Fakt, že český fotbal před pár týdny nezvolil svého předsedu, považuje šéf LFA Dušan Svoboda za velkou komplikaci. Problém vidí hlavně ve stanovách, kterými se valná hromada musí řídit. „Neumožňují, aby bylo vedení vždy zvoleno,“ vadí mu a žádá jejich změnu. V rozhovoru pro deník Sport mluví také o tom, proč podporoval Martina Malíka, reaguje na prohlášení Romana Berbra nebo nastiňuje spravedlivější rozdělování státních dotací.
Český fotbal je po neúspěšných volbách a odstoupení Miroslava Pelty v určitém stavu bezvládí. Je to pro vás problém?
„Je to problém. Kdyby svaz neměl předsedu půl roku v období, kdy je relativní klid, tak se nic dramatického nestane. Jenže za této situace je komplikací, že svaz nemá svoji hlavu. Stejně to vnímá UEFA i všichni naši partneři. Fotbal se měl semknout a tuhle krizi společně vyřešit. To se ale nestalo, bohužel.“
UEFA údajně vysílá legislativce, kteří by mohli sloučit českou a moravskou komoru. Je to podle vás reálný scénář?
„To přesně nevím, co udělala UEFA, ale je potřeba říct jednu věc: máme špatné stanovy, protože umožňují, že valná hromada nezvolí předsedu a není schopna pak zvolit ani další členy výkonného výboru. Takže potřebujeme změnit stanovy tak, aby výsledkem volební valné hromady byl vždycky zvolený předseda. I kdybychom se měli zavřít na tři dny, byli o hladu a volili ho jako papeže.“
Je to možné za předpokladu, že dvoukomorový systém bude zachován?
„Je to jenom technikálie. A jestli to bude na půdorysu dvoukomorového systému, tříkomorového nebo nekomorového, to už nevím.“
A když se přímo zeptáme, zda vy osobně jste raději pro jednokomorový systém?
„Byť jsem ze Sparty, je o mně obecně známo, že se považuji za moravského patriota. Ale dvoukomorovému systému nerozumím a nepovažuji ho za šťastný. Každopádně existuje a moc si neumím představit, že by se zrušil. Tak to neřeším a respektuji ho. Spíš se musíme zaměřit na změnu stanov, aby valná hromada vždy vedla ke zvolení vedení, to je ten problém.“
Proč podle vás ta poslední ke zvolení nevedla? Mohla svou roli sehrát epizoda se členstvím a nevpuštění Sigmy a Baníku k hlasování?
„Myslím, že expozé kolem členství nemělo fatální dopad. Zkrátka na předsedu byli dva relevantní kandidáti a každý přesvědčil jenom tu jednu komoru. Musí se zamyslet hlavně oni, proč nedokázali získat podporu ve druhé komoře.“
Proč tedy Morava nezablokovala už hlasování o programu valné hromady, pokud byla takto rozhodnutá?
„To se musíte zeptat reprezentantů z moravské komory. Pokud by se ale valná hromada vůbec nespustila, tak by se nepřijala ani novelizace stanov a FAČR by byl úplně bez vedení. Takto je v čele svazu alespoň starý výkonný výbor.“
Účastnil jste se dohodovacího řízení mezi českou a moravskou komorou, tam jste už vycítil, že je to zaseknuté?
„Ano, tam už bylo pozdě, tam už byla silná emoce. Jediný prostor pro jednání byl možná večer předtím, kdy jsme mohli mluvit například o možnosti zkráceného mandátu. Třeba na rok, na dva roky. Ale v okamžiku, kdy byla valná hromada rozběhnutá a změnit program už nešlo, jsem viděl, že je konec. V té chvíli už ta hra nebyla o tom někoho zvolit, ale naopak nikoho nezvolit.“
Favoritem české komory byl Martin Malík. Zůstává pro vás stále nejlepším kandidátem na předsedu?
