Dva předsedové vypovídali u soudu. S Fouskem FAČR vyhnije, udeřil Berbr
U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Zprávy ze dne 19. června 2024
Roman Berbr po první části jednání krátce mluvil s novináři: „Budu se odvolávat, více se později vyjádří moji obhájci.“
Soudce Vladimír Žák jednání přerušuje a dává přestávku do půl jedné, další program odhaduje zhruba na dvě hodiny. Na závěr dopoledního bloku se rozčílil na některé kameramany a fotografy, kteří v síni předčasně vstali a zamířili ke vchodu. To zásadní už každopádně víme.
Vladimír Žák se věnuje činnosti klubu Slavoje Vyšehrad, v němž pracoval dnes soudem jediný odsouzený k nepodmíněnému trestu Roman Rogoz. „Pokud přijmu na nějaké poradě rozhodnutí, že nebudu brát úplatky a budu zbaven trestní odpovědnosti, to je pro nás nedostatečné. Klíčové bylo pro nás hodnocení důkazů, které byly probírány v souvislosti s řadou dalších skutků. Činnost Vyšehradu a.s., která se týká A týmu, byla řízena a ovlivněna velmi malým počtem osob – připomínám pány Rogoze, Klímu, trenéry, maséry, vedoucího a sekretáře. Paradoxně z toho vyplývá, že nejméně jedna z osob, která se podílela na chodu klubu, je přímo zapojena do aktivit v souvislosti s ovlivňováním zápasu. Trenéři, sice ne konkrétně, ale minimálně o jednání ze strany pana Rogoze tušili, to samé hráči.“
Jediný, kdo od soudu odešel zcela očištěn, je manažer Martin Pýcha.
Soudce Žák se nyní věnuje existenci údajné zločinecké organizaci vedené Romanem Berbrem: „Docházelo k páchání některých skutků bez jakékoliv pomoci Romana Berbra, který měl být organizátorem. Je otázkou, zda tohle samo osobě nevyvrací princip organizované zločinecké skupiny.“
„Nedovodili jsme, jaký měl Roman Berbr profit v případě uplácení a přijímání úplatku v souvislosti se Slavojem Vyšehrad,“ říká soudce. „Je zřejmé, že obžalovaný Berbr měl dominantní postavení na FAČRu, v zásadě rozhodoval ve FAČR o zcela zásadních otázkách bez jakékoliv korekce,“ doplňuje.
Soudce Žák: „Z hlediska soudu není podstatné, zda skutečně dojde k ovlivnění zápasu, jak řekl v závěrečné řeči státní zástupce. Důležité je, že někdo úplatek poskytl v domnění, že k takovému jednání dojde. Nedokážeme zpětně posoudit, zda došlo, nebo došlo k ovlivnění a zda to souviselo s úplatky. Jisté je, že finanční prostředky byly poskytovány v souvislosti s výhrami. Klíčová je vůle přijmout a poskytnout úplatek s tím, že v případě potřeby můžu ovlivňovat průběh a výsledek zápasu.“
Soudce Žák: „Jsme přesvědčení o tom. že jednání všech obžalovaných je vysoce amorální, vysoce neetické. Ani u jednoho obžalovaného to není tak, že by se něčeho neetického nedopostil. Všichni jednali v rozporu s vnitřními rozpory FAČR a minimálně se zásady fair play. O tom jsme skálopevně přesvědčeni.“
Soudce pokračuje: „K ovlivňování utkání docházelo všemi možnými prostředky na řadě úrovní. Důkazy naznačují minimálně silná podezření, že k tomu docházelo na pokyny z řad činovníků i samotných rozhodčích jak na domácí i na mezinárodní scéně.“
Soudce Žák: „Co je u nás ve fotbale trestné? Skoro nic, to je základ. Jediné, co je na tom trestného, je poskytování a přijímání úplatku, Základní premisa, které si byl Roman Berbr vědomý, že pokyn typu, že někam vezme nějaké rozhodčí, vymění je, ať k tomu má, nebo nemá pravomoce, tak porušuje předpisy FAČR, ale není to trestné. Není ani trestné to, že sudí zápas ovlivní. Opět porušuje předpisy FAČR. Paradoxně není trestné ani sázení, když si hráč vsadí na zápas vlastního týmu, to žádná norma nezakazuje.“
Soudce teď vysvětluje trest pro Slavoj Vyšehrad, kterému udělil pokutu 500 000 korun. Zmiňuje rozdíl mezi postupem soudu a disciplinární komisí FAČR, která Vyšehrad už potrestala.
