Hadamczik po příletu: Nemůžeme o hráčích říkat, že to jsou dřeváci
FOTO | Vypadal klidně, ale zklamaně. Trenér hokejového národního týmu Alois Hadamczik přiletěl dnes odpoledne i se svými svěřenci zpět z dějiště mistrovství světa ve Stockholmu do Prahy a rozpovídal se o nevydařeném turnaji. "Za tým cítím zodpovědnost, ale když se nesejde forma tak jak má, nedá se nic dělat. Myšlenka na rezignaci mě nenapadla," vykládal šedesátiletý lodivod české střídačky.
Jak hodnotíte s krátkým odstupem šampionát?
"Samožřejmě jsme nespokojení, chtěli jsme medaili, ale skládání týmu bylo přes celý rok dost obtížné. Spokojenost byla s brankáři a obranou, jen to proměnování šancí nám dělalo problémy."
Když se podíváte zpětně na turnaj, dalo se něco udělat jinak?
"Jsem přesvědčen, že ne. Vzali jsme nejlepší hráče, co jsme měli k dispozici, kluci měli vůli, chtěli vyhrávat... Ale zkrátka jsme dávali málo gólů, tak jako celou sezonu."
Řešilo se vaše další působení u týmu, ale hokejový svaz nic měnit nehodlá.
"Náš tým za tři roky uhrál dvě medaile, Rusko uhrálo jednu. Jiné velké hokejové země taky vypadávaly, zkrátka ne každý turnaj se podaří. Za tým samozřejmě cítím zodpovědnost, ale měli bychom mít více úcty, nemůžeme o hráčích říkat, že to jsou dřeváci. Kluci jedou po náročných sezonách reprezentovat, často i zranění a je na nich vidět, že každý má obrovskou vůli. Ne každý rok se dá uhrát to, co bychom si všichni přáli."
Čím si po turnaji spravíte náladu?
"Těžko říct, člověk je plný emocí. A já stále jsem. Věřili jsme, že Švýcarsko porazíme, tým se dal dohromady a byla v něm skvělá atmosféra. Ale Švýcaři měli velmi dobrou sezonu, na šampionátu zatím neprohráli jediné utkání a s respektem musíme uznat, že celý jejich tým má velkou formu."
V čem byla největší přednost Švýcarska?
"Prakticky dvacet jejich hráčů hraje domácí soutěž, připravují se spolu a i jejich liga má velkou kvalitu, kterou jsou schopni si přenést do národního týmu. A to se také ukázalo."
Co ukázal turnaj z hlediska hráčů?
"Velice kladně hodnotím jejich morálku a přístup. Plekanec přijel po zranění, Židlický se objevil na turnaji i když neměl smlouvu a chtěl pomoct. A i ostatní i když nebyli střelecku úspěšní, tak hledali cestu, jak týmu přispět."
A co způsob trénování?
"Já jsem netrénoval jinak než v loňské sezoně v Bratislavě, ale když se zkrátka nesejde forma jak má, tak jí hledáte a trápíte se. Občas je potřeba i kus štěstí, ve čtvrtfinále jsme si dali i nešťastné vlastní góly, a to všechno přispělo k tomu, že jsme neuspěli. Ale kritika je jedna věc a urážky jsou druhá věc."
Mohou Švýcaři překvapit a vyhrát šampionát?
"Pokud se neobjeví zákon schválnosti, že tým musí jednou prohrát, tak mají našlápnuto na medaili."
Přišla chvíle, kdy by vás po zápase v emocích přepadla myšlenka na rezignaci?
"Ve sportu se prohrává i vyhrává a kdyby trenér končil po každé prohře, tak by to měl těžké. Teď mě to ani nenapadlo.
