Když váš oblíbený klub hraje dva zápasy ve dvou dnech, a každý navíc na úplně jiném kontinentu, není zrovna jednoduchý úkol dostat se na oba. Přesto se našli oddaní fanoušci Liverpoolu, kteří to dokázali. V úterý viděli zápas proti Aston Ville v Birminghamu, ani ne o čtyřiadvacet hodin později pak souboj s mexickým Monterrey v Dauhá. Jak jejich logisticky náročný přesun na trase přes 5350 kilometrů vypadal?
Ani hráči a trenéři logicky nemohli být na dvou místech najednou. Proto utkání s Aston Villou v Ligovém poháru (0:5) odehrál tým mladíků do třiadvaceti let, kdežto áčko v čele s koučem Kloppem odletělo do Kataru, kde po vítězství 2:1 postoupilo do finále tradičního mistrovství světa klubů.
Ale někteří příznivci oba zápasy osobně stihli. Na dlouhé cestě se k nim připojil i reportér britského serveru Daily Mail Harry Slavin, který nabitý program zmapoval. Prostor pro zpoždění? Časová rezerva? Nic takového.
Úterní zápas ve Villa Parku skončil v deset večer anglického času, poté se novinář s částí fanoušků přesunul do jednoho z birminghamských hotelů. Šest hodin spánku a v pět ráno už zase zvonil budík. Rychlá cesta taxíkem na letiště a krátce před osmou vzlétlo letadlo do Kataru. To jediné, které za daných okolností umožnilo večerní zápas v Dauhá stihnout. Přistání v 14.40, pak cesta metrem na stadion a v půl šesté výkop dalšího duelu.
Bláznivý výlet zvládl třeba i padesátiletý fanoušek Liverpoolu David Hills s manželkou Joannou. „Změnili jsme své plány. Původně jsme měli letět do Kataru už v pondělí, ale když jsme v poháru dostali Aston Villu, rozhodli jsme se jinak,“ řekl David. „Máme vlastní malý podnik, takže to způsobilo nějaké komplikace. Ale žena řekla: Nevadí,“ usmál se fotbalový nadšenec. A podobně se rozhodli i další příznivci.
Liverpool se vůbec může chlubit tím, že jeho fanoušci za ním neváhají vyrazit kamkoliv. A jakkoliv. Třeba jistý Simon Wilson se v květnu po své ose vydal na finále Ligy mistrů do Madridu v pětadvacet let staré Škodě Favorit, kterou zakoupil v přepočtu za pouhých 1200 korun.
A hodně se mluvilo také o dvojici kamarádů, kteří v říjnu zjistili, že Gent není Genk. Omylem se vypravili do belgického města s podobným názvem, kde ale jejich klub vůbec žádný zápas nehrál.