Chleba a vlašák? To už ne! | iSport.cz
30. července 2007 • 00:00

Chleba a vlašák? To už ne!

Autor:
Petr Uličný
TOP VIDEA
SE SIMONOU: Martin Erat a brněnský hantec. Co je to paluša či hrnót krtkem? SE SIMONOU: Martin Erat a brněnský hantec. Co je to paluša či hrnót krtkem?
TOP momenty extraligy: Manévry v Litvínově a Pardubicích nebo pocta Leškovi TOP momenty extraligy: Manévry v Litvínově a Pardubicích nebo pocta Leškovi
VŠECHNA VIDEA ZDE

Coby trenér okusil PETR ULIČNÝ českou první ligu v sezoně jejího vzniku. Od té doby ji opouštěl vždy jen na velmi krátká období.



Coby trenér okusil PETR ULIČNÝ českou první ligu v sezoně jejího vzniku. Od té doby ji opouštěl vždy jen na velmi krátká období a patří k ní zcela neodmyslitelně, žádný jiný trenér v ní neodtrénoval více utkání. Ne ke všemu, co v soutěži prožil, se dnes rád vrací. Jak se za čtrnáct let změnila práce českého ligového trenéra? "Neuvěřitelně! Pane, dneska má každý asistent na stole svůj počítač, sestřihává zápasy, dělají si na nich přípravu, to je velký pokrok. Já si pamatuju, jak jsme si v Brně s Karlem Večeřou pořídili kameru a především on jezdil na zápasy cizích mužstev, natáčel to. A pak jsme z těch filmových záznamů pracně vybírali třeba standardky, vystříhávali jsme si to z kazety na kazetu. Dneska na to máte programy a máte to během chvilky všechno připraveno." Když vznikla česká liga, ještě se skoro nevědělo, co to je zónová obrana. Hrálo se s liberem... "Já jsem s tímhle systémem, tedy s liberem, zažil největší úspěch, když jsme skončili s Brnem třetí v lize. Pak přišlo mistrovství světa 1994, a tam už řada mužstev hrála zónu. U nás nebyly studijní materiály, podle kterých bychom se to naučili. Ale měli jsme odvážlivce, kteří tento herní systém začali praktikovat. Musím je vyzvednout, byli to Jaroslav Hřebík a Werner Lička." Jak se během té doby změnil přístup hráčů k tréninku? "Nastala tam obrovská změna a může za to rok 1996. Tehdy česká reprezentace postoupila do finále mistrovství Evropy a řada hráčů se dostala do vynikajících klubů. Tím začala nová doba. Jednak kluby u nás pochopily, že je tady velká šance zabezpečit své rozpočty prodejem hráčů do zahraničí, ale pochopili to i hráči. Zjistili, jaké možnosti mají, když budou makat. Řekl bych, že rok 1996 a mistrovství Evropy v Anglii se stalo mezníkem, který i z našich ligových hráčů udělal profesionály. Ostatně si asi vzpomínáte, jak jsem býval na hráče v minulosti vulgární. Kolikrát mě svým přístupem šíleně štvali. A těmi neustálými poznámkami. Trenére, už je toho dost, pojďme domů. Dnes? Tohle neexistuje. Hráči makají. A taky mají k trenérům větší úctu. Aspoň tedy ke mně." Čím je způsobeno, že zatímco před patnácti lety byl hráč po třicítce téměř odepsaným fotbalistou, dnes je velmi ceněným zbožím? "Pokroku se neubránila ani regenerace hráčů. Když si vzpomenu, jak se hráči o sebe starali, co jedli v době, když naše liga začínala, a jak je tomu dnes, musím se usmát. Dnes už opravdového profesionála neuvidíte, jak do sebe cpe chleba s vlašským salátem. Kromě toho, dneska mají kluby celé týmy lékařů a masérů, tehdy to byl jeden, výjimečně dva. Regenerace je nezbytnou složkou přípravy a podívejte se, jak dneska řádí v lize Řepka, v jaké formě je Vaniak, jak se v Německu dařilo Kučerovi, jak je Galásek ve svém věku kapitánem Norimberku, to dříve nebylo. Tohle je velký pokrok, který naši ligu zaplaťpánbu neminul."

Témata: 
Články odjinud


Články odjinud