PŘÍMO Z USA | O klubu Penguins píše od roku 1983, za působení v médiích se dostal do Síně slávy v Torontu. V Pittsburghu zažil éru Jaromíra Jágra, o němž tvrdí: „Ve svých nejlepších letech byl lepší, než je teď Crosby.“ Známý novinář Dave Molinari v rozhovoru pro deník Sport navíc vzpomíná i na to, jak v roce 2000 nehlasoval pro číslo 68. Tomu tak o jediný hlas unikla Hart Trophy.
Když se řekne Penguins, musí se zmínit i jméno Dava Molinariho. Žádný reportér s klubem neprožil tolik co on. „Na Jágra rád vzpomínám. Byla s ním vždycky zábava. A je úžasné, v jaké se stále drží formě,“ tvrdí reportér z deníku Pittsburgh Post-Gazette.
Jágr a Penguins. Jak na něj pohlížejí fanoušci klubu, v němž jedenáct let zářil?
„Jsou slyšet hodně smíšené názory. Když tady hrál, byl extrémně populární, dalo se to přirovnat pouze k Mariovi Lemieuxovi. Byl hned za ním.“
A teď?
„Závěr jeho angažmá nebyl až tak ideální… Sám si vynutil trejd, protože chtěl více peněz, než si tehdy mohl klub dovolit. Takže to mu odebralo hodně příznivců. Proto se během poslední doby vyskytují lidé, kteří bučí, když se dotkne puku. Na druhé straně je tady spousta fanoušků, kteří si myslí, že by měl klub vyřadit jeho číslo, až skončí s hraním. Tedy jestli vůbec někdy přestane hrát.“ (pousměje se)
Myslíte si, že je reálné, aby mu v Pittsburghu po tom všem vyvěsili dres?
(přemýšlí) „Nevím. Opravdu netuším. Nejen že chtěl být v roce 2001 vytrejdovaný kvůli finanční situaci, ale před návratem do NHL po třech letech v Rusku prohlásil, že pokud přijde příležitost si znovu zahrát za Pittsburgh, tak to udělá i za minimální mzdu. Jen kvůli Mariovi Lemieuxovi, jemuž toho spoustu dluží. Jenže potom podepsal s Philadelphií. Za více peněz… Takže to jsou věci, které spoustu lidí rozezlily.“
|
KDO JE DAVE MOLINARI Novinář z deníku Pittsburgh Post-Gazette, jenž o Penguins píše od roku 1983. V roce 2009 byl uvedený do Síně slávy v Torontu za přínos v oblasti médií. Byl to on, kdo v roce 2000 nedal Jágra na první místo v hlasování o Hart Trophy. Hlasoval pro Chrise Prongera, který nakonec o jediný hlas vyhrál. Jágr skončil druhý. |
Jenže Penguins o něj takový zájem neměli. Dali mu pouze formální nabídku, aby se neřeklo.
„Ať to bylo jakkoliv, Jágr prostě podepsal Flyers. Což spousta lidí nedokázala překousnout.“
Myslíte si, že nepřátelské prostředí vůči němu postupně polevuje?
„Už to není jako před pěti lety. Jisté je, že ho většina fanoušků obdivuje za to, v jaké kondici se neustále udržuje. Ve 43 letech. (kroutí hlavou) A jak dokáže být produktivní. To je něco úžasného. A mimořádně ho respektují i lidé, kteří jsou naštvaní, že podepsal jinde.“
Myslíte si, že je reálné, aby Jágr zakončil kariéru právě v Pittsburghu?
„Nemyslím si. Bylo by to opravdu hodně těžko realizovatelné. Zvlášť se současnými majiteli.“
Právě spolumajitel Mario Lemieux údajně těžce nesl, že se Jágr v roce 2011 upsal Philadelphii.
„Ano, je to tak. Takže si nemyslím, že by k tomu za současného vedení došlo. Ale Mario a jeho obchodní partner se teď snaží klub prodat. Uvidíme, třeba v budoucnosti to vyloučené není, až tým bude vlastnit někdo jiný. Jenže upřímně si nemyslím, že za Penguins ještě Jágr bude hrát.“
Teď je ikonou klubu Sidney Crosby. Jak byste je srovnal?
