Vondrka svou šanci tušil už v noci. Pak pozvedl tým gólem, o kterém nevěděl
Když český tým trochu nečekaně v první třetině s Německem prohrával 0:1, vrátil ho do hry muž, který by to ještě pár dní nazpátek dokázat nemohl. Univerzální bojovník Michal Vondrka byl na soupisku mužstva dopsán teprve pár hodin před startem nedělního zápasu a byl to on, kdo se štěstím ve 14. minutě vyrovnal na 1:1.
Dvaatřicetiletý Vondrka je jedním z mužů, na které kouč Vladimír Růžička rád sází. Do Slavie si ho přivedl v roce 2003, v klubu spolu slavili titul a protřelý kouč se nebojí využívat pracovité křídlo i v reprezentaci. Jeho start proti Německu byl ale přesto trochu netradiční.
Poprvé se ve hře objevil až ve 14. minutě, a to rovnou v první formaci. Díky odrazu puku od jeho brusle během pár vteřin rozburácel vyproadnou halu. "Kdyby mi někdo řekl, že takhle bude vypadat můj vstup do turnaje, tak tomu samozřejmě neuvěřím," vykládal nesměle borec, který startuje na svém třetím mistrovství světa.
Všechno ale nebylo tak jednoduché. Zatímco fanoušci českého týmu v hledišti skákali radostí, hlavní sudí si ještě o pravosti gólové trefy šel telefonicky pohovořit. Vondrka ale nepochyboval. "Věděl jsem, že to byl gól, ale nevěděl jsem, že jsem ho dal já. Tipoval jsem, že bude patřit Jakubu Nakládalovi," sdělil forvard, který profitoval ze hry v prvním útoku.
Do dnešního zápasu působil útočník, který uzavíral sezonu v pražské Spartě, jenom jako náhradník. Udržoval se v kondici a doufal. Jeho prosby byly vyslyšeny, trenér Růžička mu zapsání na soupisku oznámil dnes na obědě.
Proč tak náhle? Pro trenérovo rozhodnutí byl velmi důležitý sobotní duel NHL mezi Montrealem a Tampou Bay. V kanadském klubu, který mohl své letošní putování za Stanley Cupem ukončit, totiž působí možná posila Tomáš Plekanec. Jeho Canadiens ale vyhráli 2:1 a sérii snížili na 3:2. Dobře o tom věděl i Vondrka.
"To bylo vtipný, v noci jsem se totiž probudil a šel na záchod. Na hodinách bylo 4:44, nemohl jsem zabrat a tak jsem se koukl na internet, jak hrál Montreal. Viděl jsem, že 2:1 vyhrál a věděl, že to je další šance pro mě. No a pak jsem zase usnul," dodal s úsměvem.
Sezení na galerii v hale tak v neděli vystřídal za hlavní jeviště pražské areny. Atmosféru na ledě si nemohl vynachválit. "V hledišti je výborná, ale to co je na ledě? To jsem asi nikdy nezažil," chválil pražské publikum.
