Jalonena inspiruje Nagano, TÝM dává za příklad. Finále si pustil několikrát
PŘÍMO Z RIGY | Nagano. A nemusí se dodávat víc… Pro český národ ikonické slovo. Ale i pro jednoho významného Fina. Jmenuje se Kari Jalonen. Ano, právě kouč národního týmu před šampionátem v Rize používá olympijský triumf jako inspiraci. Především finále s Rusy. „Bylo neuvěřitelné, jak Češi drželi při sobě,“ řekl trenér v obsáhlém rozhovoru pro Sport Magazín k mistrovství světa, který si můžete zakoupit samostatně na stáncích či na iKiosek.cz/sport. Od hráčů by chtěl vidět to samé. Aby z nich vyzařoval takový týmový duch.
Finský expert se usadil v Česku, aby byl víc sžitý s českým prostředím. Takže mu nemohlo ujít, že v únoru se připomínalo 25 let od památného triumfu.
Kari Jalonen si vítězné olympijské finále s Rusy pustil několikrát. Úplně ho nadchlo.
„Musím říct, že bylo neuvěřitelné, jak hráči drželi při sobě. Nejenom při samotném utkání. Bylo jasně vidět, že fungují opravdu jako tým,“ tvrdí kouč o Jágrovi a spol. „Byli na jedné vlně. Mentálně, fyzicky, ale i tím, jak hráli hokej. A tím, co se dělo okolo.“
Z každého detailu vycítil týmové sepětí. Trenérským okem postřehl i drobné detaily, které vedly k úspěchu. Finále si bere jako inspiraci i pro současný výběr. Když s ním mluvíte, šermuje právě slovy jako týmový duch, soudržnost, vzájemný respekt.
„Jestli to tak je, že i on tohle používá jako příklad, tak z toho pochopitelně mám radost,“ hlásí někdejší obránce František Kučera, jeden ze zlatých hochů. Právě on je příkladem týmového pojetí. Na první pohled až tak nezářil, v mužstvu byla zvučnější jména. Jenže právě tenhle poctivec v defenzivě byl zvlášť ve finále klíčovým mužem.
A takových pracantů má víc rovněž současný výběr. Nebude nikoho drtit ofenzivou. Vyhrávat mohou týmovým pojetím. Tím, že hráči budou „žrát“ led. Přesně ve stylu Nagana.
„Žádný úspěch nemůžeš udělat, když tým nefunguje. Takže v tomhle směru je to určitě inspirace,“ přiznává útočník Roman Červenka, kapitán současného výběru. Legendární finále sledoval naživo v televizi. Bylo mu třináct let. Tenhle moment mu dodal ještě větší kuráž, aby se zakousl a s vervou se pustil do tréninku.
Céčko na dresu měl v Naganu jeho někdejší kouč Vladimír Růžička, jenž ho ve Slavii vycepoval pro velký hokej. Teď Červenka cepuje ostatní. Právě on je klíčovým lídrem aktuálního výběru. Ten, který se stará o to, aby na ledě Češi vypadali soudržně. Přesně jako v Naganu.
Možná to srovnání drhne. Tehdy to byli nejlepší hráči planety. Tentokrát je to jiný tým.
Jenže hlavní prvek by měl být stejný. „Každé mužstvo musí mít svoji tvář. Když ji má, je to vidět a cítit. A když ji nemá, je to taky vidět a cítit,“ říká trefně Červenka.
Podobný názor má rovněž útočník Jakub Flek. Nikdo z českých hokejistů toho neodehrál pod finským koučem víc. Až na jednu výjimku objel všechny turnaje Euro Hockey Tour. Byl u loňského bronzu. Rovněž on vypozoroval, na čem bazíruje.
„Na týmovém duchu si zakládá. Je to jeden z nejdůležitějších prvků jeho pojetí. Že každý musí akceptovat svoji roli. Ale zároveň musíme fungovat jako jeden muž,“ říká bojovník, jenž po ledě jezdí jako motorová myš. Nic nevypustí, odhodlání z něj vždycky stříká.
Což je to, co Jalonen vyžaduje. A jsme zpátky u Nagana. Bez soudržnosti úspěch nepřijde. „Takže se nedivím, že jako inspiraci má právě olympiádu,“ dodává Flek.
V současném výběru jsou dva hráči, kteří se narodili až po roce 1998. Po slavném zlatu. Filip Chytil a Martin Kaut. I oni pochopitelně ale vědí, co se stalo. A jakým způsobem Češi dokráčeli ke zlatu.
„Bez týmu nejsme nic. Možná to zní jako heslo, ale když jste v kabině a něco nefunguje, zjistíte, že to nejsou fráze. Uvědomíte si, že opravdu bez spoluhráče nedokážete nic,“ tvrdí bývalý útočník David Moravec, olympijský šampion i dvojnásobný mistr světa.
Také on, když se dívá zpětně na finále, vidí prvky soudržnosti. I z taktického hlediska. „Sami od sebe jsme hráli, co byla potřeba. Měnili jsme to. Prostě to z nás vycházelo. Dovedli jsme výborně vykrývat pásmo. Bylo tam extrémní propojení nás všech,“ dodává Moravec. Také on je potěšený z toho, že v tom hledá inspiraci i současný kouč reprezentace.
Třeba v tom, jak svoji roli přijal právě Moravec. Často se stávalo, že se nedostal na led, protože místo něj naskočil Jaromír Jágr. „Nikdo mi to nemusel vysvětlovat, prostě jsem byl připravený se obětovat pro tým,“ vybavuje si.
