Střelec Kousal: Vyhodit vás můžou za půl roku. Ať přijede Horní Dolní, nebo Rangers...

Start extraligové sezony rozsekl Pavel Kousal vlastně docela náhodou. Šestadvacetiletý útočník se v úterý v Českých Budějovicích objevil v elitní sparťanské formaci jedinkrát za celý zápas, ale rovnou udeřil gólovou tečí. Hostům přisoudil výhru 3:2. „Nechci, aby to vyznělo blbě, ale ať je to Horní Dolní, nebo Rangers, všichni chtějí Spartu porazit,“ hlásil úspěšný střelec, který v listopadu podepsal tříletou smlouvu. Víc klidu na práci však mít nebude.
Čekali jste od Motoru takový odpor?
„První čtvrtina je proti každému týmu stejná. Kluci jsou namakaní z přípravy, bude to teď podobné celou dobu. Pak se teprve uvidí. Budějovice hrály nepříjemně, musím říct, že v jejich pásmu jsme toho moc neměli. Když jsme k nim přijeli, kolikrát z toho nebyla ani střela, zase se šlo k nám. Těžké utkání. Jsme rádi, že se nám podařilo vyhrát.“
Rozhodla vaše teč, kdy jste protivníka vyždímali v tlaku. Byl záměr nezbavit se puku předčasně?
„Měl by to být cíl vždycky. Někdy člověk soupeře zavře, zbytečně vystřelí a on může vystřídat. Podařilo se nám, že byli uvaření, ještě jsme vyhráli souboje a hodili puk před branku. Pak už je to pade na pade. Rychleji jsme vystřídali levá křídla, protočilo se to tak, že Dzierky (Dzierkals) tam byl s jinou lajnou, než měl být. Naskočil jsem místo něj. Byl jsem s první lajnou jednou v zápase, a hned z toho byl gól. Tak to někdy je. Štěstíčko!“
Jakou váhu přikládáte úvodu ročníku?
„První zápas je vždycky důležitý, každý chce vstoupit vítězně. Ale osobně si tíhu okamžiku moc neberu, nejsem úplně ten typ. Jsou ovšem hráči, kteří jsou z prvních zápasů více nervózní. Nám se povedlo vyhrát, bude skvělé, když navážeme v pátek proti Třinci.“
Cítíte, že na Spartu se chce vytáhnout každý?
„Nechci, aby to vyznělo blbě, ale je to tak. Ať přijede Horní Dolní, nebo Rangers, všichni chtějí Spartu porazit. Je to trošku něco jiného než v jiném klubu.“
Nemůžete být nikdy v klidu
Od listopadu máte ve Spartě podepsanou tříletou smlouvu. Dodává vám pohodu?
„Nevím, jestli mám víc klidu, protože minulá sezona nebyla, jak jsem si představoval. Myslím si, že bych ji měl mít tentokrát lepší, víc pomoct týmu směrem nahoru, abychom vyhrávali. Jdu do toho s tím, abych byl lepší. Víte, jak to je. Člověk podepíše na tři roky, ale za půl roku ho můžou vyhodit. Nemůžete být nikdy v klidu.“
Na vlastní kůži to zažil váš kamarád Ondřej Najman, nyní host v Olomouci.
„Pro něj možná dobře, těžko říct. Bude hrát první lajnu, přesilovku, potřebuje sebevědomí získat zpátky. Je to výborný hokejista. Když se mu bude dařit, třeba vlétne na Spartu a bude rozdílový. Když nehrajete přesilovku, je těžší se psychicky dostat nahoru.“
Mrzel vás odchod blízkého spoluhráče po lidské stránce?
„Samozřejmě. Spali jsme spolu na tripech, dost jsme se bavili, když se jednomu nedařilo, vždycky jsme se podporovali. Po dlouhé době sezona, kdy budeme bez sebe. Co jsme spolu zažili, je něco, co moc lidí nemělo. Doufám, že se k sobě ještě vrátíme.“
Co říkáte na sparťanské entrée Jakuba Klepiše v 41 letech?
„Jsme rádi, že podepsal do Liťáku, a ne do Rangers. (směje se) Co je u týmu, všechno vyhráváme. V kabině vtipkoval, že jestli chceme vítězit, musí si ho ve Spartě nechat. Myslím si, že je trénovaný, jinak by už dávno nehrál hokej. Je na tom fakt dobře, v klidu může hrát.“