Strašák pro hokejisty, který ale čím dál více děsí i vedení NHL. Otřesy mozku! Jejich vzrůstající počet pramení z proměny hokeje - hračičků na ledě v posledních letech ubývá, trendy je fyzické, místy někdy hodně agresivní pojetí hry. Před otřesy mozku a jejich následky naposledy varoval kapitán Colorada Gabriel Landeskog.
"Mozek máte jen jeden! Pokud se o něj nebudete starat a důsledně pečovat, následky si ponesete do konce života," napsal kapitán Avalanche ve své otevřené výpovědi na stránkách Players Tribune, kam přispívají sami sportovci.
Nejmladšímu majiteli kapitánského céčka v historii NHL (v Coloradu udělali z Landeskoga kapitána v září 2012 ve věku 19 let a 286 dní) je třeba naslouchat maximálně bedlivě. Ví přesně, o čem mluví. Ve zkrácené sezoně 2012/13 ho drsně sestřelil Joe Thornton ze San Jose a způsobil mu těžký otřes mozku. Landeskog vynechal 11 zápasů a léčba nebyla jednoduchá.
"Měl jsem štěstí, že jsem profesionál a dostalo se mi té nejlepší péče. Měl jsem k dispozici nejlepší specialisty, kteří se o mě starali. Ale představte si, že jste mladý neznámý hokejista třeba z Manitoby a máte stejné symptomy, jako jsem měl já. Bolí vás hlava, ale nemáte za kým s tím jít, komu se svěřit. Jste tak opuštění," napsal švédský útočník, který za 356 zápasů v NHL nasbíral báječných 246 bodů, a přispěchal s apelem na rodiče, kteří by podobné situace měli u svých potomků hlídat.
Pytle s cementem mu drtily lebku
"Důvod, proč píšu tento článek, není hlásit, jak je hokej nebezpečný sport. Říkat vám, abyste ho nehráli. Spíše naopak! Chci jen, aby děti, jejich rodiče a další hráči pochopili, jak se po otřesu mozku chovat. Zajít si při sebemenších problémech na vyšetření a následně si dopřát čas na uzdravení. Spěchat se nevyplácí a může to být osudová chyba," je si vědom majitel zlaté medaile z MS 2013 a stříbra z olympiády v Soči.
V textu Landeskog detailně popisuje fyzické příznaky, kterými po hitu od Thorntona trpěl. Stejně tak tlak, který sám na sebe vytvářel, aby se co nejrychleji uzdravil a byl zpátky v kabině se spoluhráči. "Když jsem se den po utkání se Sharks probudil na hotelu, třeštila mi hlava jako nikdy předtím. Měl jsem pocit, že mi lebku drtí dva pytle cementu. Pamatuji si taky, že když mi zazvonil budík, že mě to málem zabilo, ten zvuk byl naprosto nesnesitelný. Hned jsem chtěl zavolat z mobilu trenérovi, ale zář z displeje byla tak silná, že jsem málem omdlel," popisuje hrozný zážitek Landeskog.
Horší než fyzická bolest ale byla pro dvojku draftu z roku 2011 (prvním draftovaným byl ten rok Ryan Nugent-Hopkins) psychická stránka úrazu. "Jasně, mít otřes mozku je fyzická bolest, duševní muka můžou mít ale ve výsledku mnohem horší následky. Nevíte, jak svou bolest vyjádřit, těžko se to popisuje slovy, máte pocit, že jste slaboch, když o tom začnete hovořit. Bojíte se, že se na vás budou spoluhráči divně koukat, že jim kvůli bolesti hlavy nechcete pomoci. Prostě máte pocit, že jste v bublině, ze které není cesta," objasňuje vítěz Calder Trophy za sezonu 2011/12.
"Pokud utrpíte otřes mozku, budete chtít čas na zotavení a kdokoliv vám řekne, že to je znak slabošství, že jste slaboch, můžete mu hned říci, že Gabe Landeskog je slaboch také," dodává borec, jehož hmotnost je 95 kilo. Jeho slova ale váží více!
