Aktuálně je z nich jednička světového hokeje. Poslední tři mezinárodní turnaje? Tři finále, dvě zlaté. Taková je bilance Finska po dvou posledních MS a jedné olympiádě. A teď se ještě posunulo. V Pekingu jeho hra uspávala. Taktika, že se dobře brání a čeká na velký moment, nudila. Ale teď proti slabším týmům předvedlo Finsko hokejovou revoluci.
Připomínalo fotbalovou Barcelonu po nástupu Pepa Guarodioly na lavičku. „Totální dominance v útočném pásmu,“ vydechl trenér Raimo Summanen, který na MS rozebírá zápasy i pro deník Ilta-Sanomat.
„Způsob, jakým Finsko drželo puk a dominovalo, byl výjimečný. Nikdo nebyl nikde sám. Zní to jako snadný úkol, ale troufám si tvrdit, že žádná evropská země takovou věc na MS ještě nikdy dřív nedokázala,“ přidal. Řeč je o tom, jak Finsko válcovalo naposledy Rakousko (výhra 3:0). Revoluce spočívá v tom, jak drželo puk. Pořád bylo na kotouči, měnilo pozice, stíhalo prostřídávat.
K tomuto stylu hodně pomáhají obránci Lehtonen, Vatanen a navíc dorazil i jeden z nejlepších bruslařů v NHL Miro Heiskanen. Hokej v jejich pojetí stírá rozdíl mezi pozicemi, není výjimka, že se na vrcholku útočné akce objevují třeba Vatanen s Lehtonenem a v pozici beků jsou dva útočníci.
Finsko se na MS vyvíjí, posouvá. „Disciplína je obvykle spojována s obrannou hrou, ale tady jsem ji jasně viděl i v útoku, když drželo puk několik minut. Nikdy předtím jsem nic takového neviděl,“ obdivoval Summanen styl Jukky Jalonena.
Pak přidal, jak je hodně zvědavý, jestli stejně dovede Finsko hrát i proti silnějším soupeřům typu Česka. „Proti dobrému týmu to nebude fungovat,“ myslí si. „A pokud ano, pak je celý svět v háji. Nemůžete být tak dlouho v útočném pásmu,“ usmál se. Národní tým čeká velký souboj s finským systémem, který je úplně jinde než dřív. Už se nečeká. Tým Jukky Jalonena zvládá dominovat.