Novinář o válce a sportovcích na Ukrajině: Podpora i z Česka je úžasná
V sobotu to mohl být pro Andreje Ševčenka a jeho rodinu další klidný den v Londýně, kde bydlí. Jen pár dní po útoku na jeho rodnou Ukrajinu ale místo toho vyšel do ulic podpořit svou zemi, jejíž fotbalovou reprezentaci vede. A objímal se přitom vřele i s Andrewem Todosem. Novinářem a blogerem, tvůrcem podcastu Zorya Londonsk. Na Ukrajině v uplynulém roce žil, má v zemi kořeny, i když se narodil v Británii. „Moji krajané jsou velmi hrdí a cítí, že fotbalová komunita je v tuto chvíli na jejich straně,“ říká.
Hraje sport pro Ukrajinu v současnosti nějakou roli na politickém poli?
„Myslím, že obrovskou. Většina ukrajinských sportovců vyšla s nějakými prohlášeními a projevila velmi patriotické postoje. Až doteď přitom mnozí z nich byli poměrně apolitičtí, alespoň ve veřejném životě. Podobným otázkám se vyhýbali, když na ně přišla řeč. Teď ale promluvili nahlas. Brání svou zemi, i pokud jde o určitou informační válku, kterou rozpoutávají mnohé ruské celebrity.“
Dodávají projevy solidarity ze sportovního prostředí v Evropě Ukrajincům i určitou psychickou podporu?
„Ano, určitě. Viděl jsem projevy celé řady fotbalových klubů po Evropě i na jiných kontinentech. V České republice jsme zaznamenali různé iniciativy, především všeobecnou podporu Slavie a jejích fanoušků hned během čtvrtečního zápasu s Fenerbahce. Kluby z Francie, Německa nebo Premier League taky ukázaly velkou sounáležitost. Mám pocit, že Ukrajinci, kteří tyto zprávy sledují, jsou velmi hrdí a cítí, že fotbalová komunita, nebo i sportovní svět, jsou v tuto chvíli na jejich straně. Zároveň zaznívá vděk za tuto bezprecedentní odpověď. Myslím, že nikdo moc nečekal, že lidé se okolo nás natolik sjednotí. Je to až neuvěřitelné.“
Mají teď lidé na Ukrajině vůbec myšlenky na sport?
„Samozřejmě veškeré sportovní události jsou v současnosti zrušeny, ale viděl jsem pár videí, jak si třeba lidé jdou zakopat v zahradě nebo na hřišti. Sport, jak sám víte, vás rozptýlí a oprostí od všedních starostí. Stejně tak sport v televizi, Ukrajinci rádi uvidí takovou podporu, protože jim ukazuje, že na ně všichni myslí a snaží se dát vědět světu o tom, že jsou těmi, na které se naprosto bezdůvodně zaútočilo.“
Viděli jsme Oleksandera Osyka, který na sebe oblékl uniformu a šel bránit Kyjev, pak i fanoušky Dynama Kyjev, kteří jsou v armádě. Jak časté je, že sportovci jdou do boje?
„Neviděl jsem žádné současné profesionální fotbalisty, kteří by byli mobilizováni třeba do domobrany, nebo něco podobného. Tuším, že to může být nějaké doporučení od klubů, pro které jsou fotbalisté velice cenným přínosem, a navíc mají třeba i pojištění či jiné dokumenty, které jim v tom brání. Možná, že kdyby chtěli, mohli by jít do boje.“
A pokud jde o ostatní sporty nebo jiné generace sportovců?
„Viděli jsme některé boxery, už jste zmiňoval Usyka, pochopitelně jsou tam i bratři Kličkové nebo Vasyl Lomačenko. Také mnozí bývalí fotbalisté, Vladimir Bessonov, rodák z Charkova, který byl vyhlášen ukrajinským fotbalistou roku 1989, s Dynamem Kyjev vyhrál Pohár vítězů poháru v roce 1986. Jako třiašedesátiletý se postavil se svým samopalem na obranu a prohlásil, že vyžene Rusy ze své domoviny. Pak také trenér Šerifu Tiraspol Jurij Vernidub, který před necelým půlrokem porazil Real Madrid na Santiagu Bernabeu a teď prohlásil, že jde bránit Ukrajinu.“
Myslíte, že to tak vydrží?
„Bude zajímavé, jak to bude pokračovat dál. Ale myslím, že i vliv známých sportovců na sociálních sítích je podobně cenný v tom, jak rozšiřují vědomí o ukrajinském konfliktu a ukazují, co se v zemi doopravdy děje.“
Vzhledem k tomu, jak přísná a všeobecná je mobilizace pro ukrajinské muže, kteří cestují zpět do země i ze zahraničí, jak vnímají místní fakt, že do války nejdou mnozí slavní sportovci?
„Nezaznamenal jsem jakékoliv rozpaky či nespokojenost. A souvisí to s kontextem, o kterém jsem mluvil. Hráči byli v minulosti apolitičtí. Fakt, že projevují postoje na sociálních sítích tak hlasitě, je osvěžující, až je to neuvěřitelné. Takže lidé rádi vidí, že takto činí odkudkoliv, ať už je to z Ukrajiny či ze zahraničí.“
Jednou z hlavních postav ukrajinského odporu je Vitalij Kličko, starosta Kyjeva. O vstup do politiky se pokusili v minulosti i jiní sportovci, i možná ten nejznámější z nich, současný trenér fotbalové reprezentace Andrej Ševčenko. O víkendu se v Londýně zúčastnil demonstrace na podporu Ukrajině, viděl jsem fotky, na kterých se, objímá i s vámi…
„Ano, to jsem byl já, protože jsem se ho v minulosti ptal na celou řadu otázek na tiskových konferencích. Takže jsem za ním přišel, poděkoval jsem mu za jeho postoje a snahu podpořit, co se děje. Protože doopravdy je asi nejznámějším Ukrajincem na planetě.“
A teď tedy Ševčenko bydlí v Londýně?
