PŘÍMO Z TORONTA | Sedm zápasů bez gólu, to už začíná být na pováženou. Při návštěvě týmu Pittsburghu v Torontu se z toho stalo jedno z velkých témat. Sidney Crosby se však tvářil, že to nevnímá. Beztak si připsal další asistenci a v čele bodování NHL dál spolehlivě odráží útoky Voráčka se Seguinem a Penguins urvali výhru 2:1.
Ve městě, kde se na televizním okruhu vysílají i přímé přenosy z tréninků domácího týmu, si musel už po dopoledním rozbruslení i večerním utkání připadat jak v obležení. Jakmile však novináři a televizní štáby vpadly do kabiny, nasadil kapitán hostů kšiltovku a odpovídal na všechno možné. Když cítil, že by to stačilo, nenápadně kývl na tiskovou mluvčí klubu a ta výslech rázně ukončila.
Pittsburgh byl vždycky útočným týmem. Ale asi nejen v zápase v Torontu spíš vyčkával, bránil. Je to důsledek jiné filozofie nového kouče Mika Johnstona?
„Myslím, že hrajeme maličko agresivněji. Taky se víc zaměřujeme na obranu, snažíme se využít fyzické síly, víc držet puk a pořád zůstávat v pohybu. Hrajeme maličko jinak, je to proces za pochodu. Navíc pořád máme i hráče, kteří dovedou dát gól.“
Vy jste se netrefil už sedm zápasů. Trápí vás to?
„Na druhou stranu jsem vytvořil pár šancí, což je nejdůležitější. Po jedné padl náš druhý gól. Od mantinelu jsem to nahodil mezi kruhy a Pascal Dupuis to trefil výborně. Odvedl vůbec skvělou práci i při prvním gólu byl tam, kde v tu chvíli měl být. Samozřejmě bych rád už dal nějaký gól, ale někdy to tam prostě padá, jindy ne. Takhle jsem aspoň připravil pár příležitostí pro spoluhráče, nemám tedy špatný pocit. Musím si dál věřit a snad to přijde.“
Beznaděj v Naganu
Tento víkend je v Torontu věnován taky novým členům Hockey Hall of Fame.
Dominik Hašek
byl tím, kdo během olympiády v Naganu na cestě za zlatem zastavil v semifinále Kanadu. Vzpomenete si na ten okamžik?
„Ten zápas jsem sledoval jako každý jiný. Dobře si pamatuju tu beznaděj, jakou jsme cítili a kterou to vyvolalo, když kanadský tým vypadl. “
Kolik vám tehdy vlastně bylo? Jedenáct?
„Jo, asi jedenáct. Ale udivoval mě těmi svými zákroky. Byl neuvěřitelný (směje se). Já si ovšem víc všímal útočníků.“
Takže spíš Modano nebo Forsberg?
„Pokud mluvíme o Hockey Hall of Fame, mně se líbil Peter Forsberg, když jsem vyrůstal. Hlavně styl, jakým hrál, byl dobrý dopředu i dozadu, moc šikovný hráč, k tomu uměl přitvrdit. Bylo skvělé ho sledovat, fascinovalo mě to jeho zaujetí a touha vyhrát. Chtěl jsem být jako on a umět stejné věci. Později jsem měl dokonce příležitost si proti němu zahrát, když působil ve Philly. To už tak příjemné někdy nebylo. Ale jako kluk jsem ho obdivoval a rád se na něj díval.“
A co jeho 20letý jmenovec Filip Forsberg, který už je v nejlepší desítce produktivity NHL?
„Je ještě docela mladý, ale viděl jsem ho jen na záběrech v televizi. Je taky docela šikovný. Ale víc bych vám o něm dokázal říct, až proti němu nastoupím.“