„Za půl roku se může stát spousta věcí. Věřím, že se pohne vyšetřování kauzy, nastaví se nové vztahy s MŠMT… Ani přesně nevíme, kdy se mimořádná valná hromada uskuteční. Takže jsou to předčasné debaty, vůbec nevíme, kdo bude chtít kandidovat, ta situace bude diametrálně odlišná.“
Malíkovo jméno mi dal do hlavy někdo jiný, Berbr ne
Se jménem Malík jste jako první přišel vy?
„Kdekdo spekuloval, jestli je kandidátem Romana Berbra, nebo mým. Upřímně říkám, že mě tohle jméno v prvotní okamžik nenapadlo, ale nešlo ani o Berbrův tip. Malíkovo jméno mi dal do hlavy úplně někdo jiný a já řekl: O. K., to je ten správný člověk, který situaci zklidní. Jestli někdo volal po úřednické vládě, tak Martin Malík to splňoval beze zbytku. To nebyl zástupce nějakého názorového křídla, ani čelní představitel české nebo moravské komory.“
Kdo vám ho dal do hlavy?
(směje se) „Ne, o tom nechci mluvit.“
Protože jste podpořil a lobboval za Martina Malíka, podobně jako Roman Berbr, některá média spekulovala o vašem paktu. Bylo to tak?
„Fotbal je mediálně zajímavá věc a vzniká spousta mýtů i polopravd. Ale podívejte se, na české fotbalové mapě je několik subjektů. Svou roli hraje moravská komora, kde je těžké najít jednoznačného lídra. Českou komoru reprezentuje Roman Berbr. Dále je tady LFA a tři čtyři silné a významné kluby se společenským přesahem. V okamžiku, kdy máte na stole dva relevantní kandidáty, tak je jasné, že budete mít na někoho s někým podobný názor. Pro mě u Martina Malíka bylo určujícím faktorem to, že jsem ho znal a viděl, jak funguje ve STESu. Také jsem s ním x-krát mluvil o tom, jak vidí fungování LFA, samostatné ligy. Znám jeho názory na obchodování s televizními a marketingovými právy. Také jsme se samozřejmě bavili, že by zachoval současnou komisi rozhodčích. Pro mě byl vhodným kandidátem pro ligu, proto jsem jej podporoval, tady nešlo o žádný klubový zájem. Jsem šéfem LFA, mám za ligu hlavní odpovědnost, tak logicky budu podporovat kandidáta, který má na důležité věci podobný názor. Ostatní kandidáti mě naopak vůbec neoslovili s nějakou žádostí o podporu. Jejich názory jsem si musel přečíst v novinách.“
Volba nakonec dopadla patem, nezvažujete propříště i jiné kandidáty?
„Žádná jména se mi hlavou nehoní. Volby budou až na konci listopadu, možná začátkem prosince. Do té doby je ještě spousta času.“
Jestli vás náhodou nenapadlo, že byste kandidoval na předsedu FAČR vy?
„Takové věci teď v hlavě nemám.“ (směje se)
Kluby jsou konkurenty nejen na hřišti
Před volbami vystoupily kluby se silnou výzvou o nepodpoře Romana Berbra. Vypadalo to jako jednotný hlas. Berbr v rozhovoru pro Sport ale tvrdil, že jednota klubů nemůže nikdy nastat vzhledem k rivalitě mezi nimi. Vidíte to podobně?
„To je samozřejmě do jisté míry pravda, rivalita tam je. František Hrdlička mi vždycky kladl na srdce: ‚Jestli chceš něco důležitého ve fotbale prosadit, tak s tím musíš přijít v době, kdy se nehraje. V opačném případě se nedomluvíš na ničem.‘ Kluby jsou konkurenty nejen na hřišti, ale třeba i v transferové politice, ve sponzorské oblasti atd. Na druhou stranu si myslím, že většinový názor jsou schopné zaujmout. Na těch schůzkách jsem byl, moderoval je. A jestli dva tři kluby pod dojmem velké většiny mají odlišný názor, za ně mluvit nemůžu. Ale věřím, že velké kluby jsou schopny táhnout za jeden provaz.“
Berbr ale uvedl, že proti němu fakticky vystoupilo pouze pět klubů a zbytek mu po schůzce volal a vyjadřoval loajalitu…
„Nevím, co bych na to měl říct.“
Mezi nejhlasitější Berbrovy kritiky patřila Slavia. Ta má ale občas na druhou stranu prostřednictvím Twitteru Jaroslava Tvrdíka tendenci mediálně sólovat. Nenarušuje to někdy jednání ve jménu ligy?
