U televize trpí. Jak moc rád by viděl parádní českou podívanou a své nástupce v blyštivé formě. Leč na hokejovém mistrovství světa tomu tak není. „Naše výkony jsou tristní,“ nebojí se říct Jan Suchý (68), bývalý skvělý obránce, nejproduktivnější bek československé historie.
Co říkáte tomu, že české hokejisty zachraňuje v turnaji švýcarská reprezentace?
„Je to ostuda. Ze své éry pamatuju porážku s Finskem ve Vídni 1967, to byla tehdy ostuda. Připomínám, že šlo o Finy... Vůbec se mi nelíbí, co předvádíme. S Kanadou jsme se zlepšili, ale celkově je to slabé. Že to takhle bude vypadat, to by mě před mistrovstvím vůbec nenapadlo. A zaráží mě, že musíme čekat na cizí pomoc. Můj názor je ten, že máme až moc hráčů z NHL. Doma podle mě zůstala řada dobrých hráčů, kteří by to zvládli lépe. Na klukách ze zámoří je vidět, že toho po zhuštěné sezoně mají plné zuby. A když pak sedí hráči jako Vrbata nebo Fleischmann, to nemůže dělat dobrotu. Ostatním hráčům z NHL se na tohle moc dobře asi nedívá.“
Národní tým však zůstává ve hře, nevěříte razantnímu zlepšení?
„Já bych ten všeobecný optimismus krotil. Takhle, klukům bych hodně přál, aby vyhráli nebo přivezli medaili. Jen si nejsem jistý, že to dopadne. Hlavně v obraně to nemáme dobrý. To jako bývalý bek můžu posoudit. Že nedáváme góly, to je pravda, ale hlavně, soupeřům vzadu poskytujeme spoustu možností ke skórování. A když je protivník trochu kvalitní, dokáže naše chyby potrestat. A že jsme jich zatím na mistrovství udělali hodně.“
Navíc podpora obránců směrem do ofenzivy není rozhodně ideální…
„S tím souhlasím. Nevidím u nás beka, který by si najel do otevřeného prostoru. Nemůže se stát, aby útočník ujel našemu obránci způsobem, jakým to v neděli udělal Skinner Čáslavovi. To se bekovi nesmí přihodit.“
Posily z NHL odůvodňovaly slabší start náročným přeletem do Evropy, širším kluzištěm. To pro vás není omluva?
„Víte, tyhle nářky na časový posun a hřiště, to jsou jen výmluvy. Že je támhle širší, tady kratší, jinde užší a delší, o tom se hokejista, který za něco stojí, nemůže vůbec bavit. Nikde jsem si nepřečetl, že by si Kanaďani a Američani stěžovali na přelet do Evropy. Kanada všechno vyhrála, Amerika si taky vede slušně. A jejich hráči žijí za mořem celý život, jestli někdo, tak oni by mohli žehrat na jiné časové pásmo, ne naši. Jak je ale vidět, zámořským hokejistům ta změna nevadí.“
Dnes je jiná doba, než za vaší éry, přesto co cítíte ve chvíli, kdy národní tým mačkají Slovinci?
„Je pravda, že hokej je čím dál tím vyrovnanější, ostatní týmy jdou nahoru. Ukázkovým příkladem jsou Švýcaři. Chvíli jim trvalo, než se dostali nahoru, ale dnes nás cvičí… Mají kvalitní trenéry mládeže, dobře zaplacené a to se postupně projevuje. Což se u nás bohužel neděje. Nikdo nepřijde a nezaplatí trenérovi dorostu 40 tisíc. Navíc s dlouhodobější perspektivou. U nás ale tímto způsobem peníze do sportu nejdou. Ať už jde o stát nebo o firmy. Jen se handrkujeme, kolik kdo má dát. Neříkejte mi, že když by stát dal miliardu na sport, že by to naší zemi uškodilo?“
Jak to do budoucna vidíte s celým českým hokejem?
„Pokud to takhle půjde dál, růžově to nevidím. Vezměte si naši osmnáctku a dvacítku, výsledky žádný. Zase se vracíme k tomu, že kvalifikovaných lidí u mládeže je zoufale málo. A když ano, tak jsou slabě zaplacení. Za deset tisíc měsíčně vám to těžko bude někdo dělat zodpovědně.“