Pavel Bárta
30. srpna 2017 • 18:20

Nechci jen odsouvat konec kariéry, říká loučící se útočník Koreis

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Najde se víc důvodů, proč hráči v nejlepších letech zůstanou bez angažmá. Různé představy o financích a roli v týmu, podlomené zdraví, přetlak hráčů. Jakub Koreis se taky najednou ocitl bez místa. „Prověřil jsem trh, nějaké nabídky se objevily, ale nic se neposunulo tak daleko, aby mi někdo nabídl smlouvu. Nechtěl jsem odsouvat něco, co brzy přijde,“ líčí. Ve 33 letech se rozhodl s hokejem skončit. Zjistil, že zájem není takový, hokej mu nechybí a uživí se i bez něj.



Před rokem se dočkal vysněného návratu do Plzně. Jakub Koreis podepsal dvouletý kontrakt, těšil se, až zase nastoupí na ledě, kde začínal a který brázdil už jeho otec. Nadšení, s nímž do minulé sezony nastupoval, mu její průběh zase sebral. Se západočeským klubem se dohodl na ukončení smlouvy.

Co vás přimělo, abyste skončil? Nepřišlo nic, co by vás přimělo ještě pokračovat?
„Nešel jsem do toho s tím, jaké mužstvo beru a které ne. Jenže nepřišlo nic konkrétního, aby mi někdo položil na stůl smlouvu. Nebylo to tak, že bych nabídky odháněl. Většina mužstev má podepsané hráče na další sezonu už někdy v březnu, v dubnu, pár jich podepisují v květnu a pak začíná totálně okurkové období. Když si to člověk spočítá, tak musí čekat někdy do září, do října, možná do listopadu, než se někdo zraní, nebo se někomu nebude dařit.“

Už jste se v takové situaci někdy ocitl?
„Víceméně celou kariéru jsem měl předem domluvenou smlouvu na další sezonu. Jednou, když jsem se vracel z Ameriky a šel jsem do Finska, jsem čekal na kontrakt někdy do června. Ale potom, když jsem mířil na Spartu, podepsal jsem někdy ve druhé půlce dubna. Takže jsem měl vlastně vždycky jasno, probíhalo to v klidu.“

Už se vám tedy čekat nechtělo?
„V první chvíli jsem samozřejmě končit nechtěl, ale pak jsem zjistil, že ten zájem není takový. Zároveň jsem si uvědomil, že mi hokej tak úplně nechybí. Začalo se mi líbit, že jsem pánem svého času. K tomu mi došlo, že kdybych pokračoval, odsouval bych něco, co brzy přijde. Mám rozjeté podnikání, které má velkou perspektivu, aby mě živilo na hromadu let dopředu. Zabývám se developerstvím, kupujeme staré bytové domy, opravujeme je a pak pronajímáme. Tím se můžu zabezpečit tak, abych na hokeji nebyl finančně závislý. Byla to kombinace pragmatického řešení a toho, že mě nikdo nechtěl a chuť už nebyla jako dřív.“

Poslední gól kariéry vstřelil Jakub Koreis v předkole play off do sítě Vítkovic
Video se připravuje ...

Nejste tedy v situaci, kdy si hráči prodlužují kariéru, protože se nepřipravili na život po něm a nic jiného se nenaučili?
„Přesně tak. Mám co dělat, na hokeji nejsem finančně závislý. Beru to jako obrovský luxus, protože jsem se díky tomu mohl s čistou hlavou rozhodnout, jestli chci ještě hrát a jestli chci čekat. Jiné by bylo, kdybych musel jednat pod tlakem, že nebudu mít na zaplacení účtů, a vzít třeba druhou francouzskou ligu nebo něco takového.“

Sezona v Plzni vám nevyšla ideálně. Přispěla k přesvědčení, že vám hokej chybět nemusí?
„Sešlo se víc faktorů. Byl jsem zklamaný, jak sezona probíhala a jak dopadla. Zájem pak nebyl takový, jak jsem si možná myslel. K tomu jsem si uvědomil, že bych konec odsunul jen třeba o další o rok. To všechno hrálo roli, a když jsem si to spojil, vyšlo mi, že bude lepší skončit.“

Když mluvíte o zájmu, není trochu paradox, když se tvrdí, že jak nejsou hotoví hráči, přitom bez angažmá zůstane dost hokejistů, kteří už mají něco za sebou?
„Trend celkově je takový, že se berou spíš mladší hráči. Dřív v pětatřiceti letech hokejisté normálně ještě hráli, kdežto dneska se na vás po třicítce už malinko koukají, že jste starší hráč. Aspoň jsem měl ten pocit. Jsem trochu překvapený, že jsou k mání mladší hráči jako pětadvacetiletý Eminger. Na druhou stranu tady je pořád nastavené tabulkové odstupné, které totálně diskriminuje české hokejisty. Právě takové, jako je Eminger nebo jakýkoli hráč do třiceti let. I těch tři sta tisíc za hostování bez souhlasu klubu je hodně peněz a pořád je pro kluby levnější vzít cizince, kterému dají jen výplatu a zaplatí dvacet tisíc za transfer kartu.“

Takže je to hlavně otázka peněz?
„Má to hodně co dočinění s financemi. Mladší hráči jsou levnější, pro fanoušky zní líp, když se řekne, že sázíme na mladé. Všichni se vzhlížejí v Americe, kde to je obrovský trend. A co se objeví v NHL, to postupně přejde do Evropy. Spíš mi to přijde blbé vůči hráčům ve věku kolem třiadvaceti, čtyřiadvaceti. Určitě by je někdo vzal, kdyby se za ně nemuselo tolik platit. Byť by to bylo jenom těch tři sta tisíc, kluby si to rozmyslí.“

Neštve vás, že z Komety jste loni odešel před sezonou, která nakonec byla mistrovská? Už dřív jste si zahrál dvakrát finále, ale titul vám o kousek utekl.
„Samozřejmě mě to napadlo a malinko to mrzí. Ale to rozhodnutí jsem udělal a přestoupil jsem. Kometa opravdu hodně posílila, měli skvělé mužstvo. Nemá cenu se tím ubíjet, i když bych u toho rád byl.“

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
0
Čtvrtfinále
Články odjinud


Články odjinud