Jiná, ale silná Kanada. Tým kolem Bedarda trenér nestavěl, rozhodl GM
Není to návštěva mimozemšťanů. Nicméně Kanada vyslala do Prahy opět skvělý tým. „Máme ze všeho trochu. Šikovné hráče, velké hráče, dobré brankáře. Umíme měnit hru, být v pohybu a držet se na puku,“ liboval si po prvním tréninku kouč André Tourigny, který loni dovedl javorové listy ke zlatu. Ve zdánlivě rovnocenném výběru vystupuje jeden klenot, 18letý Connor Bedard. „Na věku nesejde, záleží, co hokejista umí. Pro nás je nesmírně důležitý hráč,“ přiznal trenér.
Před devíti lety postavili Kanaďané mužstvo kolem Sidney Crosbyho. Lídra jeho kalibru nebo Brenta Burnse v obraně současný výběr nemá, Connor Bedard je spíš obdobou tehdy dvacetiletého Nathana MacKinnona. Ale už na prvním tréninku javorových listů se povídalo, že útok obhájců titulu brzy doplní zvučné jméno. Mluvilo se o Crosbym, nakonec Kanaďané potvrdili Johna Tavarese, který byl volný po vyřazení Toronta.
„Tohle na mně nechtějte, já jsem kouč a za to mě platí. Zeptejte se GM,“ odkazoval kanadský kouč ještě po tréninku s úsměvem na Ricka Nashe, který měl z pozice generálního manažera na starost sestavení mužstva. Vyprávějí se báchorky, jak se Kanaďané sejdou na letišti, představí se a jdou do akce. Není to úplně tak. Trenéři začali řešit šampionát asi před dvěma týdny ve Phoenixu, kde působil André Tourigny.
„Jako štáb jsme si napřed shromaždovali informace, probírali spoustu věcí. Do složení týmu jsme nemluvili. Ale Andre dřív vedl Kanadu na různých úrovních, měl pod sebou spoustu lidí, kteří se objeví i v tomhle turnaji. Taky jsme probírali systém, co budeme hrát. Párkrát jsme zašli na večeři, víc se poznali. Potom jsme odletěli domů a sešli se zase v Evropě, do toho začali přilétat hráči. Každého jsme se snažili uvést do role, vytvořit týmovou chemii,“ líčil asistent Dean Evason.
Bývalý útočník sehrál v NHL hodně přes 800 zápasů a v roce 1997 byl kapitánem týmu, který vybojoval zlato. Naposledy trénoval Minnesotu, koncem loňského listopadu skončil. Další asistent Jay Woodcroft se v byznysu pohybuje dvacet let. Začínal coby videokouč v Detroitu, pracoval pro San Jose a v Edmontonu přes farmu povýšil na pozici hlavního kouče. Po mizerném začátku tohoto ročníku skončil. Byl na stáži ve Švýcarsku a Finsku, pak zavolali Nash s Tourignym. „Je to něco mimořádného, obzvlášť pro mě a Deana, které vyhodili během sezony,“ přiznal Woodcroft.
„Tohle je příležitost zase se věnovat se hokeji, dělat něco užitečného a smysluplného, reprezentovat svou zemi. Nebylo moc nad čím přemýšlet. Dostali jsme znovu šanci vyhrát poslední zápas sezony,“ připomněl.
V Praze byl jako asistent zlatého týmu Kanady už na mistrovství světa před devíti lety. „Tehdy jsem navštívil Českou republiku poprvé. Ohromili mě zdejší lidé, kvalita turnaje i to, jak se nám povedl. Pořád mám před očima, jak hráči po finále stáli na modré čáře a zpívali hymnu,“ vyprávěl. A co jak poražení Rusové předčasně opustili led? Woodcroft jen s úsměvem zakroutil hlavou. „Ten turnaj má zvláštní místo v mém srdci. Sešel se výjimečný tým. Teď se zase těším, jak se dáme dohromady. Po devíti letech to bude jiná zkušenost. Země se změnila, turnaj taky, obojí k lepšímu. Těším se, co přinese,“ dodal.
Letošní výběr má několik mladých nadějných hvězd jako Bedard, Zellweger, Greig. Chybí mu však jasný lídr jako Crosby, ale vybírat bylo z čeho. I tohle Kanaďané dopředu promýšleli. „Máme výhodu, že o hráče není nouze. My jsme pak probírali, jaké ingredience tým vyžaduje. Jako trenéři musíme najít správnou chemii. Vedení většinou převezmou starší profíci, ale nikdy nevíte, kdo vystoupí do popředí, někdy se to stane zcela organicky. Každopádně máme jiný tým než v roce 2015. Naše síla spočívá v tom, že jdeme odzadu. Od brankářů přes velkou a pevnou obranu,“ pokračoval.
Jako na poměry mladý trenér vedl 47letý Woodcroft v Edmontonu dva z nejlepších hokejistů planety, McDavida s Draisaitlem. „Connor i Leon jsou top hráči a zároveň chtějí být vedeni, jsou koučovatelní. Nad nikoho se nepovyšují, tvrdě makají a dělají všechno, aby se každý cítil součástí týmu. Možná mají jinou práci než útočník ze třetí nebo čtvrté lajny. Ale to neznamená, že přínos hráče ze třetí nebo čtvrté lajny není stejně důležitý. Oba jsou skvělí hokejisté, spoluhráči i osobnosti a pomáhají nastavit tuhle kulturu,“ popsal Woodcroft.
Otázce, zda by v případě vyřazení Oilers z play off čekal na McDavida, se taktně vyhnul. „Tohle není věc trenérů,“ zopakoval. V Edmontonu skončil v polovině listopadu. Další osudy Oilers moc nesleduje. „Jakmile mi zavolali, zaměřil jsem se na to, jak pomoct Kanadě vyhrát zlatou medaili. To je teď můj hlavní cíl, ale až ten konečný. Jedno z mých přání je, abychom se zlepšovali, šli postupnými kroky. Chceme vyhrát poslední zápas. Jen si musíte napřed zajistit dobrou pozici, abyste tuhle šanci měli,“ uzavřel kanadský asistent.
