Sňozík po příchodu do Štěchovic: Já a poklad? Spíš černé uhlí

Po sedmi letech přetáhl přes hlavu dres, který neměl klokana ve znaku. Brankář Radek Sňozík po konci v Bohemians Praha 1905 nastoupil za svůj nový klub ze Štěchovic. Třetiligový nováček prohrál v Králově Dvoře 1:3. „Hořká premiéra,“ ušklíbl se 37letý Sňozík.
Po hodině jste prohrávali 0:3. Nebál jste se debaklu?
„Prohráli jsme zaslouženě, byl to od nás dost naivní výkon. Na druhou stranu je lepší dostat nabančeno hned v prvním kole a poučit se. Dělali jsme chyby, které pramenily z nezkušenosti. Pár kluků hrálo třetí ligu poprvé, byl tam zbytečný respekt. Od toho jsem tam byl já, abych je trochu zklidnil, nepodařilo se.“
Váš příchod měl velký ohlas. Nečeká se od vás až moc? Sám z branky všechno nezmůžete.
„Když už jsem tady, je logické, že ode mě budou chtít, abychom nedostávali tři góly za zápas. To tam pak nemusím bejt. Sám jsem byl dost zklamanej, doufám, že klukům budu pomáhat víc. Ale v tomhle zápase šlo těžko něco vymejšlet.“
Na gólové střely jste prý neměl nárok.
„Všechno se dá chytit... Ale při druhém gólu si mě tam Laušman vysmrkal excelentním způsobem. Čekal jsem od něj ránu jako při prvním gólu, kdy to řešil hrubou silou, ale přehodil mě jako zkušený mazák. Krásnej gól, musím ho pochválit, hada jednoho.“
Prý na vás dělal po gólu nějaká gesta, je to pravda?
„Byl chvíli v Bohemce, trochu se známe, ale nevím, jestli něco dělal. Šel jsem pro balon do sítě. Za ten gól měl právo něco dělat, provedl to výborně. Třeba měl radost, že ho dal zrovna mně. Jsem nad věcí, až se někde potkáme, tak si to s ním vyříkám.“ (usmívá se)
Jak se vám líbila úroveň třetiligového zápasu?
„Už ve 30. minutě se hrálo deset na deset, začalo to jako gladiátorský zápas, z toho jsem byl trochu vyjukanej. Bylo to první kolo, všichni nabití, menší kvalita se nahrazovala nasazením.“
Už jste o sobě zaslechl, že ve Štěchovicích konečně našli poklad?
„No, zatím to vypadá, že našli nějaký černý uhlí, nula bodů a tři kusy, zatím to na žádnej poklad nevypadá.“ (směje se)
Znamená angažmá ve třetí lize konec vaší kariéry ve velkém fotbale?
„Je mi 37 let, už to asi nebude jó velký comeback, ale nikdy neříkej nikdy. Fotbal mě po nějaké době zase baví, za což jsem rád.“
Stále jste nepřekousl váš konec v Bohemians 1905?
„Ten závěr mě bude mrzet asi hodně dlouho. Něco jsem tam odvedl, nebylo to úplně standardní, ale dál to nechci pitvat. Budu chodit na zápasy, Bohemka je pořád moje, vztah k ní to neovlivní.“
Proč jste vůbec nezůstal v profesionálním fotbale? Nabídky jste měl.
„Priorita byla cizina, ale máme malého syna, chtěl jsem mít rodinu s sebou, jenže vždycky tam něco skřípalo. Nevěším se, že nechytám ligu. Mančafty z druhé ligy jsem odmítl, kdyby mi bylo o deset míň, tak do toho skočím, ale teď už mám prioritu rodinu, podnikám, nechci trénovat každý den. Štěchovice mám 15 kilometrů od baráku, zatím je to ideální spojení.“
Uvidí vás diváci ve třetí lize kopat penalty, což je vaše specialita?
„Penalty tady kope zkušenější kluk. Není důvod se někam cpát. Když bude zájem a třeba v poháru potrápíme Duklu, že by došlo na rozstřel, jsem na špičkách.“ (usmívá se)
Jak jako věrný Bohemák z Vršovic vycházíte s manažerem Štěchovic Dolejšem, který je známý tím, že je oddaným fanouškem střížkovských Bohemians?
„Ani jsem ho ještě pořádně neviděl, ale co vím, jel mi do Ďolíčku pro přestupní lístky, to jsem říkal:,Ty krávo, to je skandál!‘ (směje se) Nějaká konfrontace bude, uvidíme, jestli dojde k násilí, nebo po sobě jen budeme štěkat a hejkat. Já je nemám rád a rád je mít nebudu. On mi určitě bude cpát nějakou svoji smyšlenou pravdu. Ale to jsou jen malé věci, které mě nerozhodí.“ (usmívá se)