Mezinárodní hokejová federace (IIHF) v pondělí vyloučila Rusko a Bělorusko z mistrovství světa, které se v květnu uskuteční ve Finsku. Sborná se nepředstaví ani na odloženém juniorském světovém šampionátu v srpnu v Edmontonu, mistrovství hráčů a hráček do 18 let nebo přeloženém vrcholném turnaji žen.
Vedení mezinárodní federace na mimořádném jednání také pozastavilo účast reprezentačních týmů i klubů z obou států na všech akcích do odvolání v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, na které se podílí i Bělorusko.
IIHF zároveň Rusku odebrala pořadatelství dalšího mistrovství světa hráčů do 20 let, které se na přelomu roku mělo konat v Novosibirsku a Omsku. „Rozhodnutí přemístit akci bylo přijato především z obavy o zdraví a pohodu všech zúčastněných hráčů, funkcionářů a fanoušků,“ uvedli zástupci IIHF v prohlášení. O tom, zda se v Petrohradu bude konat seniorský světový šampionát v roce 2023, rozhodne federace později.
„Mezinárodní federace není politická entita a nemůže ovlivnit rozhodnutí, která se přijímají v souvislosti s válkou na Ukrajině,“ uvedl prezident IIHF Luc Tardif. „Nicméně máme povinnost postarat se o všechny naše členy a účastníky, a proto musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že se naše akce uskuteční v bezpečném prostředí pro všechny týmy, které se mistrovství světa účastní,“ doplnil Tardif a dodal, že jej šokovaly záběry z dění na Ukrajině.

O tom, kdo Rusko a Bělorusko na MS v hokeji 2022 nahradí, se zpráva IIHF nezmiňuje. Federace chce sportovní aspekty pondělního rozhodnutí oznámit v příštích týdnech.
Podle odpoledních informací finského deníku Iltalehti by se do elitní kategorie měli posunout hráči Rakouska a Francie, která by se měla stát nově soupeřem českého týmu ve skupině B. Podle severského média by se MS navíc nemělo hrát v Hartwall Areně. Multifunkční arénu částečně vlastní ruští podnikatelé Roman Rotenberg a Gennadij Timčenko, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie.
Rusko nebude startovat ani na závěrečných turnajích seriálu Euro Hockey Tour (EHT) - Českých hrách a Švédských hrách. O tom, že nebude sborná pozvaná na České hry, rozhodlo v pondělí vedení Českého svazu ledního hokeje, které schválilo, že žádné reprezentační týmy nebudou hrát proti výběrům Ruska a Běloruska. Švédové poté informovali, že se se zástupci Česka a Finska odpoledne domluvili, že Rusko na další dva turnaje EHT nepozvou.

Zprávy ze dne 26. dubna 2022
Mezinárodní hokejová federace IIHF oficiálně odebrala pořadatelství MS v hokeji 2023 Rusku. „V zájmu bezpečnosti a vzhledem k citům hráčů, členů týmů, médií i fanoušků,“ uvedla federace k rozhodnutí výkonného výboru. O nové pořadatelské zemi (či zemích) rozhodne kongres IIHF na letošním MS ve Finsku.
Vladimir Putin na sešlosti s ruskými sportovci označil také jejich vylučování ze světových soutěží jako diskriminaci kvůli národnosti. Za absurdní označil také devítiměsíční distanc, který Mezinárodní plavecká federace (FINA) udělila elitnímu znakaři Jevgeniji Rylovovi.
Vyloučení ruských a běloruských tenistů z Wimbledonu bylo podle pořadatelů travnatého grandslamu jediné možné řešení vzhledem k nařízení a požadavkům britské vlády. Jiná alternativa nebyla, uvedl předseda All England Lawn Tennis Clubu (AELTC) Ian Hewitt v reakci na některé kritiky či možný trest od tenisových organizací WTA a ATP, které rozhodnutí rovněž odsoudily. „Jsme přesvědčeni, že jsme učinili to nejzodpovědnější rozhodnutí, jaké bylo za daných okolností možné,“ řekl Hewit britským médiím a zopakoval, že start ruských a běloruských tenistů v Londýně a jejich případný úspěch by mohl být zneužit k propagaci ruského režimu.
Ruský prezident Vladimir Putin se zastal krasobruslařské hvězdy Kamily Valijevové, která měla v prosinci pozitivní dopingový test. Je přesvědčený, že k jejím vynikajícím výkonům jí zakázané látky nemohly pomoci. „Svou prací posunula svůj sport na úroveň určité formy umění. Taková dokonalost nemůže být dosažena nečestně s pomocí zakázaných látek. Velmi dobře víme, že tyto látky v krasobruslení nejsou potřeba,“ řekl Putin při přijetí olympioniků a paralympioniků. Více čtěte zde >>>



