Kapitán Varů Černoch: Čtrnáct týmů může být v top čtyřce. Co se učí od mladíka Čihaře?
Z pozice kapitána na jaře dovedl Karlovy Vary do extraligového čtvrtfinále. Poprvé po dlouhých šestnácti letech. Před nadcházejícím ročníkem si Jiří Černoch i zbytek klubu nastavil obdobné cíle. Umístění z minulé sezony minimálně zopakovat a znovu zatopit favoritům. „Ze dvanácti týmů, které jdou do play off, je každý schopný se do semifinále dostat,“ říká lídr týmu o vyrovnané soutěži. Do boje vstoupí příští týden s řadou nových spoluhráčů.
Do týmu přibylo deset posil. Proměnila se kabina hodně?
„Nemyslím, že by to bylo úplně výrazné, ale pár nových kluků tam je. Všichni zapadli parádně. Spousta kluků se znala z dřívějších působišť, cizinci, co přišli, se znali. Po téhle stránce všichni zapadli bez problémů. Někdy není úplně na škodu, když se osvěží kabina.“
Po zápasové přípravě jste se skladbou týmu spokojený?
„Těžko se to hodnotí, v přípravě se hraje hodně v únavě. Měli jsme obrovský blikanec v Plzni, přijeli jsme na přátelák a dohnala nás únava, do toho hrozné vedro. Zápas pak vypadal šíleně. Těžko se hodnotí po přípravě. Když se podívám na tréninky, tým se mi zdá dobrý. Ukáže ale až čas a sezona. Všichni víme, jak to v extralize je poslední roky. Čtrnáct týmů může být v top čtyřce, je to extrémně vyrovnané. Budeme doufat, že se nám povede začátek, kdy se bude hrát deset zápasů za dvacet dní. Jakmile to tým nechytne, bude těžké to dohánět.“
Souhlasíte, že cílem je minimálně zopakovat čtvrtfinále, jak vyhlásilo sportovní vedení klubu?
„Těžko se to říká. Stane se, že to pár lidem nesedne a sezona je úplně jiná, jako se stalo naposledy Třinci nebo Liberci. Naopak nám to sedlo a najednou z toho bylo páté místo po základní části a v posledním zápase jsme bojovali o čtyřku. Kdyby mi to někdo řekl před sezonou, ne, že bych mu nevěřil, ale řekl bych si, že spíš ne. Byli bychom rádi, kdybychom se pohybovali do šestého místa v tabulce. Je to pro nás reálné. Pro mě je cíl čtvrtfinále. Tam je každý schopný porazit každého. Naposledy bylo v našich silách porazit Kometu a Kometa nakonec udělala titul. Pro mě osobně je cíl čtvrtfinále. Tam už děj se vůle boží.“
Velká odpovědnost bude zase ležet na vaší lajně s Ondřejem Beránkem, kam letos skvěle zapadl talentovaný Vojtěch Čihař. Co říkáte tomu, jak se od poslední sezony posunul?
„U takhle mladého hráče je znát každý měsíc. Dělá obrovský progres. Dost mu pomohl kemp, který absolvoval v LA. Je na něm vidět, že si mnohem víc věří, a doufám, že si to udrží. Ostrá soutěž je pak něco jiného než přípravné zápasy. S Ondrou se budeme snažit pro něj udělat první poslední. Je skvělý kluk a oba jsme rádi, že můžeme být na začátku jeho cesty, která, doufáme, povede až do NHL. Všichni jsme rádi, že zůstal. Je to nejlepší rozhodnutí jak pro něj, tak pro celý tým.“
V přípravě se vám dohromady skvěle dařilo. Užívali jste si souhru?
„Samozřejmě nás to baví. S Berym o sobě víme hodně, Čihy už taky ví, co budeme dělat. Máme výhodu, že už jsme spolu hráli loni a víme, co od sebe čekat. Vždycky je dobré, když máte nějakou souhru. Doufám, že navážeme na výkony a pomůžeme týmu co nejvíc.“
Rozhovor pokračuje pod infografikou
S Vojtěchem Čihařem vás od sebe dělí jedenáct let. Rozumíte si i po lidské stránce?
„Je to srandovní, děláme si z toho srandu. V devětadvaceti se člověk cítí hrozně staře, když hraje s takhle mladým klukem. Na to, kolik Čihymu je, je mentálně o dost starší. Občas tam má nějaké věci, ale je to úsměvné. Tím, že máme tak mladý tým, se člověk opravdu někdy cítí staře, i když starý ještě není. Je to ale skvělé a zábavné. Je to zase jiný typ humoru, jiný typ konverzace. Člověk se dozví spoustu nových věcí a je fajn to s kluky probírat. S Čihym si rozumíme až moc dobře na to, jaký rozdíl mezi námi je.“
Co jste se třeba naučil?
„Mě úplně dráždí s písničkami v kabině. Vůbec ty interprety neznám. Už mají povoleno jednu pustit, ale pak jim to musím stopnout, protože to přejde v naprostou anarchii a za chvíli mi tam hrají písničky, že nerozumím jedinému slovu. Patří to ale k tomu. Naopak je to další téma ke konverzaci v kabině. Vždycky je dobře, když se hodně mluví.“
Budete si to muset v kabině srovnat v tomhle ohledu?
„To se pak srovná. Ale vždycky dostanou šanci a málokdy ji využijí. Pak se stane, že na chvíli někam odejdu, přijdu zpátky a už zase hrají ty jejich. Před zápasem to má naštěstí na starosti Frodo (Dominik Frodl) a ten je zaplaťpánbůh starý jako já a má dobrý vkus na hudbu.“
Co si rád poslechnete vy?
„Já mám rád klasiku jako Divokého Billa, Kabáty, třeba i starší písničky. Kluci ale jedou věci jako Yzomandias, Viktor Sheen, Calin a podobně. Něco tam mají dobrého, ale pro mě už to úplně není. Je to úsměvné. Tím, že máme kabinu fakt mladou, musím někdy ustoupit.“
Loni se dařilo vaší lajně s Vítem Jiskrou na křídle. Jak bere on to, že se zatím propadl sestavou?
„Myslím, že v pohodě. Víťa je zkušený, ví, jak to někdy je. My potřebujeme mít co nejlepší čtyři lajny. Naopak i pro trenéry je fajn, že mají další variantu. Vědí, že když s tím bude potřeba něco udělat, je tam tahle varianta. Nemyslím, že by byl Víťa zhrzený, že nehraje s námi. Na konci jsme hráli spolu, ale teď jsou lajny dobře poskládané. V dnešním hokeji potřebujete mít čtyři nebezpečné lajny. Určitě to nebere špatně.“
V Mattoni Areně se přes léto zužovalo hřiště. Bude vám osobně vyhovovat?
„Pro mě s Berym to žádná změna nebude. Nehrajeme nějakou šmrdlanou, že bychom si házeli žabky. Spíš hrajeme účelný hokej, který je založený na agresivitě. Nepociťoval jsem rozdíl, když jsme hráli zápasy doma. Mohlo by nám to vyhovovat.“
Energie před pár dny představila novou vizuální identitu. Bude vám slušet tyrkysová barva?
„Dresy už jsem viděl, myslím, že nám slušet bude. Lidem se to snad líbit bude. Je to něco nového, nová barva. Takový svěží vítr, nikdo takovou barvu ještě neměl. Druhá sada bude určitě trošku kontroverzní, ale uvidíme. Myslím, že lidi mají rádi nové věci, já osobně s tím problém nemám. Naopak je to zajímavé.“
