Napsali jeden z příběhů, na který se nezapomíná. Fotbalisté Bodö/Glimt vybojovali norský mistrovský titul, poprvé ve 104leté klubové historii. Cesta prostého celku zpoza polárního kruhu za trofejí pobláznila celé Norsko. Zajistil si ji už pět kol před koncem. V příběhu čerstvých šampionů, který je zároveň velkým zadostiučiněním, hrají klíčovou roli nejen fotbalisté, ale i bývalý stíhací pilot.
V posledních 15 sezonách to bylo jako na houpačce. Hned sedm z nich strávil celek Bodö/Glimt v druhé lize. Rok 2020 bude mít ale ve své historii navždy zapsaný zlatým písmem. Norský celek totiž vybojoval svůj první mistrovský titul. A že to byla strhující jízda. Vždyť v dosavadních 25 odehraných kolech hned šestkrát nastřílel šest a více gólů. Body ztratil jen ve třech případech, přičemž prohrál pouze jednou (2:4 na hřišti Molde v 21. kole).
Skvělými výsledky si zisk trofeje zajistili svěřenci trenéra Kjetila Knutsena už pět kol před koncem. „Jsem dojatý. Jedná se o fantastickou skupinu hráčů, fantastický tým a fantastický klub,“ řekl Knutsen Eurosportu po vítězství 2:1 nad Strömsgodsetem, které pečetilo titul.
Městečko Bodö s 50 tisíci obyvateli přitahuje turisty mířící za polární září, nyní zde ale září také fotbalová družina, která napsala nezapomenutelný příběh. Ještě v roce 2018 byly „blesky (Glimt)“ na hraně sestupu. Od dalšího z mnoha pádů do druhé ligy je dělily pouhé tři body. Zachránily se a začala se psát pohádka, která zaujala nejen tamní obyvatel, ale celou zemi.
„Všichni fandí Bodö/Glimt,“ řekl Orjan Berg, bývalý hráč klubu a nyní trenér v mládežnické akademii. Poukázal tak na to, jak roste fanouškovský zájem o severské šampiony. Kdoví, kolik tradičních obřích žlutých kartáčků (symbol fanoušků ze 70. let) by bylo k vidění na zajisté zaplněných tribunách při tažení za trofejí, pokud by návštěvnost neovlivnil koronavirus.
Ročník 2019 zakončili fotbalisté z Bodö na druhém místě, co se stalo v tom letošním, už víte. První mistrovský titul je největším úspěchem po letech 1975 a 1993, kdy „arktický celek“ ovládl domácí pohár. „Lidé se mě často ptají, jaké tajemství je za naším vzestupem. Ale neexistuje žádná taková věc. Všechno se stalo přirozeně, dokonce nebyla žádná velká vize nebo plán,“ konstatoval pro New York Times Ulrik Saltnes, kapitán Bodö.
Přesto mají mnozí jasno – nic z toho, co se „bleskům“ podařilo, by nebylo bez Bjorna Mannsverka. Nejde o žádnou fotbalovou hvězdu nebo bohatého magnáta, který by do klubu sypal miliardy, ale o bývalého stíhacího pilota, který absolvoval mise v Afghánistánu a Libyi.
Přestože nebyl fotbalovým fanouškem, byl v roce 2017 angažován do klubu jako mentální kouč. Přijal výzvu a nyní to sklízí ovoce. „Měl jsem jen dvě pravidla. Všechna sezení se mnou musí být dobrovolná a nechci být agentem klubu. Nebudu hráčům říkat, že by měli být šťastnější nebo že by měli pracovat tvrději,“ zavzpomínal na své požadavky před příchodem Mannsverk.
Instead Bodø have gone for the alternative route to success, through unorthodox means like hiring a former fighter of Norway’s Air force pilot Bjornn Mannsverk to work with the squad as a mental health coach and enforcing group meditation before training. pic.twitter.com/L0BUphIqgF
— COPA90 (@Copa90) November 21, 2020
Jeho dopad na výkony týmu je velký. Vede individuální třicetiminutové rozhovory, ale i skupinové schůzky. Dává hráčům dokonce domácí úkoly, aby přemýšleli o svých emocích či zkušenostech. Každé ráno tým navíc před tréninkem medituje. „Jsme k němu velmi otevření. Říkáme mu věci, které by byly v jiných klubech považovány třeba až za projev slabosti,“ podotkl Patrick Berg. „Nemyslím si, že bychom dosáhli na takový úspěch bez Bjorna a mentálního tréninku, který s ním absolvujeme,“ přiznal Saltnes.
Byl to právě Mannsverk, kdo nastolil v klubu zásadní přerod myšlení na výkon více než na výsledky, které se ale zároveň dostavily. „Zaměření na výsledky vytváří stres. Zaměření na výkon je kreativní proces,“ tvrdí.
Zisk titulu je pro Bödo/Glimt nejen obrovským úspěchem, ale také velkým zadostiučiněním. Do roku 1971 totiž v Norsku nemohly hrát nejvyšší soutěž týmy ze severu země. Důvodem byl strach vedoucích orgánů, že nebudou dostatečně konkurenceschopné. „Mysleli si, že jsme tady nahoře primitivové,“ zdůraznil Orjan Berg, bývalý hráč. „Byli jsme šikanováni. Mysleli si, že jsme jen farmáři a rybáři. Někteří lidé si to myslí dokonce pořád,“ navázal.
„Blesky“ všem vytřely zrak. A titulem to nemusí skončit. V závěru ročníku totiž mohou překonat i řadu rekordů. Tři body je dělí od vyrovnání bodového maxima Molde (71) z roku 2014. Jen čtyři branky zase scházejí k srovnání počtu nejvíce nastřílených gólů v sezoně z roku 1997, kdy Rosenborg zaznamenal 89 zásahů. Tentýž celek drží i nejvyšší rozdíl, který byl v Norsku mezi prvním a druhým týmem, a to 15 bodů (1995) – Bodö/Glimt vede aktuálně tabulku o 18 bodů.
To jsou mety, které má před sebou celek zpoza polárního kruhu, který jde svou jasně danou cestou s rozpočtem, jenž je desetinou toho, jaký mají k dispozici největší kluby v zemi. „Polovinu prvního týmu tvoří místní chlapci. Naším cílem je mít čtyřicet procent týmu ze severního Norska a patnáct procent hracího času pro zdejší hráče. To je součást naší identity. Fanoušci chtějí, aby hráli severní Norové,“ řekl Orjan Berg.
