Cítí velkou podporu napříč fotbalem. Karel Poborský se uchází o pozici předsedy FAČR a věří, že by v ní obstál. Přitom odmítá revoluci. „Určitě to nebude tak, že otočím fotbal vzhůru nohama,“ říká v prvním rozhovoru po oznámení kandidatury.
Karel Poborský se hlásí do první řady. Z té hodlá vystrčit dosavadního fotbalového předsedu Martina Malíka. Co říká o něm, svém kamarádovi a pravděpodobném příštím soupeři Vladimíru Šmicerovi, muži v pozadí Petru Fouskovi a svých prioritách?
Proč byste se měl stát předsedou českého fotbalu?
„Vždycky jsem byl na sebe přísný a náročný, jsem objektivní, neúplatný. To budu vyžadovat i od svého týmu, od druhých. Chci spojit rozvolněné konce fotbalového provazu, proto kandiduju.“
Bude to stačit, neboli – není to přece jen velké sousto? Předseda fotbalu rozhoduje o miliardách a stovkách tisíc členů.
„Myslím, že to není velké sousto. Pohybuju se na funkcionářském poli pod vrcholem už delší dobu. Byl jsem i ve výkonném výboru. Mám to odpracované, zažité. Jsem připraven.“
Nemálo bývalých vrcholových fotbalistů má problém s každodenním pracovním nasazením. Takového přitom bude zapotřebí. Co vy?
„Kdo se dostal na vrchol ve fotbale, musel si to odpracovat. Já nejsem výjimkou. Na Strahově jsem každý den, stavte se, probereme to.“
Kdy jste začal uvažovat o tom, že byste kandidoval?
„Ve chvíli, kdy policie zatkla Romana Berbra. Kdy hnutí dostalo další obrovskou facku. A jelikož mně to není lhostejné, tak od té doby jsem o tom velice intenzivně přemýšlel.“
Abyste se stal předsedou, nestačí oznámit kandidaturu. Taky vás někdo musí navrhnout. Kdo za vámi stojí?
„Nenápadně jsem si zmapoval fotbalové hnutí a nabyl jsem pocit, že mám důvěru napříč okresy a kraji. Že mám reálnou naději uspět.“
Ale kdo konkrétně za vámi stojí?
„Jsme na začátku cesty. S tímhle bych počkal. Kdybych podporu neviděl, tak bych do tohoto zápasu nešel. Cítím ji obrovskou a naprosto reálnou.“
Čím jste tyto lidi oslovil?
„Mé zásadní body jsou obecně následující: FAČR je servisní a zastřešující organizace. Musí být tedy otevřená, transparentní, musí nabýt důvěru veřejnosti. Tedy lidí v hnutí samotném, dětí, starých, mladých, babiček, dědečků. Musíme být na fotbal hrdí. Musí vzbuzovat pozitivní emoce. Základní bodem je vzdělávání trenérů a rozhodčích. Vzdělávání trenérů bych viděl jako naši jasnou jedničku. Pomoci jim konferencemi, školeními, stážemi, otevřenými dveřmi do větších klubů. Když nezačneme trenéry, kteří mají vychovávat děti, nemůže to fungovat.“
Už máte konkrétní představu o lidech, které byste kolem sebe chtěl mít?
„Mám. Fotbal je týmová věc a moje krédo je spojovat, za tím si naprosto nekompromisně půjdu. Omlouvám se ale, zatím o svých spolupracovnících mluvit nebudu, na to je brzo.“
Malík nemůže vést fotbalové hnutí
Vstřícně na vaši kandidaturu reagoval třeba slávistický šéf Jaroslav Tvrdík. Cítíte i podporu velkých klubů?
„Český fotbal navenek vypadá, jak vypadá liga, poháry, reprezentace. Jakýkoli pozitivní ohlas z dominantních klubů je pro mě pozitivní, ale zatím jsem s nikým nejednal. Chystám se oslovit celou LFA, nabídnout jim svou představu. Ale nehodlám zapomínat, že vedle profesionálních klubů tu stojí masa amatérského fotbalu. Čekají mě tři měsíce obrovské práce, na kterou jsem připravený a na kterou se těším. Chystám se kontaktovat všechny, které stihnu. Chci s okresními a krajskými předsedy nasdílet, co je trápí, čím bychom mohli pomoci. Jak neznáme podhoubí, nemůžeme dělat elitní fotbal. Vlna, která se zvedla, mě zavazuje a naplňuje energií.“
Podporuje vás Sparta, přímo Daniel Křetínský?
