Petrášek o přítelkyni i Polsku: Nasákl jsem vírou. Nastavil si jasná pravidla
From Zero to Hero. Klišovitá americká story má i českopolskou mutaci - a to fotbalovou. Propojují se v ní jména hráče původem z Čestic nedaleko Hradce Králové a klubu, jenž za posledních sedm let povstal a letos si podrobil Ekstraklasu. Tomáš Petrášek je symbolem, kapitánem, ano, už i legendou Rakówu Čenstochová, mistra čtyřicetimilionové země.
Od hlavního náměstí projdete na půvabnou pěší zónu. Na jejím konci po levé straně minete podnik, do nějž Tomáš Petrášek tuze rád chodí. Mají tady výborné kafe. „Paní majitelka vyhrála soutěž o nejlepší baristku Polska,“ usměje se fotbalista, když se pobaví s usměvavou šéfovou.
Káva je OK, to ano. Ale… Dejte si žůrek, proslulou polskou polévku. Je fantastický, i když samozřejmě specifický. „Vlastně v každé restauraci ho dělají trochu jiný,“ upozorní Petrášek. Už to dobře ví, v Čenstochové působí sedm let, takže je znalec.
Ono není tak složité propadnout kouzlu tohoto pokrmu. Ostatně ví se o něm po celém světě. Nedávno v jednom žebříčku skončil žůrek jako druhá nejlepší polévka na světě. Ale pozor, ani Češi se s česnečkou a zelňačkou neztratili, obě se umístily v elitní padesátce.
Ale dost jídla! V Čenstochové najdete ještě mnohem bohulibější záležitost. Už od kavárny vidíte místní klášter, chloubu celé země. V den zápasu, po němž Raków přebral pohár za titul, jsou tady tisíce dobrovolných hasičů. „Před týdnem zase přijelo snad čtyřicet tisíc motorkářů,“ připomene dvoumetrový obránce.
Klášter na Jasné Hoře je poutní místo, kde se setkávají věřící z celé země, v níž má náboženství mnohem větší váhu než v ateistickém Česku. „Po polski je to Jasna Gura,“ usměje se fotbalista. „Pro křesťany jde snad o páté nejposvátnější místo světa, chodí se sem poutě, kterým se říká pelgrimki,“ upozorní.
Důvodem není jen samotná impozantní stavba, k níž se dostanete táhlým kopcem za nějaký půlkilometr. Především jde o
