Dva předsedové vypovídali u soudu. S Fouskem FAČR vyhnije, udeřil Berbr
U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Zprávy ze dne 12. června 2023
Rogoz si na úvod stěžuje na nepřiměřenou medializaci, textové online přenosy a další věci s tím související. „Od roku 2020 toho bylo překrouceno bylo dost a dost, dokonce se objevily zvukové záznamy z výpovědi Berbra,“ říká. „Musím odmítnout existenci zločinecké organizace. Důvody jsou následující: Ve fotbale nejsou žádné skupiny. Všichni se znají navzájem. Ale bojujeme proti sobě a není tam prostor pro vytváření skupin,“ pokračuje.
Rogoz nestojí v řečništi, ale sedí na lavici obžalovaných, hned vedle Berbra a jeho státního zástupce. Soudce se ptá Rogoze nejprve na majetkové poměry a zdravotní stav. Rogoz říká, že pracuje jako referent u jedné firmy s příjmem 18 000 korun. Uvádí, že je po mrtvici a má problémy s hybností a motáním hlavy.
„Vypovídat budu, ale nebudu odpovídat na otázky státního zástupce, soudce ani obhájců,“ pronesl na úvod Roman Rogoz.
Rogoz se měl uvedených trestných činů dopustit tím, že podle obžaloby „v období nejméně od května 2019 do června 2020, na různých místech České republiky, vyvíjel soustavnou činnost s úmyslem získat neoprávněný majetkový či nemajetkový prospěch pomocí narušení regulérnosti a řádného průběhu fotbalových utkání soutěží pořádaných Fotbalovou asociací České republiky.“
Rogoz měl spáchat dvojí nezákonnou činnost. Jednak měl za úplatu ovlivňovat rozhodčí, aby ovlivnili výsledky utkání ve prospěch Slavoje Vyšehrad. Jednak se měl podílet na zpronevěře prostředků Plzeňského Krajského fotbalového svazu.
„Necítím se být vinen. Na dohodu o vině a trestu nepřistupuji. A budu vypovídat,“ prohlásil letos v dubnu při prvním jednacím dni.
Zajímavé ovšem je, že v přípravném řízení vypovídal a ve dvou případech přiznal, že nabídl rozhodčím úplatek. A sice v souvislosti s utkáním druhé ligy Vyšehrad–Líšeň z května 2020 uvedl, že nabídl sudím Cihlářovi, Vlasjukovi a Klupákovi 150 000 korun. Podle obžaloby uznal, že „udělal špatnou věc a nabídl rozhodčím 150 000 Kč, pokud to utkání Vyšehrad zvládne.“
Vyšehrad však nevyhrál, a tak v následujícím utkání proti Chrudimi nabídl trojici Musil, Vitner, Koval 170 000 korun.
Tato přiznání jsou v rozporu s jeho prohlášením o nevině, a tak bude zajímavé sledovat, jak je dnes Roman Rogoz soudci Vladimíru Žákovi vysvětlí. Co prohlásí u soudu, je právně silnější výrok než předchozí výpověď v přípravném řízení. Soudce se však na možný rozpor může ptát a může ho zohlednit ve svém verdiktu. Ovšem uvidíme, zda Rogoz bude odpovídat na otázky soudu či žalobce.
Dobré ráno, soudní jednání v kauze údajné fotbalové korupce, jejíž hlavní postavou je Roman Berbr, pokračuje tento týden u plzeňského soudu třetím pětidenním oknem. Dnes má vypovídat dvojka celého případu Roman Rogoz, někdejší sportovní ředitel Slavoje Vyšehrad. Za podplácení, pomoc ke zpronevěře a účast na organizované zločinecké skupině pro něj obžaloba navrhuje 7 let nepodmíněně a peněžitý trest ve výši 350 000 korun.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Soudce: Byla nějak spolupráce při domluvě o sázce mezi Rogozem a Káníkem?
Grímm: „To netuším, pan Rogoz ale o možnosti sázky věděl. Byla tam nabídka, že utkání bychom mohli ovlivnit, o konkrétní podobě jsme se nebavili. Dozvědět jsme se to měli těsně před utkáním, ale k tomu nedošlo.“
Když vám předával pan Rogoz peníze, pro koho byly?
„Peníze byly pro rozhodčí, řekl mi jen: Musíme vyhrát. Věděl, že budou i pro delegáta, předpokládal, že se i s ním jako rozhodčí domluvíme.“
Hovoří se o utkání Vyšehrad - Ústí nad Orlicí z roku 2019, kde měl Grímmovi předat Roman Rogoz 30 tisíc korun.
Soudce: Jak probíhalo předání úplatků?
Grímm: „Jednu část dostával rozhodčí, druhou delegát. Dvacet tisíc bylo výhradně pro mě, peníze se předávaly po zápase. Rozhodčí jsme jeli jedním autem, delegáti jeli zvlášť.“
Státní zástupce: Událo se během utkání něco odlišného od běžné praxe?
Grímm: „Utkání nebylo nahráváno na video.“
Rogozův obhájce: Jakým způsobem Káník pomáhal Rogozovi?