Soudce: „Rozhodovali jsme zcela na základě procesně provedených důkazů. Zcela zásadně jsme respektovali, že dohoda o vině a trestu nemá absolutně žádný vliv na rozhodnutí soudu. Má to své důvody.“
Soudce Vladimír Žák dočetl rozsudky, lidé přítomní v síni se mohli posadit. Vzhledem, že odůvodnění rozsudku by zabralo delší čas, soudce avizuje, že v síni sdělí základní kontury toho, jak se rozhodoval. „Veřejnost netrpělivě čeká na výsledek. Ale rovnou říkám, že je mi úplně jedno, co očekává. Budu se věnovat obecnějším úvahám,“ sdělil Žák.
Čtení rozsudku skončilo. Teď bude následovat odůvodnění rozsudku, které bude delší než dosavadní jednání.
Pokračující další zprošťující verdikty, nyní Káník a Rogoz, Berbr v nich už možná nebude figurovat. Berbr, Káník a Rogoz jsou povinni společně nahradit poškozenému Plzeňskému KFS částku přibližně 1,5 milionu plus úroky.
Soudce nyní přechází k bodu II, kde oznamuje zprošťující rozsudky.
Berbr a Káník se zprošťují obžaloby ve věci ovlivnění utkání ČFL Radotín-Dobrovice.
Berbr se zprošťuje ve věci ovlivnění utkání ČFL Vyšehrad-Ústí nad Orlicí.
Berbr a Cihlář se zprošťují ve věci ovlivnění utkání ČFL Vltavín-Vyšehrad.
Berbr se zprošťuje ve věci ovlivnění utkání ČFL Živanice-Vyšehrad.
Berbr se zprošťuje ve věci ovlivnění utkání ČFL Vyšehrad-Litoměřicko.
Soudce pokračuje tresty pro další aktéry kauzy, zejména bývalé sudí:
Hájek: peněžitý trest 160 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta a delegáta na 3 roky
Cihlář: peněžitý trest 150 tisíc, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta a delgáta na 3 roky
Houdek: peněžitý trest a zákaz výkonu funkce v rámci FAČR
Kabyl: peněžitý trest 98 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta a delegáta na 3 roky
Kříž: peněžitý trest 70 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta a delegáta na 3 roky
Myška: peněžitý trest 140 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta a delegáta na 3 roky
Štychová: peněžitý trest 60 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta a delegáta na 3 roky
Koval: peněžitý trest 100 000 korun a zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta na 3 roky
Musil: peněžitý trest 100 000 korun a zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta na tři roky
Vitner: peněžitý trest 100 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta a delegáta na 3 roky
Vlasjuk: peněžitý trest 100 000 korun a zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta na tři roky
Martin Svoboda (zákulisní hráč): peněžitý trest 70 000 korun a zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta na tři roky
Martin Uvíra (bývalý hráč): peněžitý trest 280 000 korun a zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta na tři roky
Vyšehrad dostal úhrnný peněžitý trest 500 000 korun.
...a odsuzují se:
Roman Berbr, bývalý místopředseda FAČR, 3 roky s podmínkou pěti let. Peněžitý trest 2 000 000 korun, zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trvání 3 let.
Michal Káník, bývalý fotbalista a funkcionář, 2,5 roku podmíněně na 5 let. Peněžitý trest 130 000 korun.
Roman Rogoz, bývalý sportovní manažer Vyšehradu, 4 roky nepodmíněně ve věznici s ostrahou. Peněžitý trest 400 000 korun.
Soudce přechází k bodu „čímž spáchali“:
Roman Berbr: zločin zpronevěry
Roman Rogoz: podplácení, pomoc k zločinu zpronevěry
Michal Káník: zločin zpronevěry
Nyní následují rozhodčí a delegáti, většinou půjde o přijetí úplatku.
Zase ty úplatky, zase ty úplatky... Ve čteném rozsudku tohle slovo v souvislosti s Romanem Rogozem zaznělo během první půlhodiny z úst Vladimíra Žáka už mnohokrát.
