Kauza dotací: Pelta dostal šest let, Kratochvílová víc. Oba se odvolali
Tehdy jako teď. Všechny původní verdikty zazněly na konci obnoveného soudního řízení v kauze sportovních dotací znova ve stejné podobě. Miroslav Pelta je vinen, odsouzen k šesti letům nepodmíněně a pětimilionové pokutě. Bývalá náměstkyně Simona Kratochvílová se podle soudkyně rovněž provinila, ostatní obžalovaní byli osvobozeni. Odsouzení se odvolali, stejně jako žalobce.
Zprávu, že ani napodruhé nepřesvědčil soud o své nevině, přijal Miroslav Pelta bez viditelných emocí. Při odchodu ze soudní síně prohlásil. „Máme nové poznatky a budeme bojovat. Jsme ve stejné situaci jako před rokem a půl.“
Obdobně se vyjádřila Simona Kratochvílová. „Budu bojovat.“ Bývalá náměstkyně na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které v dotčených letech 2016 a 2017 rozhodovalo o přidělení dotací, dostala ještě o půl roku vyšší trest než Pelta, tedy šest a půl roku.
„Byla vedoucí zaměstnanec na ministerstvu. Tresty jsou přiměřené,“ vysvětlila soudkyně Lenka Cihlářová.
Čím se podle ní oba odsouzení provinili? Tady je třeba rozlišovat. Oba byli shledáni vinnými ve věci investičních dotací. To jsou ty, kde jednotlivé subjekty podají žádost o dotaci na konkrétní účel, nejčastěji na výstavbu či opravu sportoviště.
V investicích, a jenom v nich, došlo podle soudu k porušení zákona. „Na dotaci neexistuje právní nárok. Ale existuje právní nárok na její spravedlivé rozdělení. Výběr dotací byl zmanipulován,“ řekla soudkyně a obecně vysvětlila jak. „Obžalovaní Pelta a Kratochvílová rozhodovali, koho upřednostní. Nejednalo se o konzultaci nebo komunikaci nějakého návrhu. Dopředu si stanovili seznam a přemýšleli, jak tyto subjekty protlačit.“
Což se podle soudu dělo tak, že Pelta využil svého vlivu a tlačil na Kratochvílovou, aby ze své pozice prosadila preferované žádosti. Tehdejší předseda fotbalu tím měl posílit svůj vliv a pozici v rámci českého sportu. „Pelta svým úmyslným jednáním ovlivnil úřední osobu, aby se dopustila nezákonného jednání,“ zaznělo z úst Lenky Cihlářové.
Takových ovlivněných žádostí bylo 18, byť státní zástupce Ondřej Trčka mluvil o dalších třech. Ty soudkyně odmítla.
Oba odsouzení by podle soudkyně způsobili škodu 175 milionů. K tomu však nedošlo, protože vyplacení peněz zabránil policejní zásah z května 2017.
Pelta a Kratochvílová se později odvolali, stejně tak ovšem učinil i státní zástupce. „Výrok o trestu měl být přísnější, nejsem s tím ztotožněn. Proto jsem se odvolal,“ prohlásil Ondřej Trčka.
Ve zbylých bodech obžaloby už neuspěl – ani ve věci neinvestičních dotací, ani ve věci podplacení a přijetí úplatku. Pojďme postupně.
Neinvestiční dotace, to jsou ty peníze, které plynou od státu na samotný chod organizací, třeba na ČUS, ČOV a jednotlivé sportovní asociace a svazy. Tam šlo především o to, zda obžalovaní měli právo vstupovat do dotačního řízení, jak činili. Podle soudkyně ano, i proto, že byli garanty dotačních programů a členy Národní rady pro sport s příslušnými pravomocemi. „Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že se za paní ministryně Valachové zásadně změnila pravomoc členů Národní rady pro sport. Ministryně změnila personální obsazení, nikoli pravomoci.“
Závěr: „Jednání, jak ho popisuje pan státní zástupce, se stalo, ale rozhodně nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestných činů.“
To znamená, že Miroslav Jansta, Jan Boháč, Zdeněk Bříza, ČUS i FAČR odešli od soudu jako nevinné osoby. „Jinak by to bylo ohýbání práva,“ prohlásil k tomu Jansta, předseda ČUS.
Soudkyně rovněž odmítla pohled obžaloby v bodě podplacení, resp. přijetí úplatku ohledně voucheru na Seychely či bytu na Senovážném náměstí. Obojí pro Kratochvílovou zprostředkoval Pelta.
Soudkyně k voucheru: „Soud nemá důkaz, že by obžalovaná přijala poukaz s vědomím, že ho nemusí platit. Nikde nezaznělo: To nemusíte platit, bude platit FAČR.“
Soudkyně k bytu: „Bylo by až přehnané spojovat to s podplacením.“
Všechny rozsudky jsou nepravomocné. Vzhledem k odvoláním je možné, že se případ znovu vrátí k dalšímu projednání k městskému soudu.
