Jágr o konci v repre: Už na to nemám. Ani táta mě nepřemluví
Český národní tým přišel o legendárního hráče. Reprezentační kariéru ukončil po neúspěšném utkání o bronz s USA (0:3) na domácím mistrovství světa Jaromír Jágr. „Kdyby to nebylo doma, tak bych nejel. Trochu mě zlomili fanoušci, otec si přál, abych hrál, i Růča,“ přiblížil Jágr, jenž minimálně ještě příští rok odehraje v NHL, kde má smlouvu s Floridou.
Na konci utkání fanoušci skandovali vaše jméno, asi si říkali, že to může být váš poslední zápas v reprezentační kariéře...
„(skočí do řeči) To bylo samozřejmé. Určitě bych ho raději odehrál v lepším světle a hlavně vítězně, ale prostě tak to chodí. Nakonec jsem rád, že jsem se šampionátu zúčastnil, diváci ke mně byli perfektní a já se jim snažil odevzdat maximum každý zápas, někdy je to lepší, jindy horší, ale vždycky jsem jel nadoraz.“
Jste připravený na to, že lidé se s vaším koncem nebudou chtít smířit a budou vás přemlouvat?
„Já hokej miluju a baví mě. Na turnaji jsem pomohl některým klukům, kteří si to vyzkoušeli, například proti Kanadě a Americe to byly náročné zápasy, hlavně Kanada má kvalitní hráče. Když se podíváš na soupisku, tak jsou tam všichni, kteří jsou ve svých týmech mezi nejlepšími třemi. Naši hráči si vyzkoušeli, že i proti nim můžou hrát a na tom se dá stavět.“
Ani trenér už vás nezlomí?
„Myslím, že by to bylo zbytečné. Život jde dál a s hokejem nekončím, minimálně ještě rok budu hrát na Floridě a počítám s tím, že se vrátím a budu hrát v české lize. Je čas a už to, že jsem byl tady... Kdyby to nebylo doma, tak bych nejel. Trochu mě zlomili fanoušci, otec si přál, abych hrál, i Růča (Ručinský) – bylo by to skvělé, kdybychom to spolu zakončili, vždyť spolu hrajeme od 16 let, kdo může říct, že s nějakým hráčem hraje 25 let. Bylo by to unikátní, škoda, že se zranil. Byl jeden z těch, který mě trošičku nahlodal během zimy.“
Nemůže vás otec nahlodat znovu?
„Ne. (odmlčí se) Já už na to nemám, můžu odevzdat maximum, ale je čas se posunout dál.“
I Dominik Hašek říkal, že by byla škoda, kdybyste končil.
„Neblbněte, prosím vás, jste normální blázni. Hrozně bych si přál, aby hráči na ty šampionáty začali jezdit, nastupuje tu nová generace jako například Palát, Pastrňák, bylo by také hrozně důležité, aby někteří obránci naskočili do NHL. To je jiná soutěž, máš tam 82 super kvalitních zápasů, a to tě posune dál, NHL je úplně někde jinde, co si budeme namlouvat, dá ti neskutečnou školu do hokejového života. Věřím, že mladí budou jezdit, ať mají kontrakty, nebo ne. Na tom přece nezáleží.“
Byli v českém týmu hráči, kteří vás příjemně překvapili?
„Všichni, každý odevzdal maximum. Mně osobně to hrozně usnadnil Voras tím, že přijel, je to podobný styl hráče jako já. Hlavně v přesilovkách, kde jsem si – neříkám, že odpočinul – ale je daleko jednodušší hrát před bránou. Dostaneš tam víc ran, ale odpočinul jsem si tam víc, než kdybych musel něco vymýšlet u mantinelu, tím mi to Voras hrozně usnadnil. Kdyby tu nebyl, tak by pro mě šampionát byl mnohem obtížnější.“
