Berbr před soudem: bez emocí, vinu odmítá. Už zná termín výslechu
Začalo to. Roman Berbr se ke svému velkému soudnímu procesu dostavil s plnovousem a bez viditelných emocí. Před soudem řekl jediné slovo, to podstatné za něj pověděl jeho obhájce: „Cítí se nevinen.“ Bývalý nejmocnější muž českého fotbalu však bude vypovídat. V úterý v devět hodin začne.
Dvaadvacet osob stojí od pondělí před Okresním soudem v Plzni. Zodpovídají se z korupčního jednání na poli fotbalu. Pět z nich už přiznalo vinu a chce uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu. Dvě hlavní postavy, Roman Berbr a Roman Rogoz, však trvají na své nevině.
Pro připomenutí, Berbr se podle obžaloby dopustil zpronevěry, podplacení, pomoci k podplacení a účasti na organizované zločinecké skupině. Trestní zákoník za takové jednání umožňuje udělit trest od tří do dvanácti let, státní zástupce navrhuje nepodmíněné odnětí svobody na sedm let a pokutu ve výši šesti milionů korun.
Jak to dopadne, budeme vědět nejdříve v prosinci, kdy končí maraton devíti týdenních jednacích oken. Možná však ještě později.
Soudce Vladimír Žák, který vede soudní proces v síni, kde není dobře slyšet, nejdříve všechny obžalované seznámil s jejich právy a možnostmi. Třeba onou dohodou o vině a trestu, případně prohlášením viny.
Co je dohoda o vině a trestu |
| Obžalovaný má možnost, aby se státním zástupcem uzavřel dohodu o vině a trestu. To znamená, že se obě strany pokusí dohodnout na přijatelné výši pro každou z nich. Pak je na soudu, zda ji schválí, či ne. Pro obžalovaného má tu výhodu, že velmi pravděpodobně dostane nižší trest. Pro stát, že se ušetří náklady na trestní řízení. V českém právním řádu se dohoda vyskytuje od roku 2012. Objevují se i námitky, protože podle kritiků na obviněného se vytváří nátlak právě pohrůžkou, že pokud na dohodu nepřistoupí, trest bude vyšší. Z obžalovaných v kauze na ni přistoupili Grímm, Janoch, Skála, Tarkovský a v pondělí přímo během procesu Káník. |
Pak se postupně obžalovaných zeptal, zda porozuměli.
„Porozuměl,“ prohlásil Roman Berbr.
To bylo vše, co v pondělí z jeho úst před soudem zaznělo. Později za něj promluvili postupně dva jeho obhájci z advokátní kanceláře Gřivna a Šmerda.
Nejprve Michal Sýkora. „Obžalovaný Roman Berbr se necítí vinen. Nechce uzavřít dohodu o vině a trestu. Bude vypovídat,“ prohlásil s tím, že skutečnosti uvedené v žalobě považuje jeho klient za sporné. To následně rozvedl.
„Je nutné odmítnout zejména to, že obžalovaný měl být členem či dokonce vedoucím organizované skupiny.“ Vypočítal znaky, které musí podle trestního zákoníku taková skupina mít, a konstatoval, že k jejich naplnění nedošlo.
A dále:
„K žádnému nestandardnímu obohacení nedošlo.“
„Obžalovaný prostředky Plzeňského KFS nezpronevěřil. Byl finančně zajištěný.“
Obhájce rovněž zmínil rozsáhlou medializaci kauzy a její vyznění. „Pan Berbr čelil obrovským únikům z trestního spisu, které se staly obsahem článků na pokračování a vykreslovaly ho v těch nejhorších barvách.“
Odmítl také, že docházelo k manipulaci se zápasy. A závěrem, že by jeho klient jednal tak, aby posílil své postavení ve fotbale. „Jedná se obecné tvrzení,“ říká s tím, že chybí bližší zdůvodnění.
Pak promluvil druhý Berbrův obhájce, Lukáš Bohuslav. Ten zpochybnil zákonnost odposlechů i povolení sledování osob, protože v době jejich nařízení neexistovalo důvodné podezření o spáchání trestného činu. A také dohodu o vině a trestu, o kterou má zájem pět z obžalovaných. „Z jejich vyjádření není zřejmé, zda si připadají vinni. Připadá mně to, že přistoupení na dohodu je z jejich strany účelové,“ prohlásil.
Promluva Berbrových obhájců následovala po řeči státního zástupce. Ten po dobu čtyřiceti minut předčítal obžalobu. V ní zmínil deset zápasů ČFL z let 2019 a 2020, které měly být ovlivněny obžalovanými převážně ve prospěch Rogozova klubu Slavoj Vyšehrad, a také zpronevěru peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
Oba, tedy Roman Berbr a Roman Rogoz, se v úterý pokusí soudu vysvětlit, že obžaloba se v jejich případě mýlí.
Nejprve promluví Berbr, vypovídat začne v devět hodin. Po něm – ovšem pokud se na něj dostane – promluví Rogoz. Ten však neuslyší, co Berbr pověděl. Soudce Žák oznámil, že během výslechu obžalovaných žádný další z nich nesmí být přítomen v soudní síni, dokud ještě nevypovídal.