Zprávy ze dne 25. dubna 2022
Mezinárodní bruslařská unie (ISU) odebrala Rusku pořadatelství listopadového závodu Grand Prix v krasobruslení. Hledá místo Moskvy náhradního organizátora, přičemž národní federace mají případný zájem o převzetí závodu ohlásit do 6. května. Jedná se o poslední zastávku šestidílného seriálu v termínu od 25. do 27. listopadu, po níž následuje už jen finále Grand Prix v Turíně.
Potrestaný dvojnásobný olympijský vítězJevgenij Rylov, jemuž Mezinárodní plavecká federace (FINA) na devět měsíců zastavila činnost kvůli podpoře Vladimira Putina a invaze na Ukrajinu, se účastní mistrovství Ruska. Na šampionát, který začal v neděli v Kazani, se podle ruské strany trest nevztahuje. FINA to prověřuje.
Zprávy ze dne 23. dubna 2022
Pořadatelům Wimbledonu hrozí tresty za vyloučení ruských a běloruských tenistů z londýnského grandslamu. Informoval o tom deník L'Équipe s odkazem na dopis, který organizátorům poslal šéf WTA Steve Simon. Jedním z možných trestů je podle Simonova dopisu, který má francouzský list k dospozici, mimo jiné i možnost, že by hráčky za Wimbledon nedostaly body do světového žebříčku. O podobném kroku údajně uvažuje i ATP. O dalším postupu budou představitelé WTA, zástupci hráčů i organizátorů londýnského grandslamu podle L'Équipe jednat příští týden během turnaje v Madridu. Wimbledon odstartuje 27. června.
Zprávy ze dne 22. dubna 2022
Dvojnásobný olympijský vítěz z her v Tokiu Jevgenij Rylov dostal devítiměsíční distanc za účast na shromáždění na podporu ruského rezidenta Vladimira Putina a invaze na Ukrajinu. Postih od Mezinárodní plavecké federace (FINA) , který mu zakazuje účast na všech mezinárodních soutěžích, je spíše symbolický. FINA totiž ruské a běloruské plavce a závodníky v dalších plaveckých sportech vyloučila ze všech mezinárodních závodů na zbytek roku 2022.
Zprávy ze dne 21. dubna 2022
Když Jan Kodeš v roce 1973 vyhrál Wimbledon, byl to ročník, který bojkotovaly desítky tenistů. Svět se tehdy díval se na pražského rodáka skrz prsty. Co zažil na vlastní kůži, nepřeje dnešním tenistům z Ruska a Běloruska, které All England Club vyloučil z letošního ročníku travnatého grandslamu. „Nelíbí se mi to, nesouhlasím s tím,“ zlobí se šestasedmdesátiletá legenda. Celý rozhovor čtěte ZDE>>>
První tenista světového žebříčku Novak Djokovič nesouhlasí se zákazem startu ruských a běloruských tenistů ve Wimbledonu. Rozhodnutí pořadatelů londýnského grandslamu čtyřiatřicetiletý Srb označil za šílené. „Vždycky budu odsuzovat válku a nikdy ji nebudu podporovat, protože sám jsem dítě války,“ citovala agentura Reuters Djokoviče, který v dětství zažil konflikt v bývalé Jugoslávii. „Vím, jak vás válka poznamená. V Srbsku si všichni pamatujeme, co se stalo v roce 1999,“ přidal Djokovič. „Nicméně ani tak nemůžu podpořit rozhodnutí Wimbledonu, které je prostě šílené. Když se politika smíchá se sportem, je to špatně,“ dodal. Více čtěte ZDE>>>