Nevyhráli poslední zápas turnaje, jak si předsevzali, přesto přepsali historii a dosáhli víc, než by kdo čekal. „V současné situaci má to stříbro cenu zlata,“ řekl v rozhovoru pro Sport trenér Jakub Petr, jehož svěřenci na mistrovství světa ve Finsku dokázali to, co žádnému českému týmu v této kategorii ještě nepovedlo.
Poslední zápas jste nevyhráli, ale dosáhli jste víc, než se čekalo. Souhlasíte?
„To byla věta, na kterou jsme si vzpomněli. Doufali jsme, že to bude aspoň bronzová medaile, to byl takový sen, probudit v klucích to sebevědomí. Vždycky se hodnotí hůř, než když se poslední zápas sezony vyhraje, ale hráči si určitě moc dobře uvědomují, čeho dosáhli. A myslím, že zlato získal suverénně nejlepší tým nejen šampionátu, ale celé sezony.“
Ale vy jste v tom případě druhý suverénně nejlepší, protože kromě Američanů jste porazili všechny, kteří se vám postavili do cesty…
„Ono to odpovídá celé sezoně. Tím, že jsme získali v semifinále skalp Kanady, tak Američani zůstali jediným týmem, který jsme celou sezonu neporazili. Zatím jsou nad naše možnosti, v téhle kategorii mi připomínají staré časy CSKA Moskva. Oni jsou opravdu vydrilovaní, mají velmi dobré individuální dovednosti, tam je znát, že to mužstvo je celou sezonu pohromadě. A hrát zvlášť v play off je strašně složité jim vzdorovat.“
Projevilo se i to, že jsou zvyklí takové zápasy hrát?
„Určitě. U nás propukla obrovská euforie po vyřazení Kanady, nikdo nemohl pořádně uvěřit, že se to povedlo. Kluci hodně chtěli, ale ten zápas se nepovedl, jak si představovali. Chtěli jsme ho zvládnout lépe, ale hned v prvním střídání byla nedůslednost, která znamenala první gól, to jsou ale věci, které už stejně nevrátíme. Na druhou stranu klobouk dolů, jak se k tomu postavili za rozhodnutého stavu, kdy se šlo do třetí třetiny za stavu 2:5. Výborně jsme ubránili oslabení, měli šance. I přes porážku jsme to zakončili na pozitivní notě. Mám jen slova uznání pro celý mančaft.“
Mohlo se projevit, že jste dvakrát hráli prodloužení a taky předchozí zápasy byly dost vypjaté?
„Jednoznačně to cítit bylo. Když jde všechno podle představ, tak se únava nepocítí. Od zápasu s Amerikou jsme hráli na nájezdy s Finy, pak až do koncovky se Švýcarskem a potom dvě prodloužení. Myslím, že jsme na fyzicky náročný hokej Američanů už nestačili. Ve finále nás prostě přejeli. Věřím, že by se dali porazit, ale to zlato je stoprocentně v těch pravých rukou. A my musíme být strašně pyšní za to stříbro, které pro nás v současné situaci má určitě cenu zlata.“