Zprávy ze dne 17. května 2023
Přísná rozpočtová kázeň v českém soudnictví:
Soudce Vladimír Žák říká, že některé Cihlářovy výroky nepochopil a rád by se doptal. Možnost ale nedostane. Následně vyhlašuje přestávku.
Jan Cihlář končí, nechce se vyjadřovat k případným otázkám soudce nebo státního zástupce.
Zároveň říká, že penaltu nařídit jednoznačně měl, což dokumentují videozáznamy. „Kdyby se mi to stalo na Slavii před Tribunou Sever, fanoušci mě sežerou zaživa a ještě zapálí stadion. Celý týden by se o ničem jiném nepsalo. Bylo by z toho takové haló, jako kdyby Slovácko postoupilo do Ligy mistrů.“
Proč tak činí? Protože krátce před koncem zápasu nenařídil pokutový kop pro Vyšehrad právě za hru rukou. Chce tím dokázat, že zápas vedl fér, nikoliv ve prospěch Rogozova Vyšehradu.
Cihlář právě barvitě líčí, jak byl delegát inkriminovaného zápasu - jistý Svoboda - nekompromisní a přísný. Tím chce naznačit, že hodnocení rozhodně nemohlo být nějak zmanipulováno. Zároveň velmi podrobně popisuje pravidlo o ruce. Soudce Vladimír Žák si chvíli musel připadat jako na semináři pro rozhodčí
Chvílemi se zdá, že koncentrace soudce i přísedících pod kadencí Cihlářových slov drobně klesá
Obžalovaní - vyjma Berbra - dosud mluvili velmi krátce. Jan Cihlář je evidentně řečník, v řečništi stojí už hodinu a půl a nechystá se končit.
Cihlář tvrdí, že si účastí na schůzce splnil „diplomatickou povinnost“. Prý nic víc. Pro kontext, zápas mezi Vyšehradem a Líšní skončil 1:1. Po zápase měl asistent Klupák peníze Rogozovi vrátit, jelikož nebyl naplněn účel dohody.
Jan Cihlář: „Hrubě mě tvrzení obžaloby uráží. Jak si někdo může dovolit říct, že já bych vzal nějaké peníze.“
Do Pyramidy prý dorazil sám. Pak se Cihlář zarazil a jal se popisovat osobní problémy, které v té době měl. „Jaro 2020 bylo jedním z mých nejtěžších období v životě. Rok předtím jsem odešel z práce, založil jsem firmu, projekční ateliér. Každý začátek je složitý, pro mě to bylo dvojnásob, jel jsem v režimu 24/7, prakticky jsem nespal, měli jsme problém sehnat zaměstnance. Navíc se se mnou rozešla dlouholetá přítelkyně. Nesouhlasil jsem s tím, musel jsem to skousnout. V květnu mi umřela babička. Měl jsem problém s koncentrací, přitom jsem se potřeboval soustředit. Před schůzkou v Pyramidě jsem byl u sestry, kde jsme se o všem bavili. Byl jsem rozrušený.“
Proto prý schůzce nevěnoval pozornost, do diskuse se nezapojoval, dvakrát odešel na toaletu, chtěl být sám a utřídit si myšlenky, protože za dvě hodiny dle svých slov musel podat profesionální výkon: „Pan Rogoz mně během schůzky žádné peníze nepředal. Kdyby se tak stalo, tvrdě by narazil. Jsem totiž velmi zásadový člověk. Rogoz hovořil hlavně s kolegou Klupákem, evidentně se dobře znali. Vůbec si nevybavuji, že by pan Rogoz manipuloval s nějakými penězi, žádné jsem neviděl. A pokud ano, já nic neviděl."
Cihlář vysvětluje proč pozvání od Rogoze neodmítl. „Byl to sportovní ředitel, jeden z 32 v první a druhé lize. Kdybych někoho odmítl, je to první krok k tomu, abych skončil.“
Původně na zápas nebyl delegován, o změně nominace se dozvěděl ve čtvrtek. Skupina rozhodčích byla Rogozem pozvána na kafe před zápasem. „Radost jsem z toho neměl, nastavil jsem si nějaká pravidla...,„ říká. V dalších větách popírá sám sebe. „Pozvání na kafe, oběd, nebo večeři bylo zcela běžnou praxí.“
Přechází k zápasu Vyšehrad - Líšeň.
Ještě jednou: Dle obžaloby měl před zápasem společně s kolegou Vlasjukem od Rogoze přijat v hotelu Pyramida 150 tisíc korun.
„Kategoricky odmítám, co je uvedeno v obžalobě. Zároveň zcela odmítám účast v nějaké organizované zločinecké skupině. Ostatně o žádné jsem ve fotbale vůbec nevěděl. Nechápu, jak někdo mohl dovodit, že nějaký Cihlář je součástí organizované zločinecké skupiny. To je vrchol absurdity," hájí se bývalý rozhodčí.
Rozhovor končí tím, že Berbrovi děkuje za příležitost a důvěru. "Na to nevidím vůbec nic špatného," říká Cihlář.
Cihlář popisuje, že po zápase volal Berbrovi, což byl prý klasický postup. Ten potvrdili v předchozích dnech i další rozhodčí.
Vyšehrad na Vltavínu opravdu vyhrál 2:0.
„Měl jsem z utkání velmi dobrý pocit. Nic jsem svým výkonem neovlivnil.“
