Výkon Jáchyma Kondelíka (24) roste od chvíle, kdy přišel na podzim z Ameriky do Českých Budějovic. Zlepšoval se v play off, což pokračuje i v reprezentaci. Díky tátově angažmá v Německu se narodil v Hannoveru, dříve ho i napadlo, jestli by neměl nastupovat za západní sousedy. Ve čtvrtek dal jediný gól národního týmu proti Finům a rve se o nominaci pro Prahu. „Styl pana trenéra Rulíka je specifický, je strašně důležité ho dostat pod kůži,“ říká.
Asi je dobře, že jste nápad hrát za německou reprezentaci nerealizoval.
„Naštěstí to ani nešlo. (usměje se) Musel bych tam hrát dva roky jejich soutěž. Zaplaťpánbůh, že jsou pravidla takhle nastavená a nemohl jsem o tom přemýšlet víc.“
Neukazuje to zbytečnou skromnost, když jste si říkal, že se do české reprezentace nepodíváte?
„Spíš jsem realista. Vím, kolik je v Česku fantastických hokejistů, na druhou stranu i Německo roste každým rokem. Když jsem o tom přemýšlel, oni ještě nebyli tak daleko. Dřív mi přišlo víc reálné se někdy dostat do německé reprezentace.“
V kempu před MS držíte od vyřazení ve čtvrtfinále. Postupně přicházejí těžší zápasy, důležitější pro nominaci na turnaj. Vnímáte, jak se všechno posouvá směrem k velké akci?
„Ano, styl pana trenéra Rulíka je specifický, je strašně důležité ho dostat pod kůži. Cítím na sobě, jak mi pomáhá, že jsem tady už dlouho. Jeho hokej je pro nás přirozenější, jak si na něj zvykáme. Je důležité, aby se do něj dostali i kluci, kteří přijíždějí teď.“
V čem je pro vás Rulíkův hokej tak specifický?
„Trochu mi připomíná styl, který se hraje za mořem. Hodně se bruslí a napadá, na nic se nečeká. V extralize se častěji hraje střední pásmo, tady past nehrajeme. Ještě to ale pořád musíme ladit.“
Na prvním tréninku v Brně vás trenér postavil vedle Hynka Zohorny s Matějem Stránským. Tušíte, jestli systém na tři věže přijde i někdy v zápase?
„A nebo jsme si říkali, že by nám tam dal se Zohym ještě Kodyho (Petra Kodýtka - 168 cm). Ne, dělám si srandu. Co pan trenér udělá, to budeme respektovat.“
Trochu jste mi utekl. Chápete ten prvotní záměr?
Tři velcí hráči by teoreticky mohli být na užším ledě v O2 areně celkem platní, kdyby si vyhověli. „No, nejsem tady, abych řešil, co by teoreticky mohlo přijít. (usměje se) Ale ano, když se dostaneme do útočného pásma, asi nějaká výhoda, že se dovedeme udržet na puku, by tam být mohla.“
V kempu vás je aktuálně 37. Můžete přiblížit váš pohled na boj o místa?
„Každý udělá maximum, aby se dostal do Prahy. Na začátku jsem říkal, že budu šťastný, ať si zahraju jeden zápas v reprezentaci nebo pět. Nesnažím se koukat, co přijde za týden, jdu den po dni. Je jasný, že když se dostanete na MS, jdete do finále, tohle je pořád příprava. Nikdo z nás nemá garantované místo a za mě je nejlepší cesta se soustředit na věci, které můžu udělat dnes na tréninku a po něm.“
A dá se v kabině držet týmová nálada, když jste spoluhráči, ale vlastně i soupeři?
„Tohle není problém ani trochu. Všichni si navzájem přejeme. Když mi psal třeba Kody, že jede na reprezentaci, měl jsem za něj strašnou radost. Pak zavolali i mně. On je strašný dříč, hrál parádní přípravné zápasy.“
A kdyby on jel na MS a vy ne?
„Budu mít obrovskou radost za něj. Všichni, co tady jsme, uděláme maximum pro úspěch, pracujeme na tréninku i v zápasech. Každý, kdo se do finální nominace dostane, si to v mých očích rozhodně zaslouží.“
V Budějovicích váš výkon postupně rostl. Smlouva vám běží. Ale řešíte, co přijde dál? Proslýchá se, že kolem vás našlapují Pardubice.
„Jsem strašně šťastný, že mi Budějovice daly příležitost. Pan Čihák (trenér) mě od začátku chtěl a pomohl mi. Chtěl jsem restartovat kariéru, vrátit se zpátky, kde budu trochu víc na očích a ukážu, že umím hrát hokej. V určitý míře se to povedlo. Ale teď jdu tady den po dni, abych předvedl adekvátní výkon v reprezentaci.“
Rozumím, ale pardubický zájem se k vám dostat musel.
