní den se nesmírně těší, protože tuší, že jej potká, co dosud nikdy v životě nezažil. Oslavy postupu do první ligy před vyprodaným berlínským kotlem. Hertha má totiž už tři kola před koncem druhé ligy jistotu, že se vrátí mezi elitní německou klubovou společnost.

Nesmírně se těší i na dnešní den, protože tuší, že jej potká, co dosud nikdy v životě nezažil. Oslavy postupu do první ligy před vyprodaným berlínským kotlem. Hertha má totiž už tři kola před koncem druhé ligy jistotu, že se vrátí mezi elitní německou klubovou společnost.



Tušíte, co vás dnes na berlínském stadionu čeká?

„Neumím si to vůbec představit. Bude sedmdesát tisíc fanoušků, to bude oslava jako hrom. To nejen že jsem nikdy nezažil, ale já si ani neumím vůbec představit, jaké to bude. Strašně se na to těším. Stačí když si vzpomenu, jak nadšení byli naši fanoušci po té výhře v Duisburgu, která znamenala definitivní postup. A to jich tam bylo tisíc, možná patnáct set.“

A pak další na letišti..
„No, to bylo další překvapení. Přiletěli jsme do Berlina a před letištěm tisíc lidí. Všichni tam skandovali, vyvolávali naše jména, mezi nimi i pracovníci toho letiště, to člověku připadá, že získal bundesligový titul. Napadlo mě, že kdybych hrál třeba pět let bundesligu a skončil jednou pátý, pak desátý, pak třeba šestý a podobně, tak nikdy nezažiju to, co jsem zažil díky tomu, že jsme z druhé ligy postoupili do první. Pro mě ten postup je takovým malým titulem.“

Šampaňské ale stříkalo už v Duisburgu. Tušil jste, že je připraveno?
„Vůbec ne! Mě hrozně překvapilo, že když zápas skončil, oslava propukla. Já si říkal, supr, tak jsme konečně na sto procent tam, postoupili jsme, paráda. A najednou koukám, někdo odněkud vytáhl trička s nápisem „Mise splněna“. A říkám si, no jo! Vždyť už je to tady! Slavíme! A zničehonic bylo na hřišti šampaňské, piva, utíkali jsme k našemu kotli a začalo se řádit. A pak to pokračovalo v kabině. Zážitek, jako kdybychom vyhráli mistrovský titul.“

Což vy ovšem nemůžete srovnat...
„Nemůžu, protože jsem titul ještě vlastně nikdy nevyhrál. Ale bylo to super. Šampaňské stříkalo, lili jsme to po všech od trenéra, přes maséra, doktora, kustoda až po prezidenta. Všichni zlití, no... na to nikdy nezapomenu.“

Je pro vás návrat do bundesligy jakousi satisfakcí za nepříliš vyvedené představení v reprezentačním dresu v kvalifikačním utkání s Lichtenštějnskem?
„Určitě ano. Po tom dvojzápase se Španělskem a Lichtenštejnskem jsem odjížděl zpět do Berlína takový rozladěný. To, co jsem tady teď prožil, mi přineslo rychlé zapomnění na tu pro mě trochu nešťastnou reprezentační kapitolu.“

Cítil jste zvlášť po utkání s Lichtenštejnskem, že kritika, která vás dostihla, byla oprávněná? Nebo jste měl kvůli tomu naopak pocit křivdy?

„Bylo to takové na obě strany. Ve Španělsku jsme odehráli kvalitní zápas. Nikdo přece nemohl čekat, že to tam otevřeme a bude s nimi hrát vyrovnanou partii. Mně ale vyčítali gól, který jsme dostali. Protože jsem šel do skluzu a Villa toho nějak využil, potáhl si to a dal gól. Kdybych do toho skluzu nešel a on by to vypálil rovnou do šibenice, zas by mi bylo vyčítáno, že jsem zůstal stát. Šel jsem do skluzu, protože tam byli ještě další hráči, kteří mohli gólu zabránit. A to je jedno už. Já když udělám chybu, kritiku snesu, ale po tom Španělsku toho bylo, myslím, směrem ke mně až moc.“

Načež přišel zápas s Lichtenštejnskem. A ten vám nesedl...
„Nebyl jsem psychicky v takové pohodě, v jaké jsem měl být. Ty ohlasy na zápas se Španělskem mě, přiznám se, asi trochu rozhodily. Nedařilo se celému týmu, diváci nám taky moc nepomohli, všechno se to tak sešlo. A já se v tom zápase dostával do takových situací... No..víte, jak se to říká. Když se s..e, tak se s..e.  Po tom zápase jsem ale odjel a české noviny raději vůbec nečetl. Ale stejně, když mi pak někdo volal, hlásil mi, že toho v novinách na mě naházeli dost. Ale už je to za mnou.“

Nezpůsobil vám ten rok strávený ve druhé lize přece jen určitou výkonnostní újmu? Těch opravdu kvalitních zápasů přece jen ubylo...
„Já si to tak úplně nemyslím. Jasně že je lepší, když hrajete maximum zápasů proti silným soupeřům. Ale v té druhé lize je taky sedm osm mužstev hodně kvalitních a ty zápasy kolikrát opravdu měly i bundesligovou úroveň. Sezona byla hodně náročná a kdo to tady opravdu nezná, nemůže soudit, jakou kvalitu tady ta druhá liga má. Každý klub, který sestoupí z bundesligy, ví, jak strašně těžké je dostat se zase zpět.“

Umíte odhadnout, co by se s Herthou stalo, kdyby se vám nepovedlo vrátit se po roce zpět do první bundesligy?
„Když se tak člověk bavil s lidmi v klubu, dalo se vycítit, že by to bylo velmi špatné. Že by se tady muselo propustit dost lidí, kdoví, co dalšího by přišlo. Když jsme do druhé ligy sestoupili, sponzoři zůstali a dali klubu stejně financí, jako když jsme byli nahoře. Ale taky se tady dalo často slyšet, že je bezpodmínečně nutné vrátit se hned za rok zpátky. Za každou cenu. Takže si myslím, že teď už by někteří sponzoři odešli a jiní by třeba nedávali tolik peněz.“

 
28. kolo
Články odjinud


Články odjinud