Berbr před soudem: bez emocí, vinu odmítá. Už zná termín výslechu
Začalo to. Roman Berbr se ke svému velkému soudnímu procesu dostavil s plnovousem a bez viditelných emocí. Před soudem řekl jediné slovo, to podstatné za něj pověděl jeho obhájce: „Cítí se nevinen.“ Bývalý nejmocnější muž českého fotbalu však bude vypovídat. V úterý v devět hodin začne.
Dvaadvacet osob stojí od pondělí před Okresním soudem v Plzni. Zodpovídají se z korupčního jednání na poli fotbalu. Pět z nich už přiznalo vinu a chce uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Dvě hlavní postavy, Roman Berbr a Roman Rogoz, však trvají na své nevině.
Pro připomenutí, Berbr se podle obžaloby dopustil zpronevěry, podplacení, pomoci k podplacení a účasti na organizované zločinecké skupině. Trestní zákoník za takové jednání umožňuje udělit trest od tří do dvanácti let, státní zástupce navrhuje nepodmíněné odnětí svobody na sedm let a pokutu ve výši šesti milionů korun.
Jak to dopadne, budeme vědět nejdříve v prosinci, kdy končí maraton devíti týdenních jednacích oken. Možná však ještě později.
Soudce Vladimír Žák, který vede soudní proces v síni, kde není dobře slyšet, nejdříve všechny obžalované seznámil s jejich právy a možnostmi. Třeba onou dohodou o vině a trestu, případně prohlášením viny.
Co je dohoda o vině a trestu |
| Obžalovaný má možnost, aby se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu. To znamená, že se obě strany pokusí dohodnout na přijatelné výši pro každou z nich. Pak je na soudu, zda ji schválí, či ne. Pro obžalovaného má tu výhodu, že velmi pravděpodobně dostane nižší trest. Pro stát, že se ušetří náklady na trestní řízení. V českém právním řádu se dohoda vyskytuje od roku 2012. Objevují se i námitky, protože podle kritiků na obviněného se vytváří nátlak právě pohrůžkou, že pokud na dohodu nepřistoupí, trest bude vyšší. Z obžalovaných v kauze na ni přistoupili Grímm, Janoch, Skála, Tarkovský a v pondělí přímo během procesu Káník. |
Pak se postupně obžalovaných zeptal, zda porozuměli.
„Porozuměl,“ prohlásil Roman Berbr.
To bylo vše, co v pondělí z jeho úst před soudem zaznělo. Později za něj promluvili postupně dva jeho obhájci z advokátní kanceláře Gřivna a Šmerda.
Nejprve Michal Sýkora. „Obžalovaný Roman Berbr se necítí vinen. Nechce uzavřít dohodu o vině a trestu. Bude vypovídat,“ prohlásil s tím, že skutečnosti uvedené v žalobě považuje jeho klient za sporné. To následně rozvedl.
„Je nutné odmítnout zejména to, že obžalovaný měl být členem či dokonce vedoucím organizované skupiny.“ Vypočítal znaky, které musí podle trestního zákoníku taková skupina mít, a konstatoval, že k jejich naplnění nedošlo.
A dále:
„K žádnému nestandardnímu obohacení nedošlo.“
„Obžalovaný prostředky Plzeňského KFS nezpronevěřil. Byl finančně zajištěný.“
Obhájce rovněž zmínil rozsáhlou medializaci kauzy a její vyznění. „Pan Berbr čelil obrovským únikům z trestního spisu, které se staly obsahem článků na pokračování a vykreslovaly ho v těch nejhorších barvách.“
Odmítl také, že docházelo k manipulaci se zápasy. A závěrem, že by jeho klient jednal tak, aby posílil své postavení ve fotbale. „Jedná se obecné tvrzení,“ říká s tím, že chybí bližší zdůvodnění.
Pak promluvil druhý Berbrův obhájce, Lukáš Bohuslav. Ten zpochybnil zákonnost odposlechů i povolení sledování osob, protože v době jejich nařízení neexistovalo důvodné podezření o spáchání trestného činu. A také dohodu o vině a trestu, o kterou má zájem pět z obžalovaných. „Z jejich vyjádření není zřejmé, zda si připadají vinni. Připadá mně to, že přistoupení na dohodu je z jejich strany účelové,“ prohlásil.
Promluva Berbrových obhájců následovala po řeči státního zástupce. Ten po dobu čtyřiceti minut předčítal obžalobu. V ní zmínil deset zápasů ČFL z let 2019 a 2020, které měly být ovlivněny obžalovanými převážně ve prospěch Rogozova klubu Slavoj Vyšehrad, a také zpronevěru peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
Oba, tedy Roman Berbr a Roman Rogoz, se v úterý pokusí soudu vysvětlit, že obžaloba se v jejich případě mýlí.