„Chci se soustředit jen na věci kolem reprezentace. Teď popravdě vůbec nechci přemýšlet o smlouvě, nebo co bude dál. Až skončí sezona, chvilku si odpočinu a přijde doba si říct, co chci dělat dál.“
Ideálně tedy v červnu? (usměje se)
„Ideální je v červnu a s pohárem v ruce. Ale teď mě vážně zajímá, co přijde dnes a dál se nemá smysl dívat.“
Zprávy ze dne 28. května 2024
Švýcarské hokejisty čekalo po příletu ze stříbrného šampionátu v Praze také přivítání od fanoušků. Stovky lidí zdravily hráče už na letišti, slavnostní přivítání pak proběhlo v hale v Klotenu, kde stříbrnům hrdinům děkovaly stovky lidí. Když k nim měl po sestřihu největších momentů turnaje promluvit hvězdný Kevin Fiala, znovu se mu vrátil smutek z finálové porážky a přemohly ho slzy... „Bolí to doteďka, koukat na tyhle scény je pro mě pořád není jednoduché,“ prohlásil hráč s českými kořeny.
Zprávy ze dne 27. května 2024
Švýcaři se i přes porážku 0:2 s Českem ve finále dočkali od domácího tisku uznání. Luzerner Zeitung je dokonce označil mistry světa srdcí, stříbrné hrdiny a finále za zřejmě nejlepší zápas v historii reprezentace. „Otázka nezní zda, ale kdy se Švýcarsko stane mistrem světa,“ přidal deník. Více čtěte ZDE>>>

Zprávy ze dne 26. května 2024
Ohlasy švýcarských médií po finále
- „Velký boj zůstal bez odměny. Švýcarsko se ve finále muselo sklonit před Českem,“ nadepsal svůj text server listu Blick. Pastrňákova rána do švýcarského srdce ukončila sny o zlatu. „Hvězda NHL Pastrňák svým gólem přivádí publikum do první extáze,“ popisuje. „Gól do opuštěné brány pak spouští druhou vlnu euforie. A dělá z české zlaté pohádky skutečnost“.
- Web listu Neue Zürcher Zeitung v hodnocení zápasu vypichuje silnou švýcarskou obranu a výkon brankáře Leonarda Genoniho, na něhož „bylo znovu spolehnutí“. „V 50. minutě byl však i Genoni překonán, když po přihrávce obránce Tomáše Kundrátka skóroval Pastrňák razantní přímou střelou,“ líčí server.
- „Sen se rozplynul,“ zní titulek deníku Berner Zeitung. Před vítěznou ranou přitom podle listu v hale stoupal tlak. „S přibývajícími minutami třetí třetiny se zdálo, že Švýcarsko má soupeře tam, kde chce. Čím více se blížilo prodloužení v tomto bezbrankovém utkání, tím větší byl tlak na domácí.“
- Neue Zürcher Zeitung míní, že pro Čechy nemohlo být mistrovství jako celek ani o trochu lepší. Organizátorům se totiž podařilo dosáhnout i nového diváckého rekordu. Také ze strany týmu alpské země šlo podle listu o fantastické mistrovství, je ale otázka, jaká budoucnost čeká hokejovou reprezentaci. „Navzdory stříbru má Švýcarsko zlatou generaci - ale jak dlouho ještě?“ ptá se deník v komentáři.
Zprávy ze dne 24. května 2024
Hokejová horečka ve Švýcarsku stoupá. Od čtvrtfinálové výhry nad obávanými soupeři Německem bylo jasno: národní tým bojuje na mistrovství světa v Praze o medaile! Poptávka po vstupenkách a možnostech cestování je odpovídajícím způsobem vysoká mezi švýcarskými fanoušky, kteří chtějí v sobotu podpořit Josiho, Hischiera a spol. v semifinálovém souboji s Kanadou. Vzhledem k tomu, že již nelze rezervovat letenku pro fanoušky do Prahy, která byla organizována v krátké době, Švýcarský svaz ledního hokeje SIHF nabízí zarytým hokejovým fanouškům zájezd autobusem na semifinále mistrovství světa v Praze.
Pokud se chcete svézt, musíte se rozhodnout rychle: Autobus odjíždí ze Švýcarska v pátek večer a do české metropole dorazí v sobotu ráno v 7.30 hodin. Přesný čas odjezdu zatím sdružení nezveřejnilo – cesta autobusem do Prahy 680 km ale trvá necelých deset hodin. Zpáteční cesta se koná v pondělí po posledním dni. Každý, kdo se přihlásí na autobusový zájezd (včetně lístku na zápas, registrace se uzavírá ve 14 hodin), má podle asociace i předkupní právo na vstupenku na finále nebo hru o třetí místo.