Díky, legendy! Odchody do Chomutova, NHL i důchodu. Kdo mizí z extraligy?
Patřili k nejvýraznějším osobnostem (nejenom) hokejové extraligy, k hvězdám a lídrům svých týmů. Ale řekli dost. Díky a sbohem, nadcházející ročník už bude bez nich. Trenéři i spoluhráči si v kabině, i na ledové ploše, musí hledat nové vůdce. Které nejvýraznější osobnosti se přes léto s extraligovým děním rozloučily?
Ladislav Šmíd
36 let, Liberec
S mateřským Libercem se chtěl stylově loučit mistrovským titulem. To se nepovedlo, Bílí Tygři skončili ve čtvrtfinále na Spartě a Ladislav Šmíd extraligovou sbírku medailí nerozšířil. S Libercem získal po návratu ze zámoří dvě stříbra (2019 a 2021). Nejlepší obránce extraligy ročníku 2018/19, který i přes velké zdravotní problémy patřil k nejvytíženějším hráčům ligy, k tomu přidal i dva Prezidentské poháry pro nejlepší tým základní části (2018/19 a 2019/20).
„Sáhl jsem si na dno jak fyzicky, tak psychicky,“ vyprávěl po poslední extraligové bitvě. „Měl jsem operaci krční páteře, pak mě zase zastihla bederní páteř. Jsem schopný stále hrát. Několikrát jsem nad svým rozhodnutím přemýšlel. Někdy jsem si třeba řekl, že bych ještě nějakou sezonu přidal, ale potom si vzpomenu na svoje děti v Kanadě, kterým chybím. Je jim už sedm a tátu potřebují.“
V NHL Šmíd odehrál za Calgary a Edmonton přes pět set utkání, pro Oilers by dál mohl pracovat s mládeží. „Nebudu lhát a říkat, že mi hokej nechybí. Když jsem viděl liberecké kluky trénovat na ledě, začal jsem to postrádat. Uvidíme, teď jsem spokojený s tím, jak to je. Pokud mi v Edmontonu vyjde práce, jakou si představuju, bude to znamenat absolutní odstřihnutí od všeho předchozího. Přijde další fáze života, druhý břeh.“
Roman Polák
36 let, Vítkovice
V zámořské NHL odehrál takřka devět stovek zápasů (806 v základní části, 71 ve Stanley Cupu). Za čtrnáct let ve službách St. Louis, Toronta, San Jose a Dallasu byl zvyklý bránit největší hvězdy, se San Jose si v roce 2016 zahrál finále. Poctivý defenzivní dříč, který si nikdy nestěžoval na bolest. Byť byla sebevětší. Nosítka? Neexistuje. Ve stejném stylu se rozloučil i ve Vítkovicích. Předkolo play off hrál i se zlomenou kostí v chodidle.
„Přijde na zápas o berlích, shodí je a jde hrát, to jsem ještě nezažil,“ nevěřícně kroutil hlavou trenér Miloš Holaň. „Fantazie!“ Další zápasy už nepřidá. Vítkovický kapitán měl sice smlouvu i na příští sezonu, ale sám se rozhodl úspěšnou kariéru ukončit. „Vždyť já mám kotníky už v takovém stavu, že brusle ani neobuju...“
V národním týmu odehrál Roman Polák 22 zápasů. Byl na olympiádě 2010, Světovém poháru 2016 a dvou mistrovství světa (2009 a 2014). Dvě bronzové medaile má z mládežnických šampionátů do 20 (2005) a do 18 let (2004).
Viktor Hübl (a F. Lukeš)
44 let, Litvínov
Společná rozlučka s parťákem Františkem Lukešem v Litvínově byla velkolepá. Právem. Chomutovský odchovanec přišel do Litvínova v roce 2002, je držitelem řady klubových i extraligových rekordů. V nejvyšší soutěži Viktor Hübl za 24 (!) sezon odehrál 1276 zápasů a nasbíral v nich 902 bodů (402+500). Hrál i za pražskou Slavii a České Budějovice. S Litvínovem získal v roce 2015 mistrovský titul. Stylově se s ním loučí i jeho hokejové dvojče František Lukeš (39), který za Litvínov odehrál 847 zápasů (255+371) a pětkrát byl nejproduktivnějším hráčem týmu.
„Oba kluci pro litvínovský hokej udělali strašně moc,“ ocenil trenér Vladimír Růžička. „Viktor v poslední sezoně překonával jeden rekord za druhým. Vybudoval si v extralize obrovský kredit, v Litvínově má dveře otevřené. Všichni si přejeme, aby jednou v klubu pracoval. Franta je obdobný příklad. Obrovský respekt pro oba kluky. Podstatnou část sezony jsem je pozoroval, jak se statečně perou, ale věku neporučíte.“
Ovšem pozor, s hokejem matadoři nekončí. Druholigovému Chomutovu chtějí pomoct k postupu. „Chtěl jsem ještě hrát, ale po třech týdnech od konce sezony jsme si volali s Frantou Lukešem,“ popisoval Hübl. „Oba jsme měli nabídku z Chomutova, odkud pocházím, tak jsme se domluvili, že podepíšeme tady a zkusíme mu pomoci se někam posunout.“
Martin Ševc
40 let, Mladá Boleslav
Mistr play off. Bouřlivák, emotivní lídr. Martin Ševc ve vyřazovacích bojích nesbíral přátele, ale úspěchy. Devětkrát se dokázal se svými kluby probít do finále, pětkrát z toho bylo zlato. Čtyři tituly oslavil ve švédském Färjestadu (2006, 2009, 2011 a 2013), jeden v Liberci (2016).
Poslední sezony hrával v Mladé Boleslavi, dvakrát po sobě jí pomohl do semifinále. „Nikdy jsem osobně nedoufal, že budu mít takovou kariéru,“ přiznává Ševc. „Nabídek ještě bylo celkem dost, ale já už si řekl, že stačilo. Vždycky jsem říkal, že bych nerad odcházel, až mě bude někdo vyhazovat. Že chci skončit, dokud jsem trochu prospěšný na ledě.“
Podobně jako Hübl s Lukešem ovšem s hokejem nekončí úplně. Bude hrát krajský přebor v Poděbradech. „Mám tam v mládeži oba kluky, dává mi to největší smysl,“ potvrdil. K tomu si přes léto udělal trenérskou licenci B. „Kdybych neměl dělat vůbec nic, do týdne se ukopu nudou.“
David Krejčí
36 let, Olomouc
Konec kariéry? Kdepak. David Krejčí se sice rozloučil s extraligovou Olomoucí, ale jen proto, aby se vrátil do NHL. S Bostonem podepsal roční kontrakt. Vrací se do klubu, kde získal Stanley Cup (2011) a odehrál úctyhodných patnáct sezon. „Bruins byli jedinou volbou. Jsem moc rád, že jsme se domluvili,“ popisoval Krejčí. „Samozřejmě, že existoval i plán B, ale jinde jsem hrát nechtěl.“
Ve hře byla i Olomouc. Ovšem jen v případě, že by se nedohodl s Bruins. Šternberský rodák si uplynulou sezonu v lize (56 zápasů/ 23+28) pochvaloval.
„Bylo to ještě lepší, než jsem si myslel, že bude. Už jen to, že jsem mohl být každý den s rodinou. Budu si to pamatovat navždy, bylo to úžasné. Být doma, kde jsem vyrůstal. Byla to skvělá zkušenost a samozřejmě, že mi to bude chybět. Bude mi chybět rodina, přátelé, spoluhráči z minulé sezony. Ale cítím, že jsem zpátky, kam patřím.“