„Odlišuji dvě věci: mediální prohlášení a to, co se řekne za jednacím stolem. Každý může mít na určité věci jiný názor, ale na zásadních bodech musí vždy u velkých klubů dojít ke shodě. Ať už se jedná o realizaci práv, herní modely atd. To jsou věci, kde si neumím představit, že bych chtěl něčím na sílu přehlasovat velké kluby. Do toho bych nikdy nešel.“
Roman Berbr se také pozastavoval nad finanční pomocí, kterou chtěl profesionální fotbal poskytnout FAČR. Označil to za bezpředmětné ve chvíli, kdy dnes profesionální kluby stále čerpají od asociace zhruba sto milionů korun ročně.
„Tak kluby zatím žádné peníze nenačerpaly, to zaprvé! Zadruhé se nejedná o žádné peníze asociace, ale o peníze, které mělo asociaci poskytnout MŠMT a ve smlouvě se mezi LFA a FAČR dohodlo, jak bude část těch peněz rozdělována. A nejedná se o žádné peníze pro ligové kluby, ale pro jejich mládežnické akademie, to zatřetí! Jinak ale to setkání klubů bylo v atmosféře pár dní po Peltově zadržení, kdy došlo k různým drakonickým vyhlášením ze strany MŠMT, že okamžitě všechno končí. V té době se kluby setkaly a nabídly určitou pomoc. Reakce ale byla rezervovanější, bylo to interpretováno jako snaha ovládnout ze strany ligy svaz. A tak jsme to dál neřešili. Jinak se ale ještě chci ohradit vůči těm stům miliónům korun…“
V jakém smyslu?
„Musím říct, že když jsou na to peníze, tak se mládež vychovává dobře, jenže kluby ji vychovávaly i v době, kdy krachovala Sazka. Žádné takové dotační programy nebyly, přesto kluby dokázaly mladé hráče rozvíjet. Mrzí mě, že z některých diskuzí kolem dotací to teď vypadá, jako by byl profesionální fotbal sprostým slovem. Pořád všichni mluví o klukách v trenkách, ale stát by měl podporovat i profesionální sport. Zdůrazňuji, že ho má podporovat, legislativně, infrastrukturou atd. Nikdo nechce, aby stát platil profesionální fotbalisty nebo trenéry, ale měl by pro rozvoj profesionálního sportu vytvořit podmínky. Bez ligových klubů nemůžete rozvíjet mládežnický a amatérský fotbal. Kluci potřebují místní lokální vzory. Jedním z úkolů LFA musí být také definice profesionálního fotbalového klubu, jeho role, kde začíná a kde končí. U áčka i B-týmu je to jasné. Ale co mladší a starší dorost? A co žáci? Ti už snad nejsou profesionálním týmem, ne?“
Jak by tedy podle vás dotace do fotbalu měly plynout?
„Nejsem ten, kdo by měl vymýšlet systém. Ale jednu věc bych rád zmínil. Elektronická evidence členství ve FAČR je naprosto unikátní, perfektní. To není jen o členství, to je i systém vyplácení rozhodčích, evidence poplatků, pokut atd. To je prostě takové fotbalové EET. A já se ptám, proč MŠMT důrazně nechce, aby podobný systém měl každý svaz, který chce žádat o dotace? Všude jinde to navíc bude snazší, protože žádný svaz nemá 330 tisíc členů. Nechci mluvit za kolegy, ale určitě bychom ochotně poskytli naše know-how. A pokud budete mít důkladně zpracované členství bez mrtvých duší, tak máte základní parametr. Vedle toho lze jistě spočítat finanční náročnost jednotlivých sportů a podle toho peníze alokovat.“
A nebojíte se toho, že po dotační kauze a před parlamentními volbami bude tendence dotace do fotbalu snížit?