Nejprve promluví Berbr, vypovídat začne v devět hodin. Po něm – ovšem pokud se na něj dostane – promluví Rogoz. Ten však neuslyší, co Berbr pověděl. Soudce Žák oznámil, že během výslechu obžalovaných žádný další z nich nesmí být přítomen v soudní síni, dokud ještě nevypovídal.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Soudce Žák se snaží zjistit, zda si sudí kupovali prostřednictvím Berbra nebo jiných lidí z komise rozhodčích delegace na utkání nebo povýšení do vyšší soutěže.
Kupoval jste panu Berbrovi dárky?
Grímm: „Nevzpomínám si, že bych mu kupoval nějaký narozeninový dárek.“
Přichází závěrečné kolečko otázek od soudce Žáka
Jakým způsobem Berbr zasahoval do chodu soutěže?
„Měl možnost ovlivnit delegaci rozhodčích skrze komisi rozhodčích.“
Jaké byly jeho zájmy?
„Byl místopředsedou FAČR a měl tam velice silný mandát. Dle mého názoru by ve výkonném výboru neprošlo nic bez jeho souhlasu.“
Měl mocenské zájmy?
„Roman Berbr měl velký vliv v celém českém fotbale." Znovu je Grímmovi velmi špatně rozumět, ale popisuje Berbrův vliv při valných hromadách FAČR, kde ovlivňoval hlasování zejména českých delegátů.
Soudce nyní řeší faktury, které Grímm vystavoval na požádání Káníka ohledně vyvedení peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu. Grímm byl požádán Káníkem, aby udělal službu pro Berbra a vystavil faktury podle podkladů poslaných do mailu. Šlo o dodání sportovních pomůcek a zajištění školení. Nedošlo ke školení ani nákupu pomůcek. Osmdesát procent výnosu si měl nechat Berbr, on si měl nechat 50 000 a zbytek si měli podělit Rogoz s Káníkem. Grímm se cítí vinen, neměl to vůbec dělat.
Grímm soudci popsal, jak probíhal proces fakturace a přiznal, že mu z celé „akce“ zůstalo 50 000. V síni ale není dobře rozumět. O nákupech míčů pro Plzeňský svaz nevěděl.
Soudce přechází k utkání Bohemians - Brozany:
Byly během zápasu složitější situace a jako rozhodčí jste ho ovlivnil?
Grímm: „V každém zápase dojde ke spoustě sporných okamžiků. Že bych utkání jednoznačně ovlivnil špatným rozhodnutím, to ne, ale je možné, že v případě, že došlo k nějakému spornému momentu, vybral jsem rozhodnutí pro Brozany."
Soudce: Byla nějak spolupráce při domluvě o sázce mezi Rogozem a Káníkem?
Grímm: „To netuším, pan Rogoz ale o možnosti sázky věděl. Byla tam nabídka, že utkání bychom mohli ovlivnit, o konkrétní podobě jsme se nebavili. Dozvědět jsme se to měli těsně před utkáním, ale k tomu nedošlo.“
Těsně před začátkem přišel Káník naštvaný, že sázky uskutečnit nejdou. Měl podezření, že Rogoz se buď domluvil napřímo s hráči, nebo že si na to hráči vsadili sami. Zápas probíhal vskutku bizarně, hráči útočili na vlastní branku. Káník v poločase odjel, že je mu to jasné – vykládá si to tak, že zápas ovlivnili sami hráči. Utkání skončilo 8:3, Grímm ho odřídil korektně.
Teď se řeší přátelské utkání ČFL z 22. února 2020 Vyšehrad - Motorlet
Rogoz zajistil Grímmovu nominaci přes ligovou komisi rozhodčích. Následně Káník jeho i ostatní rozhodčí požádal o schůzku před zápasem na čerpací stanici OMV v Praze. Káník jim sdělil, že Rogoz má nějaké kontakty a na utkání by šly vydělat peníze v souvislosti se sázkami. Obecně šlo o počet branek, měl padnout jejich určitý počet v utkání. Přesnější zadání včetně výše obnosu se měli dozvědět těsně před utkáním.
Utkání skončilo 7:1 a Grímm obdržel od dalšího obviněného sudího Janocha, který byl hlavním rozhodčím a s nímž byl Rogoz také dohodnut, asi týden po zápase částku přibližně 10 000 korun s tím, že jim Rogoz děkuje. Peníze Janochovi předal další obviněný Káník, o jehož zapojení v této věci ale Grímm nic neví, často ale Rogozovi půjčoval peníze patrně na ovlivnění zápasů.
Soudce se dostává k utkání ČFL Vyšehrad - Litoměřicko z června 2019.
