Morales: Miluju vepřovou | iSport.cz
24. července 2008 • 10:00

Morales: Miluju vepřovou

Autor: Horst Strnad
Massimo Morales
TOP VIDEA
Kotal: Třetí gól byl uklidňující, jinak to byla válka. Hložek střídal kvůli kotníku
Příbram - Sparta: První gól po návratu! Krejčí zužitkoval Karlssonův výborný centr, 1:2
VŠECHNA VIDEA ZDE

AKTUALIZOVÁNO - Zjevil se jako kulový blesk. Málo známý Ital Massimo Morales, který působil jako asistent u ghanského národního týmu či v Bayernu Mnichov, vzkřísil Příbram.



 

Za pár dnů povede své hráče v české nejvyšší soutěži. A věří, že klub v lize zachrání.

Včera odehrál přípravný duel proti Plzni. Jeho tým vyhrál 4:2. Impulzivní muž koučoval své svěřence směsicí jazyků. Mluví celkem šesti. A k tomu přidal, jak s úsměvem říká, pár procent češtiny.

Ve vaší konverzaci jsem slyšel pár českých slov. Jak vlastně pro cizince složitý jazyk zvládáte?
„Je složitý, ale já potřebuji jen základy. Nechystám se číst Kunderu v originále nebo složitě diskutovat o Kafkově díle. Potřebuju se domluvit se svými hráči. Tak vstřebávám základy, které postupně dostávám do hlavy. V první řadě se učím takovou tu fotbalovou řeč. Potřebuji zakřičet: Vpravo! Docela to zatím jde.“

Jste Ital, žijete hlavně v Německu. Líbí se vám v Příbrami?
„Teď jsem tu dostal byt, a tak si město pomalu prohlížím a poznávám ho. Je asi stejně veliké jako mé italské rodiště. Je to menší, ale příjemné město. Líbí se mi tu. Ale moc času na toulky nemám. Chci se koncentrovat na svou práci. Když jsem tu trenérem, chci odvést dobrou práci. A té práce je tu opravdu hodně. Chceme se zachránit. Lidé ve městě mě poznávají. Pozdravíme se, popovídáme. Mám se tady dobře.“

Podobně jako v doma v Düsseldorfu?
„Prostě se mi tady líbí. A v Německu samozřejmě taky. Tam je doma má rodina.“

Jak se manželka tvářila na to, že jste přijal práci v Česku?
„Mezi námi kvůli tomu není nejmenší problém. Manželka za mnou do Česka jezdí téměř každý víkend. V tom není žádná potíž. Možná, ona to samozřejmě neřekne, ale je možná trošku ráda, že si ode mě odpočine. Mám jednu nepříjemnou vlastnost. Jsem trenér a nedokážu vypnout. Jsem trenér i doma. Vždycky si slíbím, že nebudu řešit práci doma, ale dodržet to neumím.“

Jak se to projevuje?
„O tom bychom mohli mluvit hodiny. Když ale dovolíte, radši si to nechám pro sebe.“

Jak je pro vás těžké se vyrovnat s českým prostředím? Mentalita lidí je přece velice odlišná od té vaší...
„Já měl vždycky v Česku hodně přátel a kamarádů. Když jsem pracoval jako skaut, jezdil jsem do Čech často a navázal tu spoustu kontaktů. Je pravda, že je tu spousta lidí jaksi tišších než v Itálii. Na druhou stranu jsou chvíle, kdy dokážete ukázat temperament. A tím, že se pomalu zlepšuji v jazyce, cítím se mezi lidmi v Česku lépe a lépe.“

Německo, Nizozemsko, Švýcarsko a Ghana. To byly vaše fotbalové štace. Dají se porovnat s příbramskou misí?
„Nedají. Jsem ve svého druhu jiné zemi. Tahle země se totiž rozvíjí a to strašně rychle. Na svých hráčích vidím den co den obrovské pokroky v myšlení. Obrovsky se rozvíjejí a to neplatí jen o fotbalistech. O všech mladých lidech. Takže jste prostě země s budoucností. Ve srovnání s Evropou obstojíte. A Ghana, to je Afrika, jiný kontinent. Srovnávat v tomhle případě nejde.“

Pořád chválíte. Neříkejte, že vám, Italovi, který má milovat špagety a pizzu, chutná i česká kuchyně!
„Vážně to nedělám naschvál. Miluju vepřové maso. Maso obecně mám moc rád. Když si dám dobrou vepřovou a k tomu trošku plzeňského piva, neznám nic lepšího. Aby to nevypadalo, že jsem se přijel nacpat vepřovou a nalít pivem. To ne. Pivo piju příležitostně. Ale můžu říct, že plzeňské má světový zvuk právem. (kývne směrem k relaxujícím hráčům Plzně, které jeho svěřenci porazili 4:2) A dneska si asi jedno dám.“

Na zápase bylo pár desítek pozorovatelů včetně reprezentačního kouče Petra Rady. Doporučil byste mu někoho ze svých hráčů?
„Že tu byl Petr Rada, to mě těší. Máme několik mladých hráčů, kteří to v budoucnu mohou do národního mužstva dotáhnout. Řekněme šestnáctiletý Fantyš, Pilík, Borek anebo třeba nadějný brankář Krbeček. To jsou hráči, kteří to mohou v budoucnu někam dotáhnout. Jeden nebo dva se mohou v budoucnu skutečně stát českými reprezentanty. Záležet bude hlavně na nich. A znovu říkám, že je příjemné vědět, že tu trenér národního týmu byl. Určitě si dělá komplexní obraz a to je jen dobře.“

Příprava finišuje. Jste připraveni na ligu?
„Zbývá nám deset dní, takže nám zbývá tak pětadvacet procent práce, abychom se dostali do optimální pohody a formy. Takže úroveň naší hry odpovídá jedenadvacátému dnu přípravy na ligovou soutěž. Musíme být stoprocentně připraveni na Brno! Pak nás čeká Slavia a na ten zápas se spolu s hráči moc těšíme.“

Co je vaším cílem?
„Jednoznačně chceme soutěž udržet. To je základ. Pokud zvládneme něco navíc, bude to jen dobře. My se musíme v té první lize adaptovat. Zvyknout si na ni a přitom sbírat body. Po podzimní části si sedneme, vyhodnotíme situaci a řekneme si, co bude dál. Pak se připravíme na jaro.“

Máte v mužstvu raritu. Čtyřicetiletého Marcela Máchu. Jaká bude jeho role?
„Je to hráč, který patří do kádru. Je obklopený hráči, kteří jsou o polovinu mladší než on a oni se od něho mohou hodně naučit. Dokazuje, že věk není vždycky tím rozhodujícím faktorem v kariéře sportovce. Určitě ho využijeme,“

Jaký fotbal divákům nabídnete?
„Pokud možno co nejmodernější. Chtěli bychom vsadit na rychlý přechod do útoku. Ale konkrétní schémata vám samozřejmě neprozradím. To je věc naší taktiky.“

Těšíte se na start ligy?
„Ano, moc. V Příbrami jsem podepsal smlouvu. A chci se svými hráči odvést co nejlepší práci. Teď se koncentrujeme už na první zápas s Brnem.“

 

Témata:  sport, fotbal, morales
Články odjinud


Články odjinud