„Pokud chceme, aby se v naší zemi sport rozvíjel, aby děti sportovaly, tak fotbal je pro tuto zemi jedním z nejdostupnějších sportů. V každé vesnici máte hřiště, které je relativně málo nákladné na provoz. Třeba v Praze je asi 80 fotbalových klubů, které se věnují mládežnickému fotbalu. To když jedete po Rakousku nebo Švýcarsku, tak tam nemáte v každé vesnici fotbalové hřiště. Ta aktuální kauza se musí vyšetřit a všichni se z ní musí také poučit. To je jasné. Ale až se situace uklidní, stát musí nastavit své priority v oblasti sportu.“
Teď je podle vás nemá?
„Ta debata tu úplně neproběhla. Musíme si říct, jestli chceme mezinárodně úspěšné sportovce, kteří fungují nejenom jako vzory pro mládež, ale zároveň jako reklamní poutače na Českou republiku, anebo jestli je prioritou cvičení maminek s dětmi dvakrát týdně. Fotbal přežije všechno, každý režim. Ale je otázka, v jaké bude kondici. V zahraničí se do fotbalu – a zejména do infrastruktury – investuji velké peníze. Podívejte se třeba do Polska či Maďarska, to nejsou žádné silné ekonomiky, ale do fotbalu investují.“
Pojďme k lize. V nadcházející sezoně půjde opravdu o hodně, ve hře bude přímý postup do Ligy mistrů. Jak důležité pro vás je, že komise rozhodčích zůstala ve stejném složení?
„Doufám, že zůstane v tomto složení… Konečné slovo má Výkonný výbor FAČR. Sestavovat v této době novou komisi rozhodčích by ničemu neprospělo. Navíc v našich podmínkách je to složitější než sestavit novou vládu. Pokud zůstane stejná, a já věřím, že ano, je to dobrá zpráva.“
Berbr prý řeší komisi rozhodčích jako 36. věc, ale kluby ji mají na prvním místě. Opravdu?
„To je pravda a není to normální. Pro kluby je to důležité téma, ale věřím, že se to po nějaké době změní. Když se v zahraniční bavím o komisi rozhodčích, tak půlka fotbalových manažerů ani neví, kdo je šéfem rozhodčích v jejich zemi. Nevnímají to jako téma, u nás je to extrém.“
Absolvoval jste jednání s představiteli FAČR, aby současný výkonný výbor neměl tendenci komisi vyměnit?
„Nechci zabíhat do detailů. Samozřejmě se o těch věcech musíte bavit, jednat. Věřím, že jsme našli shodu. Už když Michal Listkiewicz přicházel, tak jsme se bavili s Mirkem Peltou o tom, že jeho mandát bude minimálně dvouletý. Právě z toho důvodu, aby se komise nestala tématem voleb.“
Vyjádření Gambrinusu mě překvapilo
Před pár dny také Jaroslav Tvrdík prozradil, že sázková kancelář Fortuna vypomůže s financemi na zaplacení šéfa sudích…
„…pardon, ale Fortuna nemůže nikoho platit, komisi rozhodčích může platit jenom FAČR. Fortuna se nabídla ve finančně složité době, že je připravena určitým způsobem navýšit sponzoringové plnění, aby mohla komise pokračovat. Pokud by se na tom nepodílela Fortuna, musel by se najít jiný zdroj. FAČR jasně řekla, že na úhradu těchto nákladu teď nemá prostředky. A že si je musí liga nebo STES najít jinde.“
Rozumíme. Ale neobáváte se toho, že veřejnost to celé bude vnímat tak, že sázková kancelář platí rozhodčí?
