Dojatý kouč Varaďa: Role outsidera nám pomohla. Síly na oslavy mít budu
S Třincem slavil titul jako hráč před osmi lety. Tentokrát slezský klub dovedl pro Masarykův pohár jako trenér. Když ze sebe Václav Varaďa soukal první dojmy, sotva stál na nohou. Byl viditelně vyčerpaný, o to víc ale šťastný. „Je to velká úleva. Nedávám si malé cíle, titul jsem chtěl, ale stálo mě to strašně moc sil. Děkuju všem klukům, že pro mě hráli,“ říkal kouč Ocelářů po výhře 4:2 v šestém finále Generali play off proti Liberci.
Na krku se vám houpe zlatá medaile, jaké jsou pocity, když se na ni podíváte?
„Vidíte všechnu tu dřinu, která za tím byla. Jsem neskutečně dojatý. Celou sezon tým nic nevzdal, celý rok jel naplno. Ve finále jsme byli o chlup lepší týmem.“
Vypadáte pořádně vyčerpaně.
„Vy byste nebyl? Jsem unavený, ale síly na oslavy mít budu. Stálo mě to strašně moc sil, skoro jsem nespal. Trenéřina je ale taková.“
Kdy jste začal věřit, že vaše družina může titul opravdu vyhrát?
„Po těch dvou vyhraných zápase v Plzni jsem věřil, že do finále půjdeme. Zlato jsem si ale přál celou sezonu. Nejsem z těch, kdo se chtějí jen zúčastnit. Vždycky si kladu ty nejvyšší cíle. Titul jsem si přál, jsem šťastný, že ho máme.“
Jak těžké pro vás bylo držet tým celý rok na uzdě?
„Hodně, ale musel jsem je krotit. V listopadu jsme vyhráli snad patnáct zápasů v řadě, taky to nebylo úplně snadné pak kočírovat. Najít správný balanc. Kdy být přísný, kdy zatlačit, kdy jim dát volnější trénink, jestli se chovat odměřeněji nebo si udělat srandu. S kolegy jsme, myslím, našli správný metr.“
Někteří hráči říkali, že před finále cítili, že jsou mírnými outsidery. Vnímal jste to stejně?
„To úplně nevím. Samozřejmě jsem postřehl komentáře, které favorizovaly Liberec. Zpětně jsem za ně hrozně rád, protože nám pomohly. Přijeli jsme k nim s čistou hlavou a první zápas tam vyhráli. Kluci si pak začali věřit, věděli, že to na ně jde. I Liberečtí byli jen hráči jako my. U nás jsem ale cítil větší odhodlání a bojovnost.“
Vyzdvihl byste některé jednotlivce?
„Spoustu hráčů vyčnívalo, každý ale dokázal ve správný moment přiložit ruku k dílu a pomoct. I tak bych ale vyzdvihl Šimona Hrubce v bráně, který byl skvělý. Hodně nás držel v utkáních, které jsme třeba se štěstím zvládli. Nejlepší hráč celého play off je ale za mě Vlado Dravecký. Srdce a duše toho týmu. Kamkoli jsme ho postavili, odevzdal maximum. Nechci ale nikoho vynechat… Martin Růžička hodně bodů, Petr Vrána konečně zlato. Ondra Kovařčík jeden bod a zrovna vítězný gól, David Cienciala taky vynikající.“
Právě Hrubec a Cienciala váš tým opustí. Jak moc vás tyto ztráty mrzí?
„Takový je hokej, v jejich kariérách to bude posun. Moc jim děkuju za to, co tady odvedli. Věřím, že i oni na to budou vzpomínat v dobrém.“
Je hodně jiné získat titul jako hráč a jako trenér?
„Nejde to moc srovnat. Tohohle vítězství si opravdu moc vážím, děkuju týmu, že pro mě hrál. Že plnili pokyny, že hráli, jak jsem chtěl.“
Kromě mužské kategorie jste se stali mistry i mezi juniory. Podobný double se povedl i loni Kometě. Ukazuje na dobrou práci celé organizace?
„Jde vidět, že to v Třinci funguje. Časy, kdy se tady nakupovali reprezentanti a další hráči se házeli přes palubu, jsou pryč. Za všemi je vidět práce, s velkou podporou vedení bychom to ale nedokázali. Jsem moc rád, že jsme schopní nabídnout takové podmínky, že k nám chtějí chodit.“
