Vysadil Finy na zlatý trůn. Marko Anttila skóroval v každém zápase play off, ve finále skolil Kanadu dvěma góly. Jakmile zvedl pohár mistrů světa, obklopil ho celý tým, aby si každý mohl na trofej sáhnout. Pak 34letý lídr předvedl něco nečekaného. Cenu pro zlatý tým nepředal asistentovi, ale nejstaršímu hráči Kristianu Kuuselovi, který byl ve 36 letech na šampionátu poprvé. Gesto hlavního vůdce vypovídá o celém finském mužstvu víc, než cokoli jiného.
Anttila se v neděli stal teprve třetím kapitánem v historii šampionátů dospělých, jenž s finskými „Leijonat“ otevřel zlatou bránu. Před ním to dokázali jen Timo Jutila (1995) a Mikko Koivu (2011). Jinak měli „Lvi“ spíš pověst poraženců, kteří v klíčové chvíli selhávají a nezvládnou poslední krok. Do finále mistrovství světa postoupili celkem jedenáctkrát. Jen třikrát vyhráli.
„Mörkö stmeluje celý tým. Jeho nesobeckost a empatie jsou příkladné, on byl něco jako zlatý býk,“ chválil svého kapitána kouč Jukka Jalonen. Sám je jediným finským trenérem, který dovedl celek Suomi ke světovému prvenství. Před osmi lety a letos, pokaždé v Bratislavě. Při prvním triumfu ve šéfoval střídačce švédský kouč Curt Lindström.
Byl u toho tenkrát taky Jere Lehtinen, tehdy jako nastupující hvězda útoku. Právě on v této sezoně sestavoval z pozice generálního manažera mužstvo, které ve slovenské metropoli napsalo další krásný hokejový příběh a dokráčelo k senzačnímu vítězství. Už podruhé. Tohle město musí milovat. Bratislava je pro ně totéž, co pro Čechy Vídeň.
„Parádní úspěch celého týmu,“ zářil štěstím 203 cm vysoký kolos Anttila. O tohle usiloval celou kariéru. Neměl to vždycky lehké. „On je pravý kapitán, monstrum - čtyři góly ve třech zápasech. Pro nás hvězda turnaje číslo jedna,“ ocenil spoluhráč Juho Lamikko, útočník Floridy a jeden ze dvou vyslanců z NHL ve finském týmu.
Tohle byl jeden z důvodů, proč se Suomi tolik nevěřilo. Několika hvězdám včetně střelce Patricka Laineho vypršely v zámoří smlouvy, další vydrželi dlouho v play off. Jako Teuvo Teräväinen a Sebastian Aho s Carolinou. Kromě Lamikka přijel už jen obránce Henri Jokiharju, jehož Chicago uvolnilo už na dvacítky. On a supertalent Kaapo Kakko tak mají zlato z obou šampionátů.
Bek Niko Mikkola působil na farmě St. Louis, další pilíř zlatého celku Kevin Lankinen byl pátým brankářem v hierarchii Blackhawks. Za Finsko chytal jen v juniorech, na velké turnaje ho však nebrali. Prošel helsinskými kluby Jokerit a IFK, v této sezoně začínal v ECHL, na farmě farmy Chicaga. Vůbec poprvé reprezentoval těsně před mistrovstvím světa.
Jinak byl tým poskládaný z hráčů finské, švédské a švýcarské ligy a KHL. „Mentálně, ale i fyzicky jsme hrozně silní. Deset zápasů v 17 dnech. Za poslední dva jsme dovolili soupeřům vstřelit jediný gól. Rusko nám nedalo žádný. I to ukazuje charakter mužstva a jeho oddanost,“ líčil trenér Jalonen. Místo hvězd se sešla soudržná parta bojovníků, která všechno zvládá jako jeden muž. A taky se od Finů nic nečekalo. I to jim jistě pomohlo.
Obrovitého Anttilu před 15 lety draftovalo v devátém kole Chicago, do NHL nikdy nenahlédl. Kromě Finska působil ve Švédsku, z ruského Novokuzněcku ho poslali dokonce do nižší soztěže VHL, čtvrtým rokem nastupuje v KHL za Jokerit. Tohle byl jeho třetí šampionát, startoval na loňské olympiádě. Kromě finské juniorky rodák z 19tisícového městečka Lempäälä u Tampere dosud nic nevyhrál. „Teď je to nejznámější muž ve Finsku,“ usmíval se obránce Mikka Koivisto.
„Ani nevím, jak jsem všechny góly vstřelil. Hrozně jsem toužil vyhrát titul, je to nejdůležitější věc v mé hokejové kariéře,“ ujišťoval obrovitý Anttila, jenž právě v den finále slavil 34. narozeniny.
Nepatří mezi ty bohem obdařené střelce. Všechno má spíš vydřené, hraje hlavně pro tým. Ve skupině nedal gól, zato ve čtvrtfinálové bitvě proti Švédům nejprve minutu a půl před koncem třetí části vyrovnávací trefou odvrátil vyřazení a vynutil prodloužení, v semifinále s Ruskem obstaral jedinou branku utkání. Svoji jízdu korunoval v bitvě o zlato. Dvěma zásahy zařídil obrat.
Okouzlil i svým vystupováním. Anttilovo gesto poté, co se jako první polaskal s pohárem šampionů, bylo ukázkou jeho nesobeckosti a schopnosti vcítit se do druhých. „Myslel jsem, že trofej nabídne nejdřív zástupcům kapitána, obvykle se to dělá. Tohle mě dojalo. Chápal, jak dlouho jsem na takovou chvíli čekal,“ vracel se Kuusela, jehož dojetí se ztrácelo ve zlaté mlze. „Ještě si to neuvědomuju, jak velkou věc jsme dokázali. Cítím radost i úlevu. Bylo to nádherné,“ dodal.
Finské tituly |
||
| Turnaj | Trenér | Kapitán |
| 1995 (Stockholm) | Curt Lindström | Timo Jutila |
| 2011 (Bratislava) | Jukka Jalonen | Mikko Koivu |
| 2019 (Bratislava) | Jukka Jalonen | Marko Anttila |