„S Danem jsem o tom nemluvil. Hodně jsem dbal na prvotní výstřel, aby se můj záměr nikde neprosákl. Je to jedna z mála věcí, která v českém fotbale neprosákla. Ale Sparta je gigant a i toto jednání mě čeká.“
Jak reagovali lidé ze Strahova?
„Napřímo jsem to řekl dvěma lidem. Předsedovi Martinu Malíkovi a generálnímu sekretáři Janu Paulymu. Jenom velice krátce, neměl jsem potřebu to dlouze rozebírat. Přišlo mi férové, aby to věděli.“
Dokážete si představit, že s Martinem Malíkem budete z pozice předsedy spolupracovat?
„Je mým současným nadřízeným, takže je to trochu žinantní. Ale za tři měsíce mu končí mandát, jsme v podstatě v bodě nula. Pro fotbal udělal spoustu dobrého, ovšem je natolik ztotožněný s dobou Romana Berbra – byl jeho jediným nadřízeným – že to není člověk, který by mohl vést asociaci, fotbalové hnutí.“
Co generální sekretář Jan Pauly?
„S Honzou nemám problémy. Je to jeden ze zaměstnanců svazu, má přesah do UEFA. Ale chci říct, že to není o jednom člověku. Já se sice hlásím jako kandidát na předsedu a jsem připravený nést prapor, ale vedení je týmový sport. Dokud nebudeme věci řešit společně, nikam se nepohneme.“
Kontroverzní jméno, které má na FAČR velký vliv, je Miroslav Liba, předseda Středočeského KFS.
„V jeho revíru probíhají nejsledovanější okresní volby. Já jsem hlavně rád, že ty volby jsou svobodné, neberme to jako klišé. Jsme opravdu na křižovatce a bude záležet na voličích, kam ohnou kormidlem a kam se fotbal vydá.“
A ještě jedno jméno. Petr Fousek, bývalý generální sekretář a možný kandidát na předsedu FAČR. Umíte si s ním představit spolupráci?
„Umím. Je to jeden z mála lidí, kterého máme v evropských strukturách. Člověk, který nám v zahraničí dělá dobré jméno. Proč bychom takového člověka neměli využívat?“
Jedny ze sledovaných okresních voleb proběhly v Berouně, kde jste proti kandidátovi Fevoluce podpořil Václava Kudrnu. Vzbudilo to negativní ohlasy. Co na to říkáte?
„Já jsem, prosím vás, nepodpořil kandidáta proti Fevoluci. Václava Kudrnu jsem podpořil proto, že to je jeden mých nejbližších spolupracovníků na FAČRu. Vím, jak pracuje, jaký má charakter, že je apolitický. S takovými lidmi se chci spojovat.“
Se Šmicrem dáme karty na stůl
Zásadní tváří Fevoluce je Vladimír Šmicer, váš spoluhráč a kamarád. Jaký je váš postoj k tomuto hnutí?
„Je to obrovské téma. Vláďa není můj soupeř. Fevoluce je pro mě nové hnutí, které pustilo do fotbalu odspodu svěží vítr, rozhýbalo soukolí. To fotbal potřebuje. Klobouk dolů, co tomu Vláďa věnuje času. Na okresních valných hromadách občas uspěli, občas ne. Je to pozitivní iniciativa. S Vláďou jsme si volali, potkáme se v nejbližších dnech.“
Jste připraven jít proti Fevoluci, anebo dokonce za ni?
„Dokážu si ve fotbale představit úplně všechno. Oni to mají nějak rozjeté, možná půjdou proti mně, nevím, kam až dojdou. Se Šmícou se potkáme v nebližších dnech, tam asi už dáme karty na stůl.“
Ve čtenářské anketě Sportu s otázkou Kdo by měl být předsedou FAČR jste dostal 61 procent, Vladimír Šmicer 30. Co na to říkáte?
