Těch případů jsou už mraky. Konec bohaté kariéry v zahraničí, návrat domů, veliké plány s mateřským klubem. A po čase výrazné zklamání. Hokejový obr Marek Malík (38) po třech letech opouští oblíbené Vítkovice, aniž by chtěl. Musí. V klubu už není žádaný.
Nevítanou a nečekanou depresi bude rozhánět v Tyrolích, ve čtvrtek se na jeden rok upsal týmu TWK Innsbruck působícím v EBEL.
„V první chvíli bylo moje rozčarování obrovské. To jsem opravdu koukal jako tele na vrata. Postupně jsem se s tím musel smířit. Pořád jsem doufal, že z Vítkovic zazvoní telefon, že je vše jinak. Ale nikdo se neozval. Tak jsem se musel poohlédnout po něčem jiném,“ vypráví mrzutě dnes už bývalý lídr týmu.
Co se mezi vámi a Vítkovicemi přihodilo?
„Plno věcí se mi na tom nelíbilo a nelíbí. Vůbec si nemyslím, že by přede mnou měli roztahovat červené koberce, ale mám za to, že jsem si zasloužil trochu jiné zacházení. Ať už proto, že jsem Vítkovičák, nebo proto, co mám za sebou. Mrzí mě to. Můžu však upřímně říct, že svědomí mám čisté. Od klubu jsem si ale představoval jednání na trochu jiné úrovni. Upřímně, ani se mi o tom nechce moc mluvit. Honí se mi hlavou dost věcí, jsem z toho všeho rozpačitý, moje pocity jsou skutečně velmi smíšené.“
Přijde mi, že poslední dobou přibývá hráčů, ať už v hokeji nebo ve fotbale, zklamaných z toho, jak se k nim v mateřském klubu zachovali.
„Mám z toho stejný dojem. Před třemi lety jsem se rozhodl odejít do Vítkovic, táhlo mě to domů, dostal jsem solidní nabídku a vzal ji. Kdybych se rozhodoval čistě po finanční stránce, skončil jsem jinde v Evropě nebo i na jiném místě v extralize, kde mi nabízeli lepší peníze. Ale já jsem patriot. Věřil jsem tomu, že se v klubu domluvím i do budoucna na nějaké práci. Tenhle elán a zápal ve mně přetrvával celou dobu, až poslední půlrok ze mě postupně vyprchával.“
Čím to?
„Přesně nevím. Ale je pravda, že jsem před tím, co právě nastalo, byl trochu varován. Nevěřil jsem, že bych takový konec mohl ve Vítkovicích začít. A vidíte, ono to tak přesně dopadlo. Rozhodnout se před třemi roky jinak, nejspíš bych měl ve sbírce pár ligových titulů.“
Vážně jste netušil, že s vámi Vítkovice nemíní prodloužit kontrakt?
„Půl roku mi tvrdili, že mě budou chtít znovu podepsat, bral jsem to a ostatní možnosti neřešil. Ale najednou z toho vyplynulo, že nic nebude. Aniž bych se dozvěděl důvody. V novinách se psalo, že se bude stavět na mladších hráčích. Tak nevím. Přitom jsme se mohli rozejít už dřív, kdyby si Vítkovice řekly. V jednu dobu se mnou nebyli tolik spokojeni, sám jsem se nabídl, že mohu odejít, pokud si to přejí, že mám tým, kde budu hrát. Řekli mi, že to nepřipadá v úvahu. Tak to přišlo až teď.“
Za vítkovickým NE vidíte generálního manažera Husičku, nebo prezidenta Černíka?
„Vůbec nevím. Na konci sezony jsem si vydupal sezení s panem Černíkem, pobavili jsme se. Bylo mi řečeno, že bych pokračovat neměl. Ale kvůli čemu přesně, jsem se nedozvěděl. Jen to, že výkonnostní důvody za tím nebyly, ani moje přítomnost v kabině. Zřejmě šlo o ekonomické věci. Ale na rovinu jsem se to nedozvěděl. Nevím, proč se mi to báli říct.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