Obviněný Berbr využil postavení ve fotbalovém prostředí a nařídil Václavu Kohoutovi, členovi Komise rozhodčích řídící komise pro Čechy, který vypisoval nominace rozhodčích na jednotlivá utkání, aby na výše uvedené utkání nominoval jako hlavního rozhodčího obviněného Janocha a jako asistenty rozhodčího obviněného Grímma a Ladislava Sziksaye, v úmyslu usnadnit možnost ovlivnění tohoto zápasu nabídkou úplatku ze strany obviněného Rogoze.
Když vám předával pan Rogoz peníze, pro koho byly?
„Peníze byly pro rozhodčí, řekl mi jen: Musíme vyhrát. Věděl, že budou i pro delegáta, předpokládal, že se i s ním jako rozhodčí domluvíme.“
Soudce: Jaká role byla v tomto utkání (Vyšehrad-Ústí) pana Berbra?
Grímm: „Panu Berbrovi jsem řekl o nabídce Záp (200 000 korun za ovlivnění ve prospěch Ústí nad Orlicí, protože potřebovaly, aby Vyšehrad prohrál). On reagoval, že v žádném případě takovou nabídku nesmím akceptovat."
Státní zástupce: Proč jste přijal nabídku od pana Rogoze?
Grímm: „Řekl mi, že nechce, aby Ústí vyhrálo. Pokud by Ústí vyhrálo, mimo jiné by to znamenalo, že jsem přijal předchozí nabídku od Záp."
Soudce: Proč jste neřekl panu Berbrovi, že jste inkasoval peníze od pana Rogoze, ale nahlásil nabídku Záp?
Grímm: „200 tisíc byla velká částka, chtěl jsem, aby o tom věděl, bylo na něm, jak s tím naloží. Chtěl jsem, aby věděl, že Zápy se snaží ovlivnit zápas."
Hovoří se o utkání Vyšehrad - Ústí nad Orlicí z roku 2019, kde měl Grímmovi předat Roman Rogoz 30 tisíc korun.
Soudce: Jak probíhalo předání úplatků?
Grímm: „Jednu část dostával rozhodčí, druhou delegát. Dvacet tisíc bylo výhradně pro mě, peníze se předávaly po zápase. Rozhodčí jsme jeli jedním autem, delegáti jeli zvlášť.“
Státní zástupce: Událo se během utkání něco odlišného od běžné praxe?
Grímm: „Utkání nebylo nahráváno na video.“
Po přestávce se bude soudce Žák doptávat na druhý skutek, v němž figuruje spolupracující obviněný bývalý sudí Grímm. Konkrétně jde o utkání ČFL mezi Bohemians B a Brozany z března 2020, které mělo být ovlivněno ve prospěch Brozan (zápas vyhrály 2:0). Obviněný Martin Svoboda měl sudím Grímmovi, Janochovi a Štychové nabídnout 50 000 korun, 40 000 následně předal a Grímm i jeho sudí asistenti je přijali.
Soudce Žák udělal krátkou přestávku, pokračovat se bude po jedenácté hodině.
Rogozův obhájce: Jakým způsobem Káník pomáhal Rogozovi?
Grímm: „Většinou se za něj přimlouval, abych mu nějak pomohl. Někdy mu půjčil třeba 100 tisíc, na co, to nevím.“
Státní zástupce: Jaký byl vztah Romana Berbra s rozhodčími?
Grímm: „Jednoznačně jsme ho brali jako šéfa rozhodčích. Nemůžu mluvit za jiné soutěže, ale za námi (sudí ČFL) jezdil na semináře, probíral s námi různé věci. Pan Kohout (sekretář Řídící komise pro Čechy), byl jeho podřízený. Historicky působil i jako sekretář na Plzeňském svazu, kde fungovali společně.“
Grímm vysvětluje soudci tehdejší pozici Romana Berbra v českém fotbale.
„Byl to tehdy nejvyšší muž v českém fotbale. Měl nejsilněší politickou moc. Dokázal komunikovat se zástupoci okresů, krajů, s majiteli klubů v lize. Bavil se s nimi o fotbale, jejich problémech, které se snažil řešit. Objížděl valné hromady, neustále s kluby komunikoval."
Soudce: Ovlivňoval Roman Berbr dotace?
Grímm: „Na to vůbec nedokážu odpovědět, u takových jednání jsem nebyl. Scházel se s různými politiky a funkcionáři, ale nemůžu odpovědět tak, že Roman Berbr nakupoval přes dotace politickou moc."
Grímm: „V rámci ČFL se dělaly delegace sudích zhruba týden dopředu, kdy byly vypsány v informačním systému. Dřív byly delegace třeba měsíc dopředu, ale docházelo k hodně změnám, proto se to pak dávalo v kratším termínu.“
Státní zástupce se ptá na vazby mezi obviněnými.
Grímm: „O Káníkovi Berbr nemluvil příliš často, ale o Rogozovi se vyjadřoval hodně. Říkal, že je to jediný syn. Říkal to i na seminářích, vnímal jsem to tak, že pokud má jediného synka, tak nechce, aby byl poškozen."
