Dokázal věc, která jako by nepatřila do české ligy. V Mladé Boleslavi dal Jan Štohanzl z Bohemians 1905 v nastavení vítězný gól téměř z půlky hřiště. Deník Sport proto vyzval Muže 6. kola Gambrinus ligy k experimentu - kolikrát se trefí do prázdné brány ze stejné pozice v pěti pokusech?
Kulisou při rekonstrukci unikátní trefy tentokrát není hučící Městský stadion blízko továrny na škodovky, nýbrž prázdný vršovický „ďolíček“. Ani tentokrát však Štohanzl není nijak odpočatý, má za sebou tréninkovou jednotku v posilovně.
„Vůbec jsme poslední tři dny měli pěkně těžké tréninky. Prý abychom se na hřišti víc hýbali - ne že bych si chtěl dělat alibi,“ prohodí záložník „klokanů“, když si chystá pět balonů poblíž středového kruhu. „A co když se zraním?“ houkne ještě na opodál stojícího kouče Pavla Hoftycha.
VIDEO - Podívejte se ještě jednou na Štohanzlův gól, kterým rozhodl utkání proti Mladé Boleslavi:
„Pokud nebudeš moct hrát, Sport tě jistí. Půjdeš dělat redaktora. Pochopitelně za mnohem menší plat, než máš tady,“ vtipkuje trenér.
Těžko říct, zda za tím je úbytek energie či strach z újmy na zdraví, první Štohanzlův pokus každopádně míří spíš k rohovému praporku než k bráně. Kdyby to tak viděl boleslavský brankář Michal Vorel... „Teď se jenom šteloval, tenhle pokus nepočítáme,“ haleká Hoftych, který běží pro zakopnutý míč.
V zápase sice čas na „štelování“ není, ale s přimhouřením oka se strašidelný kop dá považovat za nultý pokus. Koneckonců, hned po příchodu zpod činek člověk skutečně nemusí být v top formě, že...
Tak tedy naostro: Štohanzl se nadechne, předkopne si míč a posílá ho nějaký metr nad vzdálenější šibenici. „Teď mi to sklouzlo přes šajtli, nekoncentrovanost. I když je pravda, že v tom zápase jsem se taky nekoncentroval a prostě jsem to napálil,“ krčí rameny. Ještě i podruhé seřizuje mušku - tentokrát letí míč jen těsně nad bližší horní roh branky, tedy na druhou stranu než proti Boleslavi. Sem by to možná Vorel stihnul. „To bylo o kousek,“ povzdechne si Štohanzl. „Nějaký rozptyl tam vždycky bude. Neznám hráče, který by to z takové vzdálenosti kopnul pětkrát do přesně stejného místa.“
Třetí kop připomíná ten, kterým záložník zelenobílých rozhodl duel v Mladé Boleslavi. „Jo, to je ono,“ vykřikne Hoftych. Míč však olízne vrchní stranu břevna a končí na horní síti branky. „Ty máš nějak moc síly, málo jsi trénoval,“ zahlíží trenér na Štohanzla.
Poslední dva pokusy kope jeho svěřenec na jistotu - oba končí u vzdálenější tyče. Ten čtvrtý se ještě před brankovou čárou odráží od země, pátý je nejpodobnější vítěznému gólu do Vorlovy brány. „Dva z pěti, to jde,“ mrká spokojeně záložník. „Mířit se dá, ale je jasné, že pokaždé se to nepovede,“ připouští.
Zvlášť když si na něj už každý gólman dá pozor.