I teď by měli být všichni připravení se obětovat pro mužstvo. „Pochopitelně uděláme maximum, aby se to ukázalo na ledě. Našemu týmu věřím,“ říká Červenka. V roce 2010 vyhrál zlato, pak přidal dva bronzy. Ten poslední loni.
Každý tuší, co by si přál v Rize a následně v play off v Tampere. Aby ten poslední zápas dopadl vítězstvím. Jako v Naganu.
Bylo by bláznivé oba týmy srovnávat. Ale jedno by měli být společné. Musí to být TÝM.
Kučera má doma Sport schovaný
V rámci pětadvacetiletého výročí olympijského triumfu v Naganu se deník Sport podíval na tehdejší finále s Rusy přes moderní pokročilé statistiky. A co z nich vyšlo? Třeba to, že mimořádný přínos pro úspěch měli dva obránci, kteří působili spíš nenápadně. František Kučera a Jaroslav Špaček.
Když se mluví o zlatém tažení, vybavíte si jiná jména. Fenomenální brankář Dominik Hašek, zlatý střelec Petr Svoboda. Jenže právě dva beci vykázali ve finále unikátní čísla. Pokud jde o vstupy do pásma nebo při zastavování ruských protiútoků. Už tehdy to dobře viděli trenéři Ivan Hlinka se Slavomírem Lenerem.
Díky Sportu a jeho statistikám se to dozvěděla i hokejová veřejnost. „Musím říct, že mě to potěšilo. Někdo mi zavolal, že to u vás píšete. Takže jsem si dokonce Sport koupil a mám ho doma schovaný,“ přiznává Kučera. Skromný chlapík, jenž nikdy nepatřil mezi největší hvězdy a nebyl v centru pozornosti. Ale byl to pracant, jenž pro úspěch udělal cokoliv.
„Je pravda, že nám to se Špágrem (Špačkem) ve finále šlo, což pochopitelně vycítili i trenéři. Takže v druhé půlce jsme byli na ledě fakt hodně,“ vybavuje si bývalý sparťanský bek, jenž k olympijskému triumfu přidal i dva tituly mistrů světa. V NHL odkroutil téměř 500 zápasů.
V národním týmu prožil zlatou éru, byl její důležitou součástí. Právě na případu Nagana je vidět, že bez nenápadné práce nikdy nepřijde úspěch. Nebýt Kučery se Špačkem, třeba mohlo dopadnout finále s Rusy jinak. A to i přesto, že se mluvilo hlavně o jiných hvězdách. Rovněž tohle může být inspirací pro současný výběr.
Každý hráč se počítá. I když se zrovna o něm moc nepíše.
Zprávy ze dne 25. května 2023
Přejte si, ať to neuvidíte. Jak americký útočník Rocco Grimaldi po gólu ukazuje svoji hokejku. Mohli byste si všimnout, že ji má nahoře pojmenovanou. Stejně jako všechny ostatní. Vedle toho, že na šampionátu posbíral už 9 bodů (4+5), je centrem pozornosti právě díky svým holím. Každá nese jiné jméno. Třeba po dědečkovi, tátovi nebo dalších příbuzných. Ale jsou to i dívčí jména. Třeba Erika nebo Fiona. „Vždycky záleží, co mě napadne,“ říká „prcek“. Ale velmi šikovný. VÍCE ZDE >>>
Vizitka týmu USA, se kterým se ve čtvrtek od 15.20 Češi utkají o postup do medailových bojů.
Zprávy ze dne 23. května 2023
V aktuálním slovenském výběru na mistrovství světa je nejvýraznější postavou. Dvaatřicetiletý útočník Richard Pánik odehrál přes pět stovek zápasů v NHL. Na mistrovství světa je znovu po čtyřech letech. Co prožívá? Jak se mu hraje? Co bude klíčové pro poslední bitvu s Norskem (11.20)? Ticho. Pánik už se roky se slovenskými novináři, ani zástupci televizních společností, nebaví. „Nepište ko*otiny,“ utrousil pouze při průchodu mix zónou, když byl po zápase se Slovinskem (1:0) žádaný o rozhovor. Proč? Více čtěte ZDE>>>.
Zprávy ze dne 22. května 2023
Je svůj. Slovenský útočník Libor Hudáček, jedna z klíčových opor třineckých Ocelářů v cestě za mistrovským titulem, i na světovém šampionátu ukazuje, že se jen těžko nechává svazovat do systémových škatulek. Umí vytáhnout geniální a nečekanou parádu, stejně jako zbytečný faul nebo ztrátu. Po týmovém focení se pro slovenské novináře vyjádřil ke kritice a konfliktu s kapitánem Markem Hrivíkem po utrápeném vítězství nad Slovinskem (1:0). Hrivíka dopálilo Hudáčkovo zbytečné vyloučení v závěru a netaktické pokusy o gól do prázdné při power play soupeře. Jak Hudáček reagoval? Čtěte ZDE>>>.
Sestupující Slovinsko porazili 1:0 a udrželi se ve hře o postup do čtvrtfinále mistrovství světa. Ke spokojenosti a pohodě však měli slovenští hokejisté daleko. Na Libora Hudáčka se bezprostředně po duelu sesypali lídři Marek Hrivík a Peter Cehlárik. Nelíbilo se jim, co předvedl v posledních minutách duelu. Trenér Craig Ramsay bral sitaci s nadhledem. „Nedělá mi to starosti, my jsme se občas se spoluhráči na tréninku i pobili. Je to součást budování týmu,“ řekl slovenským novinářům. Více čtěte ZDE>>>.
- 1
- 2
