PŘÍMO Z MONTREALU | Prvotní cíl postupu splnili, ten další narazit ve čtvrtfinále na přijatelnějšího soupeře nikoli. Čeští junioři se střetnou dnes v noci s Kanadou. „Bude to pro všechny svátek a ti kluci k tomu tak musí přistoupit. Bude to největší den jejich kariéry. A záleží, jestli si to budeme navždy pamatovat, nebo na utkání budeme vzpomínat jen jako na zážitek z toho, že jsme si v Kanadě zahráli proti domácím,“ řekl trenér Jakub Petr.
Radost jim udělalo, že mohli zůstat v Montrealu a taky, že si od úvodního zápasu poprvé zahrají večerní zápas. Zůstanou tedy v režimu, který měli před zápasem s Finy. Úkol zní zachytit začátek a udržet na uzdě kanadskou euforii, podporovanou jednadvaceti tisíci diváky v hledišti haly Bell Centre a miliony dalších u obrazovek. Silní Američané našli na Kanadu recept a v Torontu ji dokázali po 18 letech v poslední den starého roku porazit. Celek USA je však trochu jiná liga.
„Každý se musí soustředit na ten svůj džob. Třicetisekundový příběh. Každý tam jde na třicet vteřin a během svého střídání si musí plnit svoji práci. Těch třicet sekund se poskládá dohromady během jedné třetiny, druhé, třetí a třeba se může stát nějaká věc. Ale favorit je jasný. Pohoda se do týmu dostala, je to svátek pro nás všechny, můžeme do toho zápasu jít bez nervů. Ale dosud mi tam chyběla rychlost. V bruslení, rozhodování, v zakončení. To se z tréninku do zápasu jen tak nepřenese. A to nás stálo postup z lepšího místa,“ litoval kouč dvacítky.
Češi můžou jen překvapit. A to by byl malý zázrak. „Zatím jsme to v turnaji nebyli my, těžko říct, proč. Všichni hrozně moc chtějí, ale nejde to. Máme dobré hráče, jen to nějak nenavazuje na sebe a nefunguje nám to. Ale třeba ještě přijde nějaký impulz, ještě něco dobrého se na ledě povede a na to se všechno začne nabalovat. Když začneme předvádět, co máme, soustředit se na to a plnit to, tak můžeme hrát s každým. Bude důležité, jak ustojíme začátek. Ale Kanaďani nikdy nepovolí, hrají pořád stejně. Půjdou do toho od první minuty až do konce. Z naší strany to chce hodně střelby, chodit do brány, dělat jim tam bordel. Jinak to budou mít hrozně jednoduché. Stejně tak před vlastní bránou,“ uvedl obránce Ondřej Vála, který hraje za Kamloops v juniorské WHL.
„Všichni jsme natěšení, půjdeme do toho naplno a uvidíme, co se stane. Bude záležet na tom, jak to odmakáme. Oni prohráli s Američany, v přípravě hráli 4:3 se Švýcarskem. Víme, že se porazit dají. Budou hodně nabuzení, ale to my taky. Se spoustou kluků se už v životě neuvidíme, jsme spolu od patnácti. To je strašně dlouhá doba, vytvořili jsme si určité vazby. Ale to musíme ukázat na ledě, abychom hráli pro toho druhého, co je vedle nás,“ zamyslel se Filip Chlapík.
On, nebo Michael Špaček a David Kaše, ke kterým se do prvního útoku vrátí Adam Musil, zažili loňský propadák 0:7 ve čtvrtfinále s USA. Tam šel český tým do play off v jiném postavení, postoupil zcela bezpečně, s přehledem a před nejdůležitějším utkáním turnaje si věřil. Letos je výchozí situace jiná.
Kanaďané se před zápasem chlácholili dvěma přípravnými zápasy, které vyhráli 8:0 a 5:0, stejně jako už dopředu slibují Američanům odvetu. Vyhráno však ještě neměli. „Víme, že jsme totálním outsider. Ale buď se můžeme navždy zapsat před celým světem, anebo zůstaneme jen sparingpartnery na jejich cestě za zlatem. Ten zásadní cíl by ale měl být, že ať to dopadne jakkoli, je to takhle společně naše poslední akce. Ať si tam sedneme v kabině a podíváme se každý druhému do očí, že jsme udělali maximum. Pořád je to hokej a v něm už se stala spousta věcí,“ dodal Jakub Petr.