„Ano, myslím, že už od dob, kdy hrál za Chelsea. Do Ukrajiny pak jezdí, když je potřeba.“
Jak se vyvíjely jeho politické postoje?
„Pokusil se o vstup do politiky, ale ten mu nevyšel. A když se ve volbách v roce 2012 nedostal do parlamentu, úplně politiku opustil. Dalo by se říct, že strany, které reprezentoval dřív, byly poměrně antiukrajinské, nejspíš proto, že se pohyboval okolo bohatých a slavných, kteří na něj mohli mít vliv. V každém případě ale vyjádřil podporu Ukrajině v současné situaci.“
Mluví se o tom, jak se Ukrajina od roku 2014 daleko více sjednotila, platí to i o fotbalovém národním týmu?
„Nemám dojem, že by na tom Ševčenko měl nějakou roli, ani si ale nemyslím, že by v týmu kdy byly nějaké rozbroje tohoto typu, protože se politické postoje neřešily. Ale reprezentace a sport obecně v Ukrajině už nikdy nebudou takové jako dřív. Když vidíte bombardování obytných domů, náměstí Svobody v Charkově, které hostilo fanzónu během Eura 2012, co čekáte? Tohle je pro Ukrajinu nový začátek.“
Jaký panuje v Ukrajině názor na zákaz startu pro ruské sportovce?
„Muselo se to stát, ale ne proto, že by šlo o přímou vendetu vůči ruským lidem. Ani už nejde o Putina, protože tomu je to jedno. Sport už mu posloužil pro tzv. ‚sportswashing‘, díky kterému svět zlegitimizoval Putinovu vládu natolik, že i během čtvrtého roku rusko-ukrajinské vlády se mistrovství světa ve fotbale bez problémů uspořádalo v Rusku a objímal se s šéfem FIFA Infantinem.“
Zprávy ze dne 22. března 2022
Dvojnásobný olympijský šampion Vasilij Lomačenkonebude v červnu v Melbourne boxovat s Georgem Kambososem ve sjednocovacím zápase o tituly v lehké váze. Ukrajinský reprezentant dal přednost obraně vlasti před ruskou invazí. Lomačenko se po vojenském útoku připojil k aktivním zálohám a i když už pro zápas s Kambososem uzavřel smlouvu, rozhodl se zůstat na Ukrajině. O jeho rozhodnutí informoval v rozhovoru pro server ESPN promotér Lou DiBella. „Ještě před invazí jsme uzavřeli smlouvu a dali jsme mu šanci i čas, aby se připravil. Ale nikdo nemůže zpochybnit, že teď svádí boj, který je mnohem větší než jakýkoliv boxerský zápas,“ řekl DiBella.
Někdejší nejlepší fotbalista světa Andrij Ševčenko ve svém domě v Surrey ubytuje dvě rodiny uprchlíků z Ukrajiny. Založil také charitativní sbírku, ve které chce na pomoc krajanům zasaženým ruskou invazí vybrat dva miliony liber (zhruba 59 milionů korun). Bývalý kapitán i trenér ukrajinské reprezentace přiznal, že po zahájení ruského útoku byl v šoku. „Hned poté jsem ale začal přemýšlet o tom, jak své vlasti mohu pomoci,“ řekl pětačtyřicetiletý Ševčenko v rozhovoru pro list The Times. „A došel jsem k závěru, že nejlepší bude, když využiji svého postavení a budu lidem říkat pravdu o tom, co se na Ukrajině děje,“ uvedl bývalý útočník AC Milán nebo Chelsea, který ve svém domě v Anglii ubytuje dvě rodiny uprchlíků.
Ruský fotbalový svaz neuspěl u CAS ani s třetí žádostí o dočasné pozastavení sankcí za invazi na Ukrajinu. Tentokrát se marně odvolal proti přímému postupu Polska do finále baráže o mistrovství světa v Kataru. Informovala o tom agentura AP. Ruské týmy byly po napadní Ukrajiny koncem února vyloučeny z mezinárodních soutěží. Rusko tak mimo jiné přišlo o možnost nastoupit v baráži proti Polsku, jehož postup bez boje do finále poté potvrdila FIFA.
Zprávy ze dne 21. března 2022
Někdejší fotbalový idol David Beckhampředal dočasně kontrolu nad svým účtem na instagramu ukrajinské lékařce z porodnického oddělení nemocnice v Charkově, aby svým fanouškům ukázal realitu války. Jeho 71,5 milionu sledujících tak mělo možnost vidět, jak nastávající matky a jejich novorozené děti žijí v provizorních podmínkách ve sklepě porodnice ve městě, které bombarduje ruská armáda. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 19. března 2022
Zatím nejsilnější příběh z halového MS v atletice. Výškařka Jaroslava Mahučichová získala pro napadenou Ukrajinu zlato. Dvacetiletá atletka si premiérový globální titul v kariéře zajistila překonáním 202 centimetrů na první pokus. Stříbrné Australance Eleanor Pattersonové nestačil ani první životní skok přes dva metry. „Vyhrála jsem pro všechny lidi u nás doma, pro všechny vojáky," vzkázala po velkém úspěchu.v nesnadné době. Více čtěte ZDE>>>
