Z Vítkovic odcházel se stříbrnou medailí na krku. Útočník Lukáš Krenželok (36) se po deseti letech vrátil do rodného klubu s mistrovským titulem z Liberce (2016) a dalšími dvěma stříbry (2017 a 2019). Z vysokých nároků nehodlá slevit. „I s Vítkovicemi jsem hrál finále a teď jsem nepřišel s tím, že bych chtěl něco jiného,“ říká po prvním tréninku v mateřském klubu. „Play off je cílem a pak se uvidí. Může se stát cokoliv.“
Silný dříč platný na obou stranách hřiště, zkušený lídr. Lukáš Krenželok se po deseti letech vrátil do Vítkovic. Hned první den se zapojil do tréninku a fyzických testů. „Těším se, hned se mi vrátily vzpomínky na mládí,“ rozhlížel se po prvním tréninku po atletickém hřišti.
Jak se po prvním tréninku cítíte?
„Není to úplně ideální, protože jsem spíše odpočíval. Jak jsem starší, tak jsem si řekl, že se nebudu připravovat na letní přípravu. Dal jsem si volno, to bylo nakonec kvůli problémům ve světě delší, což nebylo ideální. Ale teď jsme tu proto, abychom už něco natrénovali.“
Jste zvyklý hrávat do konce dubna, teď jste měli dva měsíce pauzu. Jaké to bylo?
„Mám sedm kilo nahoře, už to bylo moc dlouhé. (usměje se) Většinou bývá volno měsíc a po něm se člověku moc nechce. Ale teď už to bylo takové, že jsem chtěl, že jsem na to připravený. Jen aby to vydrželo i do sezony. Přece jen všechno to děláme k tomu, abychom od podzimu na ledě vyhrávali.“
Chtělo se vám po takové době na trénink?
(usměje se) „Nechtělo. Ještě když jsem zjistil, že hned budou testy. Člověk nic nedělá a hned se má testovat. Určitě to není příjemné, hned se zvedne tepovka. Ale do toho se pomalu dostaneme a bude to dobrý.“
Jak odhadujete, že jste v testech dopadl?
„Ježiš, zatím nevím, ale určitě velmi dobře.“ (usměje se)
Kromě vás se do Vítkovic vrací i Zbyněk Irgl. Jaké to pro vás je, být zase spolu v týmu?
„Se Zbyňou už jsme si volali, s ním byla vždycky sranda. Určitě dobrý, jsme kamarádi.“
Že se ve svých 39 letech drží na špici, vás nepřekvapuje?
„Zbyňa je blázen! Kondiční gigant, on jenom cvičí. Jede v autě a podle mě tam má jednoručky, nebo nevím... (usmívá se) Zbyňa podle mého může hrát ještě deset let. Nebo tak dlouho, jak ho to bude bavit.“
Sám se vracíte po deseti letech, jak jste se za tu dobu změnil?
„Co bych na to řekl? Asi jsem moudřejší, ale stále bojuju, jsem pracovitý, neumím se na to vyprdnout. Prostě pořád stejný, akorát jsem starší. A možná klidnější.“ (usmívá se)
Lukáš Krenželok po návratu do Vítkovic, o prvním tréninku, o své roli, o návratu Zbyňka Irgla https://t.co/NUEHnABpxc prostřednictvím @YouTube
— HC VÍTKOVICE RIDERA (@hcvitkovice) May 4, 2020
Jste připravený, že budete jedním z lídrů? Že na vás bude tým stát?
„Jsem tady poprvé, ještě jsem se s nikým o tom nebavil, ale je to možné. Uvidíme, jakou dostanu roli, i když v kabině bych asi měl sem tam něco říct. Ale budu se snažit být jedním z lídrů. Určitě jsem už i moudřejší v tom, co je třeba k tomu, aby se vyhrávalo. Většinou je to o maličkostech, ten kdo hraje extraligu, už to v sobě má. Teď jde jen o to získat sebevědomí, že se jde vyhrát.“
Co je podle vás klíčem k úspěchu?
„Poctivost. A týmová práce. Můžete mít jednoho šikovného frajera, ale ten vám to sám nevyhraje. Musí být v šatně parta, musí si všichni věřit a odshora až dolů být všichni na stejné lodi.“
S Libercem jste vyhráli základní část, už jste překousal zklamání, že jste přišli o vrchol sezony a nemohli hrát o medaile?
„Je to nepříjemné, člověk se těší celý rok. Dělá všechno pro to, aby se dostal do play off, v něm si zahrál a teď se to škrtlo a nebylo nic. Nepříjemné, bolí to.“