Grímm: „Většinou se za něj přimlouval, abych mu nějak pomohl. Někdy mu půjčil třeba 100 tisíc, na co, to nevím.“
„Co se týče fotbalu, Rogoz chtěl pomoci Vyšehradu do druhé ligy a v tom mu dle mého názoru pomáhal Káník,“ sdělil Grímm.
Soudce Žák: Přesvědčoval vás někdo k přijetí financí od pana Rogoze?
„Přesvědčoval mě pan Káník před utkáním, že by bylo dobré, aby vyhrál Vyšehrad."
(utkání ČFL proti Ústí nad Orlicí ze dne 25. 5. 2019, Grímm měl od Rogoze dostat 30 000 korun)
Zprávy ze dne 17. května 2023
100 tisíc korun předal Rogoz Uvírovi na benzince, po urgencích zbytek v Erpetu, kde měl Vyšehrad soustředění.
Zprávy ze dne 16. května 2023
Krátký rozhovor soudce Žáka s Kovalem o Rogozovi:
Žák: „Jak jste vnímal Rogoze?“
Koval: „Jako představitele klubu, s kterým jsme se potkali.“
Žák: „Počkejte, s jediným, s kým máte přijít do kontaktu, je vedoucí mužstva při vyřizování zápisu.“
Koval: „Máte pravdu.“
Žák: „Já vím, že mám pravdu.“
Všichni obžalovaní se dnes ostře navážejí do Rogoze. „Nikdo ho nemohl brát vážně, blábolil páté přes deváté,“ napodobil Koval výpovědi Vitnera i Musila. Žák se ptá, zda během rozhovoru s Rogozem došlo na něco nestandardního. „Jak říkám, věty nedávaly smysl, zazněla tam nějaká vyšší finanční částka (pozn. 170 tisíc korun),“ dodal Koval.
Zprávy ze dne 15. května 2023
Jaká byla role pana Rogoze ve Vyšehradu? „Byl sportovním manažerem klubu. Tedy mohl předjednávat angažmá hráčů, případně jejich odchody, sestavoval kádr. Rozhodující úkony ale činil pan Klíma. Měl od něj jasně daný objem mzdových prostředků určené pro hráče. Pan Rogoz neměl možnost někomu slíbit plat, aniž by to měl s panem Klímou předjednané. Setkával se s řadou odpovídajících partnerů ve fotbale a hovořil s nimi.“
Roman Rogoz, vedle Romana Berbra druhý hlavní obžalovaný, kterému hrozí nepodmíněný trest 7 let a peněžitý trest 350 000 korun, původně měl vypovídat v květnovém týdnu, se prostřednictvím soudce Žáka omluvil, na jeho výpověď by mělo dojít v dalším bloku, který startuje 12. června dopoledne.
Zprávy ze dne 21. dubna 2023
Myška řekl, že příchod Rogoze do kabiny sudích o poločasové přestávce „by se neměl stávat“. Přitom kompletní trojice rozhodčích vedla (dle odposlechů) s bývalým sportovním ředitelem Vyšehradu velmi žoviální debatu.
Houdek se vyjadřuje se k předání hotovosti v kabině rozhodčích:
„Rogoz ke mně přišel už na parkoviště, omlouval se, že nemají pro rozhodčí připravenou kabinu. Pak se za to ještě několikrát omlouval. Po zápase mi v kabině předal hotovost se slovy, že se stydí, že chtěl s námi jít na oběd, že nebyla připravená kabina ani občerstvení. Finanční hotovost prý byla omluva. Nebral jsem to jako úplatek, to můžu říct s čistým svědomím.“
Houdek mluví o Rogozovi, že ho znal, jak se chová, jak mluví, jak se vyjadřuje a že komunikace bral jako standardní. I v kabině rozhodčích. „Nemohli jsme říct vypadněte,“ poněkud zvláštně praví Houdek. „Podle mého komunikace zachycená v odposlechu je úplně standardní.“
MImochodem, Houdek byl zachycený kamerou, jak od Rogoze přebírá po zápase obálku.
Zprávy ze dne 20. dubna 2023
Káník popisuje, že Roman Rogoz byl v nevalné finanční situaci a že mu pomáhal s půjčkami. „Byly řádově do sto tisíc korun,“ pronesl.
Zprávy ze dne 17. dubna 2023
Další klíčové postavy kauzy se vyjádřily takto:
Tomáš Grímm: cítí se být vinen, už dříve předložil Dohodu o vině a trestu. „Trvám si na dohodě,“ uvedl Grímm s tím, že je ochoten vypovídat. Mimochodem, právě Grímm má status spolupracujícího obžalovaného.
Michal Káník: prohlásil, že jeho cílem je uzavření Dohody o vině a trestu, což je pro soud nová skutečnost z dnešního rána. Soudce Žák se ptá, zda souhlasí s tzv. Prohlášením o vině. „Zvážím to,“ řekl Káník. Také on bude vypovídat.
A na závěr Roman Rogoz: „Necítím se být vinen. Na Dohodu o vině a trestu nepřistupuji. A budu vypovídat.“