„Nebojím se toho. Ale máte pravdu – žijeme v Česku, tak to vyvolává reakce a spekulace. Je to až chorobné. A jestli tady takové vnímání fotbalu má vydržet příštích deset let, tak mu není pomoci.“
V posledních dnech jste také řešil titulárního ligového sponzora pro nadcházející sezonu. Jak složitá byla vyjednávání s firmou Het?
„Jednání byla složitá a primárně je vedl Martin Malík, za což mu patří dík. Lepší by bylo mít více času, ale už jsme zažili složitější věci.“
Dá se naznačit, jak vysoké bude finanční plnění?
„Bude srovnatelné s tím, co platila společnost ePojisteni.cz.“
Tedy kolem 30 milionů korun?
(usměje se a krčí rameny)
A co pro ligu naopak znamenají odchody sponzorů ePojisteni. cz a Gambrinusu?
„V případě ePojisteni.cz to nesouviselo s dotační kauzou, o jeho odchodu jsme věděli s velkým předstihem a šlo o to, že v této společnosti došlo ke změně v akcionářské struktuře, pamatovala na to i uzavřená smlouva. Obchodně jejich rozhodnutí chápu, na jejich místě bych se zachoval stejně. Co se týká Gambrinusu, přečetl jsem si jejich vyjádření a musím říct, že mě dost překvapilo.“
V jakém smyslu?
„Píše se tam, co přesně se Gambrinusu nelíbí a že neuplatní opci na pokračování kontraktu. Přitom fotbal se významně transformoval. Těch systémových změn, které jen za uplynulý rok nastaly, je poměrně hodně. Nastavili jsme ukotvení profesionálních soutěží, jak je běžné všude v rozvinuté fotbalové Evropě. Aktivně jsme se přihlásili k projektu videorozhodčího, změnili jsme herní formát, řešíme otázku simulování. Těch věcí je hodně. Rozumím, že po určité době se sponzorství vyčerpá, ale mrzí mě, jakým způsobem k tomu došlo.“
Videorozhodčí? Jsme uprostřed testování
Zmínil jste videorozhodčího, jak vlastně pokračuje? Máte konkrétní výstupy a analýzy?
„Nechci to přeceňovat, ale na konci sezony přijela delegace z Mezinárodní pravidlové komise, která kontrolovala, jak testovací režim běží. Jejich reakce byla pochvalná. V další sezoně musíme zorganizovat určitý počet přípravných utkání, ve kterých se videorozhodčí přepne do online režimu. Jsme uprostřed testování a jsem rád, že naše liga patří k těm nejprogresivnějším. Udělám vše, aby tady oficiálně videorozhodčí od sezony 2018/19 byl. Snad nikdo to nepotřebuje víc než česká liga.“
V minulé sezoně se v jednu chvíli dost řešilo i simulování hráčů. Bylo pro vás proto důležité prosadit novelu disciplinárního řádu?
„Simulování není otázka poslední sezony a také to není specifi kum české ligy. Viděli jsme, jak se simuluje i ve finále Ligy mistrů. Ale ano, na některé věci se snažíme reagovat a posouvat je. A když to přeženu, tak jsme v podstatě byli o týden rychlejší než anglická Premier League. (usmívá se) Uvidíme, co to přinese. Přeci jen se někdy říká, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.“
A mohou podle vás zpětné tresty v podobě zastavené činnosti simulování zcela vymýtit?
„Vymýtit se asi nedá. Ale věřím, že to vnímání hry pomůže a postupně simulování významně omezí. Ale ten problém nemůže řešit jen disciplinárka. Hráče musí odsoudit celé prostředí. Nemůžeme říkat v televizi, že to ten nebo onen hráč udělal chytře, že kontakt tam byl a podobně. Simulování je prostě podvod. Tak musí být vychováváni i kluci, kteří dnes s fotbalem začínají.“