Jak to bude dál? |
Co se bude dít dál v dotační kauze po čtvrtečním vynesení trestů? Soudkyně Lenka Cihlářová musí zhotovit písemný rozsudek a jeho odůvodnění, k čemuž by mělo dojít nejpozději do konce června, a odeslat jej na státní zastupitelství. Až se tímto tvarem rozsudku seznámí advokáti nepravomocně odsouzených Pelty a Kratochvílové, kteří se proti rozsudku odvolali, vypracují odůvodnění odvolání a předají ho k vrchnímu soudu. K tomuto úkonu by mohlo dojít ke konci prázdnin. Pak se s oběma dokumenty seznámí soudci vrchního soudu a teoreticky by nejpozději v podzimních měsících měli vynést verdikt. V září minulého roku rozsudek městského soudu zrušili. K tomuto může, ale nemusí, dojít i tentokrát. |
Zprávy ze dne 3. září 2024
Je konec. Obžalovaní podali odvolání. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Případ tedy bude pokračovat u Vrchního soudu.
Soudkyně vysvětluje snížení původní výše trestů: „Soud učnil změny takové, že obžalovaná byla odsouzena k trestu trvání šesti let, obžalovaný 5,5 let. Soud uvážil skutečnosti, že vrchní řízení je vedené sedmým rokem, před soudem čtvrtým rokem, tohle nelze klást za vinu obžalovaným. Obžalovaní pouze využívali svého práva, podání opravných prostředků, toho využili dvakrát, dvakrát Odvolací soud vrátil případ soudu Městskému, ten znovu rozhoduje. Soud dospěl k závěru, že je na místě trest nepatrně ponížit.“
Zdá se, že se soudkyně blíží k závěru: „Soud se vypořádal se všemi pokyny Odvolacího soudu a má za to, že veškeré skutečnosti, nad kterými byly vzneseny otazníky, byly prokázány a lze je obžalovaným za vinu klást.“
I pokud by žádosti měly stoprocentně šanci, tak vzhledem k tomu, že byly prosazovány takovýmto způsobem, je zbytečné zjišťovat, kolik by získaly bodů.
Soudkyně: „Obžalovaní se dopouštěli protiprávního jednání, předem se snažil navést hondotitele žádostí k tomu, aby byly žádosti úspěšné, docházelo i k jejich přebodování. Vzhledem k tomu, že byly žádosti prosazovány touto cestou, soud dospěl k závěru, že nebylo od počátku hráno fair play.“
Pokud jde o důkaz profesora Smejkala, který prohlásil, že 18 žalovaných dotací bylo podhodnocených, Cihlářová tvrdí: „Soud se domnívá, že nelze tyto výsledky hodnotit tak, že přes ně nejede vlak. Žádostí bylo na ministerstvo doručeno 1200. Znalec neprovedl formální kontrolu, pouze věcné hodnocení. Soud považuje toto za nedostatečné.“
Soudkyně Cihlářová se stále vypořádává s námitkami Vrchního soudu, Miroslav Pelta si s klidným pohledem projíždí telefon, nevypadá, že by ho verdikt nějak výrazně překvapil.
Soudkyně zmiňuje, že někteří svědkové odmítli vypovídat z obavy z vlastního trestního stíhání nebo trpěli téměř naprostou ztrátou paměti, což o něčem také vypovídá.
Soudkyně argumentuje na jednu z námitek Odvolacího soudu: „Jediný prostorový odposlech byl v bytě na Senovážném náměstí.“ (kde se scházeli Pelta s Kratochvílovou).
Soudkyně se nyní v detailu vypořádává s jednotlivými námitkami Vrchního soudu. Ve zkratce: vysvětluje, proč si soud stojí za svými verdikty.
Soudkyně se teď zaměřila na druhou obžalovanou Simonu Kratochvílovou, někdejší náměstkyni ministerstva školství: Soud opatřil veškerou komunikaci s obžalovanou a svědkyní Valachovou. Důkaz je provedený a je z něj zřejmé, že z něj nevyplývá žádná skutečnost, že jí byly udělovány pokyny ze strany tehdejší ministryně svědkyně Valachové, jakou žádost by měla prosadit, blíže sledovat a dbát na její úspěšnost.
Soudkyně Lenka Cihlářová vypočítává konkrétní investiční projekty, na nichž měl Pelta osobní zájem. Cituje jeden z Peltových odposlechů, kde padají jména Nejedlý, Řepka a dodává: Vyplývá z toho, že obžalovaný měl zájem a chtěl prosadit konkrétní projekty.
Miroslav Pelta už před rozsudkem počítal s tím, že soudkyně Cihlářová může trvat na vině jeho i vině Simony Kratochvílové. Téměř jistě dojde na další odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, který by mohl rozsudek změnit.
Ještě k rozsudku, oba obžalovaní dostali o půl roku nižší trest.
Soudkyně trvá na tom, že Pelta disponoval seznamy s jím preferovanými žádostmi o investiční dotace.
