Radek Špryňar
20. července 2021 • 13:57

Jak z Rapidu byl FC Panenka. Čecha ve Vídni milovali, emigrovat ale nechtěl

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Chybí levá noha, Červ odsune Krejčího na stopera. Co křídla a základní sestava?
Hašek oznámil nominaci na EURO. Jedou Červ a Jaroš, překvapení na levém beku
VŠECHNA VIDEA ZDE

Do Rakouska odcházel na sklonku kariéry. To už zrůdný komunistický režim za přesně stanovených podmínek své slavné syny za hranice pouštěl. Antonín Panenka (72) však v Rapidu Vídeň stihl přidat ještě pět báječných sezon kariéry ověnčené dvěma tituly a řadou úžasných vzpomínek. Hezkých, i bolestných. Dnes hraje o Ligu mistrů proti vyhlášené rakouské značce Sparta. Proto je ideální čas připomenout si „vídeňský příběh“ nejslavnějšího rodáka z Vinohrad.



Všechno mohlo být jinak. Na podzim roku 1980 dorazila do Prahy depeše, že by ikonickou osobnost mistrovství Evropy 1976 rád získal do svých služeb Lokeren. Nabídka z Belgie se Antonínu Panenkovi zamlouvala. Zřejmě by na ni i kývl, jenže celý transfer měl jeden háček.

Fotbalisté mohli odejít do zahraničí až ve chvíli dovršení jakési „totalitní plnoletosti“, tedy nejdříve ve dvaatřiceti letech. A Panenkovi bylo tehdy pouze jednatřicet. „Chybělo mně čtvrt roku. Těm nahoře se to nezamlouvalo. Místo mě prodali do Belgie Karola Dobiaše a já si musel počkat na Rapid,“ líčil mistr Evropy v knize 50x Fotbalista roku.

Vyšlo to až o pár měsíců později. Panenka opustil Bohemians a zamířil do Rakouska. Mimochodem, rozlučkový zápas v Ďolíčku stál za to. Kdo zažil tehdejší nátřesk, pamatuje si přátelské utkání dodnes. Na stadionu pro patnáct tisíc diváků se vmáčklo o několik stovek, možná tisícovek hlav víc. Na koho se nedostala vstupenka, podlezl kovový plot pod tribunou a schoval se do davu. Soupeř? Rapid Vídeň. První poločas odehrál slavný borec v dresu Bohemians, ten druhý za své nové mužstvo.

Ve Vídni podepsal smlouvu na třicet tisíc šilinků. Pro normálně pracujícího Čechoslováka to byly nekřesťanské peníze. Nemyslete si, Panenkovi všechno nezůstalo. Část měsíční gáže, přesně třicet procent, musel vracet Pragosportu, který patřil pod tehdejší ČSTV a zprostředkovával odchody zasloužilých reprezentantů.

Panenka s podmínkou samozřejmě souhlasil. S rodinou usedl za volant vozu ruské výroby Žiguli a vyrazil do západního světa. Šlo o jedno z nejlepších rozhodnutí v životě. Během pěti sezon dvakrát vyhrál s Rapidem rakouskou ligu, třikrát se stal vítězem domácího poháru a také, byť neúspěšně, nastoupil ve finále Poháru vítězů pohárů, což v tehdejší době byla druhá nejcennější klubová soutěž v Evropě.

Antonín Panenka byl miláčkem fanoušků Rapidu Vídeň
Antonín Panenka byl miláčkem fanoušků Rapidu Vídeň

Celníci si se mnou dělali, co chtěli

Po těžkých začátcích, kdy se trápil s němčinou, se spoluhráči, s trenérem Walterem Skočikem i zraněným břišním svalem, se nakonec všechno náramně otočilo. Na lavici si stoupl Jugoslávec Otto Barič a Panenka začal excelovat. Fanoušky byl milován. Zbožňovali jeho extrémně chytré a líbivé pojetí fotbalu. FC Rapid pro ně byl FC Panenka. Mimochodem, tak se o klubu v osmdesátých letech psalo i v rakouských novinách.

Chtělo by se říct, že angažmá v Rapidu Panenkovi jen dávalo. S trochou nadsázky ovšem i vzalo. A to jednu výjimečnou bilanci. „Chtěl jsem, abych nikdy nebyl vyloučený, a dlouho se mi to dařilo. Dokud jsme nehráli proti Eisenstadtu, kde působil můj kamarád Přemek Bičovský, dlouholetý spoluhráč z Bohemky. V souboji jsme měli k míči stejně daleko, ale on u něj byl o ždibíček dřív než já. Ani jsem ho moc nekopl a nefauloval, jenže Přemek to přibarvil a zařval. Od disciplinárky jsem ale žádný trest nedostal: věděli, že to nebyl faul,“ smál se v jednom z rozhovorů pro deník Sport slavný fotbalista.

Všechno nebylo jen růžové. Panenka na cestách mezi totalitním Československem a kapitalistických Rakouskem prožíval během přejezdů přes hranice chvíle strachu, potupy a ponížení. Nehledě na to, že byl slavným vyslancem, že byl hrdinou národa, že byl majitelem zlata a bronzu z mistrovství Evropy a střelcem slavné bělehradské penalty. „Cítil jsem, že i když mám jméno a postavení, tak si naši celníci mohou se mnou a s mou rodinou udělat, co chtějí. Stalo se mi několikrát, že u mě našli pár korun a chtěli mi vzít pas, že převážím z Československa do Rakouska peníze,“ vypravoval pro sbírku Paměti národa.

Mohl emigrovat, zůstat v Rakousku, ale neučinil tak. Stejně jako podobně slavný kumpán Ladislav Vízek. „Ptali se mě, jestli bych nechtěl hrát i za rakouský nároďák, ale to jsem z principu odmítl. Myšlenka na emigraci se mi příčila. Už před Rapidem byly různé šuškandy, ale nic reálného nebylo. Víte, nejsem zrovna nadaný na jazyky: všechno, co dokážu říct v češtině, bych v cizí řeči asi nikdy nevyjádřil. A pak je tu ještě legendární výrok pana Wericha, který v Americe řekl: Je to tady moc fajn, ale kuličky jsem tu s nimi nehrál. Vystihl to naprosto přesně. Já si jako kluk cvrnkal kuličky v zemi, s kterou jsem se stal mistrem Evropy,“ vypravoval pro Sport.

Po odchodu z Rapidu v roce 1985 si ještě střihl čtyři méně významné štace, aby o osm let později svoji velkolepou kariéru zakončil. Komu bude dnes Panenka fandit v souboji Rapidu se Spartou? Srdce bude mít jistě rozpolcené.

Vstoupit do diskuse
0

EURO 2024 v Německu

Program EURO 2024 Nominace Vstupenky na ME ve fotbale Kvalifikace na EURO 2024

Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 se koná od 14. června do 14. července v Německu. Turnaje se zúčastní 24 týmů. Česká fotbalová reprezentace se představí ve skupině F proti Portugalsku, Turecku a Gruzii.

Fotbal dnes * Evropská liga * Program MS v hokeji

Články odjinud


Články odjinud