„Jágr byl v jeho nejlepších letech určitě lepší hráč, než je teď Crosby. Mají leccos společného, třeba velký, silný zadek, výborné nohy. Ale Jágr měl mnohem nebezpečnější střelu. On je jedním z nejlepších hráčů v historii. A Crosby? Ano, je skvělý, jistě i on se dostane do Síně slávy, ale zatím nedosáhl takové úrovně jako Jágr.“
|
Jágr v Pittsburghu sezony 11 zápasy 806 body 1079 (439+640) Stanley Cup 2x (1991 a 1992) Art Ross Trophy 5x (1995, 1998 až 2001) Hart Trophy 1x (1999) |
Crosby v Pittsburghu sezony 11 zápasy 635 body 856 (303+553) Stanley Cup 1x (2009) Art Ross Trophy 2x (2007 a 2014) Hart Trophy 2x (2007 a 2014) |
Jaké pro vás bylo, když jste o něm psal?
„Bylo to moc fajn. Zvlášť na začátku. Mám veliký respekt před všemi evropskými hráči, kteří sem přišli a museli zvládnout i změnu jazykového prostředí. On se s tím vyrovnal, rozhovory s ním byly zábavné. Jaromír byl vtipný, nepoužíval fráze. Bylo vidět, jak hokej miluje, jak se při něm baví. Což platí pořád.“
V čem se podle vás nejvíce změnil?
„Určitě je vyzrálejší. Což je normální, každý se mění věkem. Přišel k nám v osmnácti, byl vyjukaný, cestoval přes půl světa. Navíc si myslím, že se mu hodně stýskalo, že?“
Ano, sám mluvil o tom, že hodně hodin probrečel.
„Teď je to o něčem jiném. Vyspěl, na ledě ale pořád odvádí báječné výkony.“
Kolik let má podle vás ještě před sebou?
„Už před pěti lety jsem si myslel, že skončí. A vidíte. Pořád je produktivní, je to až neuvěřitelné. Je jenom na něm, jak dlouho bude chtít hrát. Tipoval bych, že může vydržet ještě dva tři roky. U něj nikdy nevíte.“
V roce 2000 jste ho nedal na první místo ve volbě o Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL, což vyvolalo poprask. Zvolil jste Chrise Prongera ze St. Louis.
„To je pravda.“
Bavili jste se spolu o tom někdy?
„Ano, několikrát.“
Jak to tehdy vnímal? Bylo s podivem, že pro něj nehlasoval novinář právě z Pittsburghu.
„Bral to daleko lépe než ostatní lidé v klubu. Pamatuju si, že hlavně Mario Lemieux byl rozzuřený a naštvaný. Když to řeknu diplomaticky.“
Jágr nebyl?
„Jeho to podle mě momentálně teď štve víc než před těmi patnácti lety.“
Co vás k téhle volbě tenkrát vedlo?
„Hart Trophy je udělována hráči, který je nejvíce užitečný svému mužstvu. Ne tomu nejlepšímu. V tom je trochu rozdíl. A byl jsem přesvědčený, že v té osudné sezoně 1999/00 byl Pronger víc užitečný St. Louis, než byl Jágr Pittsburghu. Vím, že Pronger vyhrál o jediný hlas.“
O ten váš.
„Ano. Kdybych to otočil, mohl Jágr vyhrát. Hlavně Mario (Lemieux) byl naštvaný, jak už jsem říkal. A rozhodl o tom, že Jaromírovi patří stejné prémie, jako kdyby Hart Trophy získal.“
O Penguins píšete od roku 1983. Stále vás to baví?
„Abych se přiznal, tak už tolik ne. Liga se změnila, všechno je jiné. Ale pořád je to moje práce.“
V čem je největší změna?
„Hokej je jiný, navíc jsme měli dříve k hráčům lepší přístup. Týmy se více zajímaly o to, aby se o nich v novinách hodně psalo. Teď je to jiné. Kluby mají svoje weby, sociální sítě, televizní kanály. Takže to, co chtějí sdělit, udělají samy. Noviny berou spíše jako konkurenty než někoho, z koho by něco měly.“
Byl Jágr za tu dobu jeden z hráčů, na které nejraději pracovně vzpomínáte?
„Byl výjimečný. Jeden z pěti nejlepších, s nimiž jsem přišel do kontaktu. Ve svých nejlepších letech byl opravdu neskutečný. Budu na to rád vzpomínat. Krásně se na něj dívalo. A i se o něm hezky psalo. Ale nemá cenu moc mluvit o minulosti. Pořád dokazuje, jaký je to formát.“
