Bříza? Můj klukovský vzor, vzpomíná finský gólman a mistr světa Vehanen
PŘÍMO ZE ZÁHŘEBU | Jemu mohli děkovat aspoň za bod z Doněcku, v Záhřebu vychytal Lvu první vítězství sezony. Gólman Petri Vehanen nezůstává nic dlužen pověsti jednoho z nejlepších gólmanů v Evropě. Mistr světa z roku 2011 je největší jistotou pražského týmu KHL. O místo v brance se 35letý rodák z finské Raumy přetlačuje s mladším Attem Engrenem, který vyšel dokonce ze stejného klubu jako on a už má taky reprezentační zkušenosti. Finská brankářská škola je dnes tak silná, že o olympiádě v Soči se Vehanen zdráhá mluvit.
Se Lvem za sebou máte první zápas v Chorvatsku. Jaká to byla zkušenost?
"V téhle zemi jsem ještě nebyl. Tedy jednou už jsem málem jel na dovolenou do Dubrovníku, jenže pak z toho sešlo. Hokej se dneska hraje v různých zemích a tamní publikum bylo vážně skvělé. Mají kanadské mužstvo, ale fanoušci jsou chorvatští. Bylo zábava tam hrát. Ten zápas jsem si vážně užíval."
Chytal jste v obou úvodních zápasech, Lev získal tři body. Jak jste spokojen?
"Slušný start, body potřebujeme. Jsem moc rád, že se mi podařilo napodruhé vyhrát, i když v prvním zápase nebylo k vítězství taky daleko. Víte, to úvodní vítězství bývá nejtěžší, takže o to víc si ho cením. Byl jsem trochu pod tlakem, teď to ze mě spadlo. Věřím, že další výhry už budou přicházet jedna za druhou."
Které utkání bylo těžší?
"V prvním na mě šlo víc střel, ale v Záhřebu zase bylo docela vedro. Cítil jsem se stejně unavený a zapotil se jako v tom prvním, kdy jsem měl mnohem víc práce. (usmívá se) Proti Medveščaku jsem ale kolikrát taky neměl snadnou práci. Oni jsou důrazní, hrají tvrdě, mají menší hřiště. Tím, jak bylo teplo, led změkl, klukům se hůř bruslilo. I dobrým týmům se tam budou sbírat body opravdu těžko. Ještě někoho silného o ně oloupí jako v prvním duelu proti CSKA. Tím jsem si jistý."
Vyhovuje vám multikulturní atmosféra, jaká vládne ve Lvu?
"Tým zůstane týmem, tolik nezáleží, z koho je poskládaný. Ale když jsem chytal v Kazani, bylo to trochu jiné, protože rusky neumím a tady se domlouváme anglicky. Řeč ovládají všichni, v angličtině probíhají porady, bavíme se v kabině. V Rusku byl občas problém, když jsem se chtěl na něco zeptat a nevěděl, jak. I když v Kazani bylo taky pár hráčů, co se domluvili anglicky."
Co vás do Prahy vůbec přivedlo?
"Žít tam je jednodušší pro rodinu, je to překrásné město. V Kazani se mi taky líbilo, ale z Prahy je i blíž do Finska, taky se tam sešlo dost finských hráčů. Jsme přece Leijonat (finsky Lvi)...Miluju Prahu. A tak jsem manželce nakázal, že se tam přestěhujeme!" (směje se)
Není ale zvláštní situace, když si v jednom týmu konkurují dva brankáři finské reprezentace?
"Pocházíme dokonce ze stejného města a dobře se známe. Jsme přátelé. Nepovažujeme se za rivaly, naopak se jeden druhého snažíme posunout kupředu. Soupeříme spolu, to je normální a nic jiného nám nezbývá. Ale my se hlavně musíme snažit, aby Lev získal co nejvíc bodů. Samozřejmě chceme chytat oba a jeden vždycky zákonitě vypadne, ale je to spíš takové kamarádské soupeření."
Pocházíte z Raumy, vzpomínáte si na Petra Břízu, který tam chytal začátkem 90.let?
"No, moc dobře se na něj pamatuju. Jako kluk jsem se chodil dívat na zápasy, když chytal za Lukko. Výtečný gólman, byl to můj idol."
Objevil jste se v širší nominaci Finska pro olympiádu v Soči. Věříte, že se tam podíváte?
"Bude to strašně strašně těžké. Ve Finsku máme spoustu kvalitních gólmanů, jen si vemte, kolik brankářů máme v NHL a kolik jich tam patří ke špičce. Tuukka (Rask), Pekka (Rinne), Kari (Lehtonen), Niemi..."
A věříte, že máte šanci?
"Mám, dokud neoznámí nominaci. Pak budu vědět, jestli ji mám pořád, nebo ne."
Třeba budou chtít do trojice někoho z Evropy...
"Jestli se dostane i na brankáře z Evropy, tak spíš na ty mladé. A to si myslím, že já už nejsem..." (směje se)
