V zámoří cítil, že potřebuje změnu. S nejistou budoucností v boji o NHL se tedy obránce Jan Košťálek rozhodl ukončit šestiletou kanadskou štaci a vrátit se do Sparty. V pražském klubu, kde s hokejem začínal, se má stát jedním z pilířů obrany týmu, který do nadcházející sezony nově vede německý trenér Uwe Krupp. „Při návratu do Česka jsem o jiném klubu neuvažoval. Jsem tady doma. Vždycky jsem se rád vracel na knedlíky i za kamarády,“ smál se třiadvacetiletý bek.
Jak se zatím cítíte od svého návratu?
„Dobře. Ze Sparty jsem odcházel do zámoří, nyní se sem vracím. Je to můj domov.“
Co vám dalo šest let strávených v kanadské juniorce a na farmě Winnipegu v Manitobě?
„Člověk se naučí jinak žít. Hokejově vyroste. Je to úplně o něčem jiném. Kanada mi dala hodně.“
Jmenoval byste nějaký konkrétnější přínos?
„Naučil jsem se hrát fyzický hokej, nemazlit se moc s pukem a hrát jednodušeji. V sedmnácti jsem odešel z Česka. Bydlel jsem u jedné rodiny během angažmá v kanadské juniorce. Později v Manitobě jsem si však všechno musel zařídit sám. Myslím si, že mě to hodně posunulo v životě.“
Po minulé sezoně jste však v zámoří skončil a vrátil se do Sparty. Co vás přimělo?
„Už jsem tam neviděl žádný posun. Winnipeg nabral opět spoustu starších i mladších hráčů. Řekl jsem si, že něco musím změnit a zkusit něco jiného.“
Dáváte tímto zámoří definitivní sbohem, nebo si stále necháváte otevřené dveře?
„Dveře si určitě nezavírám. Je mi 23 let. Pořád jsem mladý. Člověk se může dostat do zámoří i v 28 letech.“
Měl jste i jiné varianty než sparťanský comeback?
„Něco jsme řešili, ale v případě návratu do Česka jsem jednoznačně přemýšlel pouze o Spartě.“
Jak bude podle vás těžké zadaptovat se na evropská hřiště?
„Uvidíme, jak to bude na začátku sezony. Je to větší hřiště, bude se na něm najíždět trochu jinak. Myslím si, že s tím trošku budu bojovat, ale neměl by to být problém.“ (usmívá se)
V zámoří jsem nedostal prostor, ve Spartě chci hodně hrát
O Spartě jste mluvil jako o domovu. Koho ze spoluhráčů jste v kabině potkal?„Třeba Míru Formana, se kterým jsem hrál za Spartu. Michal Broš (sportovní manažer) mi dělal chvíli kapitána. Pamatuji si i Dana Přibyla. Já se však znám s hodně kluky. Vždy, když jsem se vracel v létě do Česka, mi nabídli, že s nimi můžu před sezonou chodit na led. Býval jsem tady často.“
V podstatě jste se i po šesti letech vrátil do velice známého prostředí…
„První den od mého návratu mi přišlo, že jsem ani neodešel. (směje se) Poté si však člověk uvědomí, že se za šest let změnilo hodně.“
Jak byste se sparťanským fanouškům, kteří vás moc neznají, představil jako hráč?
„Jsem obránce, který hraje dopředu i dozadu. Hraju rád do těla. Mohou ode mě očekávat zábavný hokej.“
V zámoří jste již necítil posun. Jakou motivaci tedy nyní máte ve Spartě?
„Určitě dostat velký prostor a hodně hrát. V zámoří jsem tolik příležitostí nedostal, tak uvidíme.“
Po návratu do pražského klubu jste přiznal, že se hodně těšíte na spolupráci s novým trenérem Uwe Kruppem. Plní se už na začátku vaše očekávání?
„Je ještě začátek. Teprve se poznáváme. Moc jsme si ještě nepopovídali, ale v průběhu týdne to jistě napravíme a poznáme se víc.“
První trénink vedl v angličtině. S tím jste jistě neměl žádný problém, viďte?„Mně to nevadí. Pro mě je to i snazší. Dokonce jsem na kluky řval anglicky. (směje se) Chvíli to trvá, než si člověk přivykne používat češtinu místo angličtiny. Bylo to však v pohodě.“
Domů jste se vždycky vracel jen v létě. Nyní jste ale v Česku na delší dobu. Jak si zvykáte?
„Pokaždé jsem se domů rád vracel. Nikdy jsem proti Česku nic neměl. Rád jsem se vracel na knedlíky. (směje se) Těšil jsem se na kamarády. Je tady sranda. Celkově je jiná mentalita než v zámoří.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
