Dovednostní kouč Pytlík: Bojíme se svých chyb, nebereme kritiku
V Česku rozjel pilování hokejových dovedností na jiné úrovni, jeho programy prošli třeba Martin Nečas, Filip Zadina, Pavel Zacha nebo bratři Zohornové. „Technika bruslení je jedním z nejdůležitějších faktorů individuálního výkonu hráče,“ píše Jaromír Pytlík, šéf projektu Hockey Talent Academy, v komentáři pro deník Sport a iSport.cz:
„Postupně jsem si vypracoval názor, že hokejové bruslení (pohyb), potažmo technika bruslení, jsou limitujícím faktorem všech dalších dovedností. Tím pádem jde i o jeden z nejdůležitějších faktorů individuálního výkonu hráče. Všude slyšíme o důležitosti na zmíněných věcech pracovat, ale je jen málo dobrých tipů, rad, doporučení jak. O stravě, psychologii, kondici, cvicích mimo led, ale i vybavení toho najdete hodně. Ale relevantních informací k technice tolik není, spíš to jsou výkřiky nezapadající do pomyslné mozaiky efektivní techniky bruslení.
Najdeme hodně nabídek, škol, kempů na zlepšení techniky bruslení. Všichni se snaží ohromit, někde skoky, jinde pokleky nebo poměrně složitými krasobruslařskými prvky, ale měli bychom se dívat, co je v hokejovém bruslení efektivní a na konkrétní věci se zaměřit.
Jako hráč byste se měli zajímat, jak vás dokáže konkrétní trenér změnit, zlepšit a zrychlit zejména úpravou techniky bruslení. Faktem tedy ještě taky je, že když zmíněné věci umí on, vám to ještě moc nepomůže, musí vás všechno naučit a v tom je většinou problém.
S výsledky testů je potřeba pracovat
Jde o dlouhodobou práci, ne na pár dní, ani na týden, to je taky důležité chápat. Z praxe řeknu, že hráči, kteří ve většině případů vypadají velmi rychle a hbitě, mají vysokou frekvenci nohou, bývají v testech pomalí. Naopak skvělí bruslaři mohou někdy vypadat laxně, ovšem test vám ukáže, že laxnost je jen dojem.
Jednou přijel hráč, který čerstvě podepsal v KHL, a my zrovna dělali u nás na kempu testy. On byl považován za jednoho z nejrychlejších bruslařů extraligy. Skončil poslední. Záleží i na hlavě, nikdy už nepřijel.
Je přitom důležité pracovat s výsledkem, mít ho rád, protože je můj, vidět v něm šanci se zlepšit. Pracoval jsem pak třeba s hráčem NHL, který mi řekl, že má výborné oblouky, testy ukázaly, že vůbec ne, naopak měl velice dobrou přímou jízdu.
Někdy i hráči mají mylnou představu o vlastních parametrech bruslení. Měl velmi ostré brusle, téměř 100 kilo, asi 14 dní jsem ho přesvědčoval, aby naopak brousil velmi málo. Nakonec se to povedlo. Dodnes mi posílá nové věci z NHL.
Aby se to nepoznalo
Vlastně se musíte divit, kolik hráčů s podporou rodičů usilovně pracuje na bruslení i víckrát za týden, nebo se mu věnují dokonce denně. Ale bohužel kluky z mládežnických reprezentací, kteří dobře bruslí na mezinárodní úrovni, bych spočítal na prstech jedné ruky.
Osobně bych doporučil se nespokojit s dobrým pocitem, že děláte jen něco navíc, ale musíte chtít slyšet a vidět fakta. Platíme si krasobruslařku a ještě osobního trenéra na bruslení, chodíme pracovat navíc, na skatemill, děláme pro to vše, tak jak je možné, že nemáme kýžený výsledek?
Testování se vyhýbáme, pokud nás někdo upozorní na chybu, nebereme to jako možnost zlepšit se. Spíš jsme rozladění, reagujeme podrážděně, žijeme v bublině, že jsme dokonalí...
Nebereme konstruktivní kritiku. Vyžadujeme pozitivní zpětnou vazbu i tam, kde není na místě. Testuje se všude v NHL, AHL, OHL, USHL, jen u nás moc ne. Většinou do jednoduchého rychlostního bruslařského testu zamotáme herní myšlení, přehled ve hře, jen aby se nepoznalo, že něco neumíme naučit. Tohle je česká mentalita, kterou musíme posunout.
Dovednostem se musí dělat osvěta a vy se nesmíte bát mluvit o tom, že něco nejde. Naopak, potřebujete slyšet pravdu a řešit své nedostatky. Jinak se neposunete. Možná máte dobrý pocit, že něco děláte. Ale nezlepšíte se.“