„Že jsem z toho až nervozní. Co jsem oznámil svůj záměr, ozývá se celé sportovní prostředí, až mě to příjemně překvapuje. Ozývají se i velcí a zásadní sponzoři, že by si rádi sedli a probrali moje vize a stav českého fotbalu. Že jim to není lhostejné. Mou výhodou je, že jsem ve fotbale dlouho a na různých pozicích, známe se, potkávám se s nimi v sídle asociace, na zápasech národního týmu. Budu se jim snažit představit svůj program, deklarovat otevřenost, transparentnost. Pozitivních ohlasů je tolik, až jsem z nich nesvůj.“
Fotbal řeší kauzy spojené s Romanem Berbrem. Co jim říkáte?
„Všechno špatné je k něčemu dobré. Fotbal se den ze dne zbavil Romana Berbra, sám by se ho zbavoval těžko. Dostal velkou šanci, a já za ni svým způsobem nejsem rád. Naprostá většina funkcionářů se fotbalu věnuje celý život a tyto kauzy je očerňují. Ukazují na ně přes prsty. Mým úkolem je vrátit důvěru ve fotbal. A kauzy jako takové, padni, komu padni, ať policie vyřeší až do konce. Jsem připraven takové věci potírat, dávat červenou bez žluté.“
Podpoříte finanční audit ve FAČR?
„FAČR dostal kabát, že je tam všechno špatně, že je potřeba vymést chlív i od lidí z fotbalového prostředí, což mě svým způsobem uráží. To mi vadí. Určitě to nebude tak, že otočím fotbal vzhůru nohama. Probíhá spousta skvělých věcí, skvělých projektů. Musíme se vypořádat s tím, když selže jednotlivec. Dozorčí komise už otevřela všechny složky, finanční i personální, do valné hromady by měly být výsledky. A mě jako nového předsedu by tyhle věci samozřejmě zajímaly.“
Přemýšlíte o tom, jak byste zastupoval FAČR směrem ven?
„Nechci předbíhat, mám raději promyšlené kroky. Český fotbal si však zaslouží větší zastoupení v UEFA, FIFA. Ještě neměl svého zástupce ve výkonném výboru, ta doba by mohla nastat. Nevidím důvod, proč by po vyhrané kandidatuře a po zvládnutí najížděcích věcí nemohla být dalším krokem kandidatura do výkonného výboru UEFA.“
Řekl o...
...svém hlasu pro odvolání předsedy komise rozhodčích Luďka Macely a následném zvolení Dagmar Damková do jejího člena, čímž coby člen výkonného výboru pomohl zájmům Romana Berbra.
„Těžko se to hodnotí s odstupem spousty let. V daný okamžik jsem to viděl tak, že to je dobře pro fotbal. Teď to vidím tak, že byl vypuštěn džin z láhve. Neudělal jsem to proto, abych pomohl nastartovat kariéru Romana Berbra. Tenkrát jsem to viděl jako správný krok pro fotbal.“
...využití Rošického stadionu
„Český fotbal by si zasloužil národní stadion, na druhou stranu na jeden dva zápasy v roce úplně nevím, zda má smysl budovat něco tak mega. Dokážu si to představit, pokud by se to spojilo s nějakým ligovým týmem. Pokud na těchto místech nebude stát stadion, fotbal o tyto pozemky přijde. Budu tlačit na to, aby stadion stál, případně aby se tyto záležitosti dořešily.“
...renomé rozhodčích
„Slovo rozhodčí je téměř sprostým slovem. Klobouk dolů před každým, kdo si obleče černý dres a vstoupí do toho prostředí. Roman Berbr vytvořil impérium a my to sklízíme. Držím jim palce a nám všem taky, abychom jim navrátili důvěru. Rozhodčí jsou v bodě nula. Bude na nás na všech, aby získali kredit. Cílem by mělo být, aby se o nich přestalo mluvit. Velký problémem je, že jich je strašně málo. Snažíme se dělat kampaně, nábory, budou muset být kvalitnější, větší.“
